Zabiják Haaland v životní formě. Vděčí i synovi. Nejdokonalejší střelec, řekl Carragher
Erling Haaland. Jméno, které nejen v Anglii budí úžas, respekt i hrůzu. Norský fotbalista v 25 letech hraje v životní formě, jejíž laťku ale očividně posouvá pořád výš a výš. V dresu Manchesteru City i reprezentace střílí jeden gól za druhým a má náramně našlápnuto se potřetí stát nejlepším evropským kanonýrem. Podle řady expertů Premier League i celý britský fotbal neměly většího střelce. Blonďatý zabiják na hřišti přitom už dávno Citizens nepohání pouze trefami.
Před zápasem s Brentfordem zvolil Pep Guardiola nezvyklý způsob, jak popsat třídu Erlinga Haalanda. Na otázku, zda už dosáhl svého vrcholu, se jen pousmál: „Dokud jsme naživu, můžeme se zlepšovat. A on to ví.“ V jedné větě vystihl podstatu jeho přístupu k fotbalu.
Sám na sebe klade standardy, které běžní smrtelníci ani nechápou. Když Manchester City čtyři dny předtím proti Monaku dvakrát promarnil vedení (2:2), zuřil nejen na spoluhráče, ale i na sebe – dva góly mu nestačily. Projev sebekritiky, která pohání jen ty, co odmítají spokojenost. Jeho laťka leží tak vysoko, že by se o ni většina ostatních jen praštila hlavou.
Proti Brentfordu znovu ukázal, proč je unikát. Zachytil přihrávku, zapřel se do dvou obránců, jako by jimi hodlal projít čirou vůlí, rameny si prorazil cestu a neúprosně poslal míč do sítě. Byl to destilát jeho hry: instinkt, surová síla a preciznost v pohybu. Další vítězná trefa a výbuch radosti. Rozběhl se k tribuně a skočil do davu fanoušků, jako by s nimi chtěl sdílet každý úder svého srdce, vtáhl do sebe tep stadionu a v jejich bouři se opět nabíjel energií.
Je v takové formě, že by se i jeho minulému já udělalo nevolno závistí. Poprvé v kariéře skóroval v jedenácti zápasech po sobě, za klub i reprezentaci, a má na kontě už 23 branek. V proměnlivém Manchesteru City zůstává jediným pevným bodem. Přispěl k pětašedesáti procentům všech zásahů týmu v probíhající sezoně a působí dojmem, že se teprve zahřívá.
Jamie Carragher to řekl bez váhání: Haaland je podle něj největší kanonýr, jakého britský fotbal spatřil. Před Alanem Shearerem, Harrym Kanem či Ianem Rushem. Má na kontě 11 gólů v osmi zápasech Premier League a znovu utíká všem pronásledovatelům v závodě o třetí Zlatou kopačku. Celkem už za City nasázel 138 branek ve 156 utkáních, za Norsko přidal dalších 51 zásahů v 46 duelech. Statistiky, jež připomínají éru LM10 a CR7. Čísla s rytmem stroje a závratnou přesností. K tomu přidejte desetiletou smlouvu do roku 2034. Pokud na Etihadu vydrží, přepíše dějiny i pojem dlouhověkost.
Bývalý stoper Liverpoolu věří, že jednou se o něm bude mluvit jako o ikoně, která posunula hranice tam, kam se dřív nikdo ani neodvažoval pohlédnout, a změnila představu, co všechno je v útoku možné.
„Nepamatuju si Jimmyho Greavese ani Dixieho Deana, ale zažil jsem Rushe, Linekera, Shearera i Kanea,“ řekl Carragher pro Sky Sports. „Rozdíl mezi skvělým útočníkem a ryzím zabijákem je propastný. To, co teď sledujeme, je něco, co náš fotbal dosud neviděl. A přitom mluvíme o klubu, kde před ním zářil Sergio Agüero, jeden z nejbravurnějších. Ale tohle… To je jiná dimenze. On je jedinečný. Tvrdím, že sledujeme nejdokonalejšího střelce.“
Článek pokračuje pod infografikou
Haaland nezpomalil. Ani o vteřinu. Navzdory všemu, čeho už dosáhl, hraje s elánem, jako by pořád něco doháněl. Narození syna v prosinci 2024 mu přidalo další palivo, nový důvod, proč být ještě lepší.
