Asi ještě mohl dostřídávat, občas naskočit, zase si na podzim užít pohárové zápasy. A třeba by byl i pořád nadstandardně kvalitní. Ale Jan Sýkora v jednatřiceti letech už necítil koleno ve stoprocentním stavu, aby mohl fotbalu dávat maximum jako doteď, a tak uzavřel profesionální kariéru. V Olomouci se na závěrečných pár minut čtvrtého kola nadstavbové Skupiny o titul symbolicky rozloučil proti Plzni (1:2), kde by měl podle informací iSportu trénovat děti.
Zdravotně už to dál nešlo?
„Moje koleno je víceméně ve stavu, kdy do fotbalu nemůžu dát tolik úsilí jako dosud. A když tam nemůžu vložit to, co mě zdobilo celou kariéru, vyhodnotil jsem si, že nechci být vnímaný tak, že si pak nějak ulevuju nebo do toho nedávám všechno. To byla nejdůležitější věc.“
Nevypadáte ale emočně nějak přepadlý.
„Už jsem to měl v hlavě rozhodnuto delší dobu, proto to na mě tolik nedolehlo. Na přítelkyni doma víc, té to bylo líto. Spíš jsem si to snažil užít, nasát poslední chvíle. Cítil jsem, že dělám správný krok. Užil jsem si minutáž.“
Ale minut mělo být v Olomouci celkově více než 154, že?
„Po deseti měsících, kdy jsem si zažil fakt špatné věci, jsem se na Olomouc těšil extrémně. Chtěl jsem být v novém prostředí zase platný. Když docházíte zraněný do kabiny a nehrajete, není to úplně ono. Těšil jsem se na tréninky, ale vyvinulo se to jinak. Ničeho nelituju, nebudu se ohlížet. Jel jsem možná i nad plán, jsem spokojený. Můžu se podívat do zrcadla a říct si, že to bylo dobré.“
Vzpomínat budete zejména na gól Barceloně v Lize mistrů?
„Moc nostalgický nejsem. Z jediného důvodu – extrémně jsem si čtrnáct let v profesionálním fotbale užil. Vložil jsem do toho, co jsem mohl. Mám před sebou čistý stůl a to mi dává pocit, že není potřeba vzpomínat. Vyždímal jsem kariéru jak citron. Ale pokud bych měl vypíchnout momenty, tak určitě Barcelona a taky gól Spartě na 3:2 po návratu do Plzně. Fotbal je pro mě o sdílených emocích, nejvíc si budu vybavovat momenty se spoluhráči, rodinou, fanoušky. Pro to jsem fotbal hrál.“
Sýkorova kariéra
|
Fanoušci i protihráči z Plzně vám udělali fajnovou rozlučku po zápase.
„Nečekal jsem to, patří jim obrovský dík. Byl jsem tam jen tři a půl roku, jsou tam daleko větší hráči, kteří toho pro Plzeň udělal i víc. O to víc si toho vážím. Navždycky budu Plzni vděčný, užil jsem si to tam.“
A na Hané?
„Tým mě přijal skvěle, asi jako všude, kde jsem byl. Všechno leží na hřišti. Když kluci vidí, že nějaká kvalita tam je a nejste egoista nebo hloupý člověk, vztahy si uděláte. Poslední tři dny jsem nemohl moc spát, tak jsem přemýšlel. Na individuální úspěchy sedne za chvíli prach, ale zbudou mezilidské vztahy. Jsem rád, že mě doma dobře vychovali.“
Možná jste nespal i z jiných důvodů, ne?
Oslavičky nebyly. Úplně jsem neměl co slavit... (úsměv) Jen v rámci možností jsem pohár oslavil, protože jsem k tomu velkou měrou nepřispěl. Fakt to bylo tím, že končí to, co jste dělal sedmadvacet let každý den. Sumíroval jsem si všechno.“
Co kdybyste Viktorii vstřelil gól? Mohly se pokazit vztahy...
„Úplně upřímně jsem si říkal, že kdyby to nastalo, snad se ani nevrátím domů... (smích) Nemyslím si, že to bylo téma. Věděl jsem, že dostanu pár minutek, mohl jsem se k něčemu nachomýtnout, ale tak kvalitní mužstvo nás skoro do ničeho nepustilo.“
A kdyby přišla penalta po vzoru Josefa Jindřiška?
„Kluci říkali, že bych měl jít, ale radši bych ji někomu nechal. Vztah a respekt k Plzni je takový, že bych na něm nechtěl připustit žádné pochybnosti. Nemyslím si, že by gól něco pokazil, ale raději.“
Co budete dělat?
„Chci zvelebovat českou fotbalovou kulturu, lidí s takovým záměrem trošku ubývá. Fotbal miluju, chci český fotbal ukázat světu zase tak, aby byl vnímaný, že má kvalitu.“
To znamená?
„Moje kroky se budou ubírat trenérskou kariérou. Nebudu chtít asi jít znovu cestou velkého fotbalu, spíš mě zajímá proces odspodu, od nejmenších. Budu chtít nasát celé spektrum a pak přidat ruku k dílu. A bojovat za to.“
Módní značce už se nevěnujete?
„Ta padla. Tyhle věci, které mě v životě potkaly, mi daly obrovsky moc. Ať už fotbalové nebo nefotbalové, byla to pro mě velká zkušenost. Ale tuhle kapitolu jsem uzavřel.“
Očima trenéraPříchodu nelitujeme „Honzův konec nás mrzí, měli jsme představu, že toho odehraje víc. Přesto v klubu nikdo nelituje, že k nám v lednu přišel. Ukázal klukům, jak se má chovat profesionál třeba i v tom, kolik času věnuje svému tělo. Jestli je někdo profík, tak on. Kluci se od něho mohli učit, byl jednoznačným přínosem. Měl podnětné informace během zápasu, tréninku, přestože někdy třeba nebyl v nominaci.“ - Tomáš Janotka, kouč Sigmy |
# | Tým | Z | Skóre | B |
---|---|---|---|---|
1 | ![]() | 35 | 77:18 | 90 |
2 | ![]() | 35 | 71:36 | 74 |
3 | ![]() | 35 | 58:34 | 71 |
4 | ![]() | 35 | 61:44 | 63 |
5 | ![]() | 35 | 60:33 | 63 |
6 | ![]() | 35 | 48:53 | 45 |