Trpišovský po titulu: Na šesti jménech posil panuje shoda, odchody snad maximálně dva
Smekněte klobouk, trenér Jindřich Trpišovský má v životopise čtvrtý mistrovský titul, což je v historii samostatné české ligy rekordní počin. „Mám radost, když vidím, jak lidi mají radost,“ usmíval se kouč Slavie po drtivé výhře 5:0 v Olomouci. Tiskovou konferenci nedokončil, protože hráči si pro něj po půlhodině přišli a odtáhli ho do autobusu.
Je tento titul nejcennější vzhledem k tomu, že vám zajistí přímý postup do Ligy mistrů a vzhledem k dlouhému čekání?
„Ty jo... Těžký, těžký. Každý titul je jiný. Některé jsme slavili v covidu, bylo to jiné. Jsem rád, že jsme hráli tady, kde je skvělý stadion i ta tribuna. Když už jsme měli titul získat venku, tak tady. Za sebe to beru spíš jako úlevu. Největší radost mám, když mají lidi radost. Když vidím spokojené obličeje, užívám si to nejvíc. Toho si vážím víc než počtu trofejí, cítím vnitřní uspokojení. Čísla pro mě nejsou vůbec důležitá. Čekání samozřejmě bylo delší, předtím jsme měli tři tituly za sebou, pak jsme byli třikrát druzí. Lidi si to strašně zasloužili, jezdí s námi všude. Když je horko, když je zima, když hrajeme blbě, když hrajeme dobře... Všechno možné připravují, takže takový konec si zaslouží. Už loni jsem mluvil o tom, že jsme měli 26 vítězství a nehráli jsme o titul. Sice máte pocit dobré práce, ale druhé místo lidi nezajímá, pamatují si jen to první. Tým lidem udělal radost, hodně se tomu obětoval. Nechci tituly porovnávat, ale upřímně si myslím, že teď je kvalita v lize obrovská.“
Na mysli máte konkurenci?
„Když jsme vyhráli titul čtyři kola před koncem, tak to vypadá jako easy. Ale ono to easy vůbec není. Jsou tady skvělé týmy. Baník má historický počet bodů, Plzeň je na tom skvěle, ostatní týmy taky. Vidíte, jak hraje Olomouc nebo Jablonec, liga se strašně zvedla. Momentálně je největší konkurence za dobu, co jsem zažil. V jiných ligách by bodové zisky některých týmů stačily na boj o titul. Je to fakt hodně těžká soutěž, o to víc si vážím týmu. Je nejkomplexnější, co jsme kdy měli. Celá Slavia i s třemi druhými místy odvedla spoustu práce, jen to nebylo korunované. Teď ano, jsem šťastný. I když nejvíc byl asi Schranzík, ze kterého jsme si dělali legraci, že s ním čekáme tři roky na titul.“ (úsměv)
Může to být začátek nové dynastie?
„Teď to tak vypadá, ale my jsme čísla měli fakt podobná i v loňské sezoně a víme, jak to dopadlo. Soupeři jsou silnější, liga se zvedá úrovní, atraktivitou, čistým časem... Což je fantastické. Láká to lidí, kteří do toho chtějí dávat peníze. Za to chci poděkovat našemu majiteli. Už loni v zimě, když přicházeli Diouf, Zimič a Staněk, jsem říkal, že největší posila je náš majitel. Vím, čím si klub před dvěma nebo třemi lety procházel. Lidi zvenku to nevnímají, ale dnes klub stojí na pevných nohách. Měl jsem s panem majitelem možnost mluvit hned na začátku. Všechno, co řekl, dodržel. Stálo ho to hodně peněz, dal Slavii možnost dojít tam, kde dnes jsme. Díky němu máme výhodu, že můžeme budovat tým. Za všechny řeknu příklad Malicka, který v zimě neodešel. Po odchodu Tondy Kinského se pan Tykač ani pan Tvrdík nenechali zmást tím, že máme nějaký náskok. Ve finále se stejně zranil, to je fotbal. Ale tahle sezona je zásluha těchto lidí, bez nich by to nešlo. Patří jim díky.“
Takže se rodí něco nového.
