Kiky, to je v karlovarském fotbale pojem. I přesto, že mazaný chlapík s touhle přezdívkou hraje pouze druhou nejnižší soutěž. Roman Bílý, 34letý šikula romského týmu Slavia Junior, nastřílel v sezoně už 26 gólů, polovinu z trestných kopů.
Hlasatel při nedávném utkání výmluvně pronesl: Gól dal nějakej Bílý. Nositelů tohoto příjmení je u vás víc, jak tým skládáte?
„Jeden Bílý je brácha, další strejdové. Jsme v podstatě celý rodinný tým. Plus jsme se domluvili se čtyřmi cizinci, hrají za nás dva Rusové, Kazach a Dagestánec.“
Máte pravidla, koho mezi sebe pustíte?
„Ne, to je nám úplně jedno. Už za komunistů za nás hráli Češi, Slováci, všichni. Klidně ať za nás hrajou zelení a červení. Nebýt nových hráčů, je zle. Dima (jeden z Rusů - pozn. aut.) táhne rozpočet. Většina kluků je na podpoře nebo na úřadu práce. Maximálně dají dvacku, když ji najdou v kapse. Co mají, to dají. Příspěvky v šatně neplatíme.“
Setkáváte se při zápasech s nadávkami do cikánů?
„Jak kdy. Třeba nedávno byl faulovaný soupeř. Nic brutálního ani úmyslného, ale zůstal chvíli ležet. Pak zařval: Vy černý zmrdi! Hned jsem se ptal rozhodčího, že to neslyšel? Vždyť za to by měla být rovnou Rozhodčím vadí, že moc křičíme červená! Už jsem zaslechl, že nás sudí nechtějí pískat, vadí jim, že moc křičíme. To mají někdy pravdu, ale od toho jsou karty, ne? Takže nás pískají v podstatě jen dva. A jeden z nich je bývalý skinheadský vůdce, který se stal později knězem. Paradox, že jo. No, třeba mu to jednou tam nahoře bude přičteno k dobru a třeba se rasisti sejdou v jednom kotli. Může se to stát, no ne?“
Musíte ale uznat, že mnohdy to s emocemi opravdu přeháníte.
„Jasně, taky nejsme svatí. Jsme horkokrevní, chytlaví. Stačí nějaká provokace a je to v pr… Soupeři nás znají, vědí, jak na nás. Když prohráváme, hádáme se. Ale pro tuhle sezonu jsme si řekli, že už to dělat nebudeme. A od trenéra jsme za to i trošku chválený.“
Opravdu? Vždyť se čtyřmi červenými kartami a 30 žlutými vládnete soutěži.
„Jsme jako Rumuni nebo Turci. Ti taky mají slabší disciplínu, ale když chytnou slinu, nikdo je nezastaví. My bychom jinak hráli minimálně B-třídu. Fotbal žereme, je to jediný sport, který máme rádi. Chceme, aby ho mohly hrát děti a nedělaly problémy.“
Daří se vám omlazovat kádr?
„Máme s tím problém. Trénuju s bratrancem skupinku zhruba patnácti dětí, ale potrvá to. Navíc brzy přijdou do puberty a začnou dělat kraviny… Naše generace už má doma televize, tak na ně koukáme a to je problém. Neděláme malé cikány jako naši tátové a strejdové. Pak není z čeho doplňovat kádr!“ (smích)
