Emoční Trousil, konzervativní Galásek... Jak kvarteto trenérů zvládlo své premiéry?
Víkendové 12. kolo fotbalové Chance Ligy nabídlo nezvykle pestrý obrázek. Hned čtvrtina klubů nastoupila po reprezentační pauze s novým hlavním trenérem. Čtyři lavičky - čtyři ostře sledované premiéry. Jak se jednotliví debutanti uvedli a co jejich výkony ukázaly?
Jan Trousil (Pardubice)
Změna formace i emoce
Začal přesně, jak potřeboval. Výhrou. Jan Trousil první utkání v lize, kam se posadil jako nový kouč Pardubic, zvládl. Emočně byl vtažený, což potvrdil také skoro půlhodinovou tiskovkou. Takticky zabral, jeho tahy přispěly k výhře 2:1 nad Mladou Boleslaví.
„Možná jsem chtěl být flegmatik, ale moc to nejde. Narodil jsem se v Kutné Hoře, přijeli rodiče, táta byl na fotbale snad poprvé od doby, co jsem přestal hrát ligu. K tomu deset kamarádů, další z Moravy, manželka s klukama. Byl jsem pod obrovským tlakem,“ usmíval se.
V utkání zaválel pohotovým dvojstřídáním už o poločase, ale také variabilním přechodem ze čtyřobráncového systému na trojku vzadu, když se krajní hráči vytahovali směrem nahoru a dolů seskakoval střední halv Jan Řezníček. Prostě vydařená premiéra.
Marek Jarolím (Karviná)
Spravedlivá remíza na úvod
V Karviné je zvykem, že skalní fanoušci umí nového trenéra náležitě přivítat. Nejinak tomu bylo při debutu Marka Jarolíma. Jednačtyřicetiletého kouče kotel vyvolal v průběhu utkání i krátce po něm.
„Až jsem si říkal, že je to strašně brzo. Měl jsem ostych jim tleskat zpátky, proto jsem dělal, že to neslyším,“ smál se Jarolím. „Připadal jsem si, že si to v danou chvíli ani nezasloužím, ale přivítání bylo fakt skvělé. Snad to budou řvát i za nějakou dobu.“
Při skládání sestavy udělal dvě změny. Mezi náhradníky tentokrát nechal Jakuba Křišťana i pochroumaného Sahmkoua Camaru. Stejně jako jeho předchůdce Hyský ale nastoupil v rozestavení 4-2-3-1, zažité principy se neměnily. Remíza 1:1 s olomouckou Sigmou byla spravedlivá.
Martin Hyský (Viktoria Plzeň)
Odvážné tahy a absence automatismů
Měl necelé čtyři dny na to, aby předal novým svěřencům rámcovou představu, jak bude Plzeň pod jeho vedením vypadat. Hyský se naposledy v Karviné prezentoval kombinačně, atraktivně, ofenzivně. Toho při premiéře na lavici Viktorie (s výjimkou úvodních třiceti minut) proti Bohemians rozhodně nedosáhnul. Výstavba hry drhla a ofenzivní aktivita se postupně vytratila. Rostoucí tlak „klokanů“ nakonec utlumilo až vyloučení útočníka Erica Ramíreze.
Přesto si Hyský připravil odvážné tahy, které mu vyšly. Dalo se očekávat, že Plzeň s jeho příchodem přejde do rozestavení se čtyřmi obránci. Navíc využil na pravou stranu Jana Palusku, mladého hráče, který je zvyklý nastupovat na stoperské pozici. A k největšímu překvapení došlo v případě Karla Spáčila. Levonohý stoper se postavil do středu zálohy vedle Lukáše Červa.
Obě změny zafungovaly, nebo aspoň nevedly k viditelným problémům. Naopak nedostatky byly znát při držení míče. Plzeňští byli nervózní a snadno ztráceli míče. Chyběl nápad, automatismy při přechodu do ofenzivy. A tak je jasné, že spojení Hyského a Plzně potřebuje čas.
Tomáš Galásek (Baník Ostrava)
Jako Hapal přes kopírák
Jinde do toho noví chlapi na lavičce alespoň malinko řízli, Tomáš Galásek však zvolil spíše konzervativnější přístup. Personálně, schematicky i systémově navázal na poslední zápasy pod odvolaným Pavlem Hapalem. Pouze David Lischka nahradil Karla Pojezného oproti utkání ve Zlíně, jinak bylo vše při starém.
Hradec byl důraznější v soubojích, opticky i pohybově zdatnější, kombinačně určitě. Baníkovci šikovné fotbalisty hostů pozdě dostupovali, což ukázala i Slončíkova branka. Zlepšení přišlo poté, co Galásek po změně stran prostřídal sestavu. Dá se očekávat, že Christian Frýdek, Dennis Owusu nebo Petr Jaroň příště budou v jeho základní sestavě. Důvěra je fajn věc, ale něco Slezané změnit musejí, protože reálně bojují o záchranu v Chance Lize.