„Tým bude dál hladový. Logicky asi dojde k některým odchodům, protože někteří hráči českou ligu přerostli. Zase to bude mít nějaký vývoj. Nejdůležitější zase bude, jak se tým s odchody srovná. To je na fotbale to nejtěžší. Zvládli jsme odchody po prvním titulu, pak po druhém. Po třetím už jsme byli druzí. Očekávání byla a jsou vždycky velká. Zase se budeme snažit obhájit ligový titul, to je nejvíc. Z toho se vždycky vychází. Upřímně říkám, že o Lize mistrů teď nepřemýšlím.“
Zato Tomáš Holeš ano, říkal, že se na ni těší.
„Nikdy si ještě Ligu mistrů nezahrál. Dneska skákal v kabině a řval tam o Lize mistrů, tak jsem mu řekl, že soupiska ještě není hotová. (úsměv) Šestnáct lidí z tohoto týmu nemělo titul, což je velké číslo. V některých fázích to na nás bylo vidět, ale prošli jsme sezonou bez výkyvů. Vždycky někde ztratíte, to se stane celému týmu. Ale my jsme si za tím konstantně a dominantně šli.“
Máte už dohodu o kádru?
„Probíráme různé věci, teď máme na kartě šest jmen, na kterých panuje shoda. Z toho se podaří tak dva nebo tři jako vždycky. Uvidíme, jak budou reagovat hráči, kteří mají nabídky. Jestli budou chtít ve Slavii zůstat a zahrát si Ligu mistrů. Byl bych rád, kdyby z užšího kádru odešli maximálně dva hráči. Ale v českých podmínkách je to vždycky o nabídkách. Můžeme si něco malovat, ale pak se v srpnu začne hýbat evropský trh. Někdo dostane nabídku z Premier League a všechno bude jinak. Musíme být připravení. Registrujeme hráče, o které je interes díky věku a stylu hry. Máme kádr dobře rozdělený. Některé přes třicet let, pak produktivní věk a taky mladé. Mám zprávy, že zahraniční kluby sledují i hráče, kteří u nás nejsou v základní sestavě. Ideální scénář je jeden odchod, ale myslím si, že budou dva. Snad ne víc.“
V závěru si zachytal i brankář Ondřej Kolář. Je on naopak ztělesněním, že jedna dynastie končí?
„Trošku jsme to v hlavě měli už se Slováckem. Ondra je svým způsobem ikona klubu i týmu, který fungoval skvěle celou sezonu. I hráči, kteří moc nenastupují, dělají často servis áčkové sestavě. Simuluje soupeře, zůstává s hráči, kteří nejsou vytěžovaní a tak dále. Chtěli jsme, ať je součástí týmu, který byl na hřišti. Jsem rád za to, jak ho fanoušci přivítali. Trošku symbolicky. Když jsme byli naposledy v Lize mistrů, odchytal ji Ondra fenomenálně. Bylo to teď sice na úkor střídání hráčů, ale tento zápas nám to dovolil. Díky Jindrovi Staňkovi, jak se k tomu postavil. Byl za mnou už někdy před měsícem s tím, že by byl rád, kdyby to takhle dopadlo. Kluci spolupracují, táhnou za jeden provaz. Ze vztahů, které si kabina dělá sama, máte jako trenér radost.“
Mění vážné zranění Jana Klimenta něco na vašem zájmu o něj? Počkáte na to, jak bude vypadat po rekonvalescenci, nebo si ho budete chtít už léčit sami?
„Já to tady chci potvrdit. O Honzu jsme měli a máme velký zájem. Upřímně nekoukám vůbec na věk v jeho případě. Má něco, co by nám hodně pomohlo. Příští rok nás čekají tři soutěže. Měl operaci, náš klub se na tom trošku podílel. Budeme mít o něj zájem dál. Je to výjimečný hráč. Je mi to moc líto, fazonu měl skvělou. K nám by se hodil, on o to projevil taky zájem. Pak je to o jednáních klubů. Jsem šťastný, že i pan Tvrdík je s ním v kontaktu. Není jednoduché to rozhodnout, ale podle mých informací bychom v tom chtěli pokračovat a dát mu šanci i po zranění.“
Stejně jako Janu Bořilovi, který napsal neskutečný příběh.