Na otázku Sky Sports, jestli je v životní formě, odpověděl s klidem sobě vlastním: „Dá se to tak říct, nikdy jsem se necítil líp než teď. Myslím, že klíč je v přípravě, tělo musí být vyladěné, ale hlava ještě víc. Upřímně, mít dítě mě dělá ještě lepším, protože se dokážu odpojit víc než kdy dřív. Vůbec nemyslím na fotbal. Když jste mladší, pořád nad tím dumáte, možná se i trochu bojíte. Ale teď, když jdu domů, dokážu si odpočinout. Takže svému synovi musím poděkovat.“
Guardiola mezitím vysvětlil, že jeho cílem je dál rozvíjet Erlinga jako všestranného útočníka, ne jen jako mašinu na góly. „Nevím, kolik branek vlastně dal – možná padesát milionů. Ale podepsal smlouvu na dlouhé roky a my mu musíme vytvářet víc příležitostí. Teď se zapojuje do hry mnohem aktivněji, nejen do zakončení, častěji je u míče, v kombinaci působí výrazněji a tvrdě pracuje na presinku i šíři svého záběru. Jsem opravdu spokojený s tím, jak se vyvíjí.“
Střelecký trůn Premier League dokázali třikrát či víckrát dobýt jen čtyři muži. Thierry Henry a Mohamed Salah čtyřikrát, Shearer s Kanem třikrát. Haaland, vítěz z let 2023 a 2024, teď míří do klubu vyvolených a má v úmyslu vyrvat žezlo zpět od Egypťana, který kraloval minulé sezoně.
Zároveň už hledí i výš. Mluví o Zlaté kopačce pro nejlepšího kanonýra Evropy, kde jsou jeho nejbližšími soky Kane v dresu Bayernu a Kylian Mbappé z Realu. V téhle rivalitě, která neodpouští chyby ani výpadky, cítí tlak, ale i vzrušení z lovu. „Oba měli skvělý start,“ přikývl. „Jsou mimořádní, takže musím držet krok. A to mě motivuje.“
V Brentfordu slavil Guardiola jubileum, které o jeho éře vypovídá víc než jakýkoli pomník: dvousté padesáté vítězství v Premier League. A co víc, dosáhl ho v pouhých 349 utkáních, o pětapadesát rychleji než Alex Ferguson. Devět let v Anglii, devět let neustálé transformace, přizpůsobování, tříbení. Mění se dresy, móda i taktiky, fotbal se převléká do nových trendů, ale podstata úspěchu nosí pořád ten samý kabát. Jde o sílu, řád a hlad.
Systémy rotují, analýzy přibývají, ale vyhrávat se musí vždy stejně: srdcem, hlavou a železnou disciplínou. Technologie jdou dopředu, všechno se měří, znalci mluví o datech, ale Excel gól nevymyslí a po síti se tři body neposílají – z cloudu zatím titul nikdo nestáhl.
V západním Londýně se znovu ukázalo, že základní recept na nadvládu nepodléhá módě. Pevná osa týmu, špičkový brankář a predátor v útoku – tři pilíře každé dynastie. Haalandův efekt je zjevný: v Brentfordu vyvolal v obraně chaos stejně jako týden předtím v Burnley, kde pouhou přítomností přiměl dva stopery skočit po stejném míči a během pěti minut jim nasázel dva góly. Viděli jsme to i v derby s Red Devils, když Luke Shaw s Harrym Maguirem zkazili rozehrávku a Nor trestal.
A na druhém konci? Gigi Donnarumma. Třetí čisté konto v šesti duelech od příchodu z PSG. City s ním vypadá jistěji, nejen díky jeho rukám, ale i způsobu, jakým ovládá prostor. Sebevědomí, které z něj sálá, je nakažlivé. I proto připomínají Cityzens po drastickém útlumu z minulého ročníku znovu mužstvo, jež drží otěže zápasu a opět má jiskru vítězů.
Haalandův úder na stadionu Gtech Community měl symbolický nádech. Znamenal, že v celé Premier League zbylo už jen jediné hřiště, kde nezanechal gólovou stopu – Anfield. „Byla to jedna z mých lepších akcí,“ poznamenal. „Čistý fyzický boj.“ Už skóroval na 22 z 23 stadionů, kde nastoupil. Devadesát šest procent. Číslo, které v dějinách soutěže nemá obdoby.
Představte si Haalandův typický gól. Obrana vysoko na půlce, Nor se utrhne z řetězu, vlasy vlají ve větru, přihrávka ho najde v běhu, jeden dotek, druhý a míč už leží v síti. Jenže právě tenhle výjev, který máme před očima všichni, realita z Anglie překresluje. Ze svých 94 zásahů ve 104 utkáních jich z rychlých brejků dal jen sedm. A pouhá čtyři procenta jeho střel přicházejí z protiútoků.
Více bránění otevírá svět norské šelmě
Strach z Erlingova sprintu do otevřeného prostoru změnil způsob, jakým proti němu ostrovní soupeři hrají. Obrany se stáhly hluboko, zpevnily zadní linii a Haaland najednou místo úprku vpřed sváděl bitvy v přecpaném vápně. Z 27 přihrávek v první sezoně klesl na 11 a 18 v dalších dvou. Důkaz, jak se terén kolem něj zúžil.
Nyní se obraz mění. Znovu uhání s větrem o závod, ale Sky Blues víc brání, víc vyčkávají a tím mu paradoxně otevírají svět, v němž je nejsilnější. Guardiola, mistr kontroly a držení míče, nechává protivníky dýchat, zve je do své poloviny a pak zničehonic vypouští norskou šelmu.
Něco takového by dřív nepřipustil. Vždycky čelil celkům hrajícím na kontry, budoval mužstva, která s balonem udávají tempo a okamžitě ho presují zpět. Teď ale přijal, že i tohle může být zbraní. A statistiky mu dávají za pravdu: míň presinku, kratší pasáže s míčem, svižnější přechod. „Je to jedna z možností,“ uvedl Španěl po remíze s Arsenalem. „Protiútoky jsou důležité. Když jsme měli Saného, Sterlinga a De Bruyneho, dělali jsme to tisíckrát. Ale je to DNA tohohle týmu? Ne.“
A přece právě tahle proměna odemyká Haalandovu supersílu. Pro soupeře je to jako dilema z hororu nebo volba mezi zubařem a finančním úřadem: ať udělají cokoli, bolí to. Buď se stáhnou a nechají City trpělivě rozežírat jejich defenzivu kombinací, která rozpouští blok jako led v horku, nebo zkusí převzít iniciativu a riskují, že je Nor rozsápe v jediném sprintu. „Jakmile ustoupí, dusí je tlak, když zaútočí, Erling je sežere v protisměru,“ glosoval to Gary Neville.
Na hřišti už to dávno nejsou jen trefy. V utkáních City se opakuje zvláštní scéna: protivník kopne roh a v chumlu těl se jako poslední překážka zjeví Haaland. Hlavička, odraz, znovu blok – a opět on. Útočník, který je synonymem pro gólovou krvelačnost a trhá obrany na kusy, teď zametá vlastní šestnáctku. Někdy se pod únavou sklání, jindy stojí jako maják, ale pořád v sobě nese napětí pružiny, která se může každou chvíli uvolnit.
Statistiky mluví samy. Míč získává v průměru 1,9krát za zápas, téměř dvojnásobek oproti minulým letům. Vyhrává přes 68 procent osobních soubojů – dřív sotva polovinu. A ve vzduchu? Deset bitev, deset výher. Ani jedna porážka. Jako by i v defenzivě začal přetvářet čísla v rekordy.
Nor pochopil, že v City může být víc než jen střeleckým monstrem. Jeho příklad dokáže z ostatních vyždímat těch pár rozhodujících procent navíc. Právě tohle v něm chtěl Guardiola probudit, když ho v létě – pár týdnů před pětadvacátými narozeninami – zařadil do čtyřčlenné vedoucí skupiny. Spolu s Bernardem Silvou, Rodrim a Rúbenem Diasem se stal jedním z těch, kdo dávají týmu tvář i tón.