„Na Bóřovi je vidět, jak fotbal píše nevyzpytatelné příběhy hráčů, trenérů, funkcionářů. Když hrál se šrouby v noze za béčko před rokem a půl a trápil se, spousta lidí ho odepsala. Ale on je bojovník. Ne nadarmo se vrátil do týmu jako kapitán a lídr. Dostal tým zpátky, kde byl před zraněním. Je to taková symbolika. Před dvěma roky měl před sebou možnost pokračovat v B-týmu nebo třeba odejít do jiného týmu. Zvažoval různé věci. Dneska je zpátky v reprezentaci a má neskutečný vliv na kabinu. Pro mě jako pro trenéra je úžasné ho mít na hřišti. On je totiž na hřišti trenér. Vnímá hru, přepíná do různých situací a reakcí. Je to skvělé, mám za něj radost. Vrátil se a patří k nejlepším v lize. Hrají na něj třeba pohyblivější a rychlejší hráči, než je dneska on, ale Bóřa umí číst hru, má zkušenosti a postavení. To je někdy víc než fyzický fond. Neuvěřitelný.“
Často chválíte choreografie. Jaké to bylo vidět na obří plachtě sám sebe?
„Překvapilo mě to. Kluci na mě volali zezadu ze střídačky, abych se ohlédl. Hned na první dobrou jsem si říkal, že to vypadá lépe než skutečnost. (úsměv) Musím říct, že jsem byl dojatý. Na tomto stadionu a tribuně je to skvělé. Občas jezdím z našeho stadionu pozdě večer a vidím, kolik práce stojí tyhle věci dělat. A fanoušci to dělají opakovaně. My se na to krátce podíváme, pak se to sbalí a vyhodí. Bylo to fakt krásné, moc za to děkuju. Jsem rád, že měl zápas takový průběh, abych se tomu maličko mohl věnovat.“
Jak přistoupíte ke zbytku soutěže?
„Máme doma Plzeň, pak Spartu. Velké zápasy, určitě nic měnit nebudeme. Lidi si to zaslouží. Vidíte na hráčích, že nechtějí moc slézt ze hřiště. Samozřejmě budeme chtít dát prostor i jiným. Nicméně slyšel jsem názory, že budeme mít prostor na otestování širšího kádru, s čímž já vůbec nesouhlasím. Nemůžete si totiž otestovat hráče v zápasech, kde nemáte nůž na krku. Když je hráč nucený někoho nahradit a zvládnout to, vypadá jinak než v zápase, kde o nic moc nepřijdete. Bylo to tak i v poháru s Olomoucí. Teď jsme momentálně ve stavu, kdy tlačíme na hráče, aby měli nějakou dovolenou a odpočinek, protože pak zase vnímáme červnový reprezentační sraz. Musíme najít kompromis. Čeká nás atypické léto. To poslední bylo nejhorší. Dlouhý reprezentační EURO sraz, pak evropské kvalifikace. Bylo to hodně náročné. Teď poprvé, co jsem ve Slavii, nemáme kvalifikaci ani nějaký turnaj. Proto teď nechci o Lize mistrů moc slyšet. Čeká nás sedm nebo osm zápasů na začátku sezony, kdy se budeme muset fokusovat na start ligy. Je krásné, že takhle můžeme přemýšlet. Ještě není ani květen a jsme v Lize mistrů, úžasné! Je to vizitka českých klubů a koeficientu. Ale samozřejmě se těším na los a na to, kam pojedeme. Mám dva takové sny.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 35 | 77:18 | 90 |
| 2 |  | 35 | 71:36 | 74 |
| 3 |  | 35 | 58:34 | 71 |
| 4 |  | 35 | 61:44 | 63 |
| 5 |  | 35 | 60:33 | 63 |
| 6 |  | 35 | 48:53 | 45 |