„Je mladý, ale musí se naučit, co znamená být tahounem,“ vysvětlil Pep. „Musí začít přemýšlet o tom, co je nejlepší pro kolektiv. Když jednáš podle toho, nikdy neuděláš chybu.“
Síla nejen v nohách
Kapitánská páska se předávala rychleji než účet za večeři mezi studenty. Ilkay Gündogan, lídr trojkorunové sezony, v níž City ovládlo Anglii i Evropu (2022–23), odešel do Barcelony. Kyle Walker, který po něm převzal vůdcovskou úlohu, už v půli dalšího ročníku balil kufry do Milána a nakonec zamířil do Burnley. De Bruyne, poslední z řetězu kapitánů, se vydal do Neapole. A s ním zmizela i podstatná část zkušeností, které City tolik let držely pohromadě. Přidejte k tomu Edersona, Akanjiho a Grealishe – tyto odchody vymazaly ze šatny 1764 zápasů praxe.
I proto Pep zrušil staré zvyklosti. Žádné hlasování mezi hráči, žádné diplomatické dohody. Šéfy si vybral sám. Chtěl nové pevné jádro, které potáhne partu do další éry. A Erlingovo jméno napsal na seznam mezi prvními. Jeho pečeť pod smlouvou do června 2034 z něj udělala budoucnost klubu, opěrný bod, kolem něhož se dá znovu stavět.
Nor je na Etihadu od léta 2022, ale jen šest mužů tu působí déle. Po letní obměně kádru zůstává ve zvláštním mezipatře. Dost mladý, aby ho ještě hnala neodbytná, drásavá potřeba naplnit žaludek, dost ostřílený, aby vedl. Deset spoluhráčů je mladších než on, čtrnáct starších. Přesně v tom rozmezí si vydobyl pozici prostředníka mezi Guardiolou a týmem, člověka, který překládá trenérovu vizi do jazyka hráčů.
Každý den zasedá k poradnímu stolu čtveřice lídrů City a hledá vlastní způsob, jak inspirovat. Snaží se ostatním předestřít, jak vypadá život na hraně sportovní dokonalosti, a připomíná, jaká laťka se v tomhle mužstvu nesmí podlézat.
Oficiální potvrzení jeho kapitánské role přišlo až v létě 2025, ale Guardiola ho do čela posunul už v lednu, právě ve chvíli, kdy chytil druhý dech a nabudil Sky Blues k silnému závěru sezony.
Nikdo mu nemusí vysvětlovat, co je povinnost a co přidaná hodnota. Góly mu vydělávají jmění, ale v jeho kontraktu nestojí ani řádek o bonusech za presink nebo bránění rohů. To, že do nich jde naplno, nevychází z tabulek ani z příkazů shora. Je to vnitřní pohon, který se nedá naučit.
Lidé, kteří ho v Manchesteru znají nejlíp, říkají, že si začal uvědomovat něco nového. Jeho síla neleží jen v nohách, ale i v auře. Má charisma, které strhne ostatní. A dnes už ho používá stejně neomylně, jako míří na branku.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 8 | 15:3 | 19 |
| 2 |  | 8 | 17:6 | 16 |
| 3 |  | 8 | 14:11 | 15 |
| 4 |  | 8 | 14:11 | 15 |
| 5 |  | 8 | 16:9 | 14 |
| 6 |  | 8 | 14:7 | 14 |
| 7 |  | 8 | 9:6 | 14 |
| 8 |  | 8 | 12:8 | 13 |
| 9 |  | 8 | 11:12 | 13 |
| 10 |  | 8 | 12:11 | 12 |
| 11 |  | 8 | 8:8 | 12 |
| 12 |  | 8 | 9:9 | 11 |
| 13 |  | 8 | 7:7 | 9 |
| 14 |  | 8 | 8:12 | 8 |
| 15 |  | 8 | 7:13 | 8 |
| 16 |  | 7 | 9:12 | 7 |
| 17 |  | 8 | 9:15 | 7 |
| 18 |  | 8 | 5:15 | 5 |
| 19 |  | 7 | 6:16 | 4 |
| 20 |  | 8 | 5:16 | 2 |
- Liga mistrů
- Evropská liga
- Sestup
