Trenér Kravařů: Vyslýchali ho policisté, pak probral Zbyňka Pospěcha
ČESKÝ FOTBAL | Postaral se o restart slávistického útočníka Zbyňka Pospěcha. V letošní sezoně probral útočníky divizních Kravařů Radovana Lokšu a Davida Jataganzidise, kteří soupeřům našvihali dohromady 29 branek. Naposledy rozcupovali třemi brankami Mikulovice a řídili výhru 5:2. „Kluci jsou výborní fotbalisté, jen měli každý svoje problémy,“ vysvětluje teprve šestatřicetiletý Lukáš Černín, trenér Kravařů a bývalý ligový obránce Opavy.
S Opavou svalil v sezoně 1998/1999 Spartu 2:1, chtěl ho druholigový ruský klub Naberežnyje Čelny. Jenže Lukáš Černín se v 29 letech na profesionální fotbal vykašlal.
Odešel do Kravařů, u kterých se po půl roce stal hlavním trenérem. Parádní volba. Vrátil totiž hlad po fotbale třeba Zbyňku Pospěchovi, bývalému kanonýrovi Liberce a dnes Slavie.
„Zbyněk dostal na začátku roku 2009 kvůli problémům s vlastním manažerem roční zákaz činnosti. Jsme kamarádi, hráli jsme spolu v Opavě, tak jsem mu nabídnul, ať jde trénovat k nám do Kravařů,“ popisuje Černín znovuzrození hráče, který v březnu 2008 podle svědků naboural podnapilý u Brna svou mazdu a odmítl přitom dechovou zkoušku i odběr krve.
Během dvanácti měsíců dostal mladý kouč Pospěcha do kondice. „Vrátil se do toho rychle. Nebylo potřeba ani žádných speciálních postupů. Je to výborný fotbalista, umí dávat góly, jen u něj přišlo dospívání trochu později,“ usmívá se Černín, který v Kravařích kroutí už sedmou sezonu.
Pospěch pak dostal nabídku od pražské Slavie, ve které působí dodnes. Oba se stále potkávají, Černín, který se zná fotbalistovou rodinou, dál sleduje jeho kroky. A podobně probral v letošní sezoně i Radovana Lokšu, studenta tělovýchovy.
„O Radkovi se moc nevědělo. Byl po operaci kolena, ale střelecký potenciál v něm byl. Dal jsem mu příležitost, postavil vedle něj Jatagandzidise a oběma to parádně prospělo,“ vypráví trenér o Lokšovi, který se v probíhajícím ročníku trefil už osmnáctkrát a je nejlepším střelcem divize E.
Dokonce přiletěla na mladého šutéra v zimní pauze nabídka z druholigové Opavy. Lokša dal ale přednost studiu. „Až si pro Radka přijdou po výšce, podepíše jim, zatím jsem ale rád, že jsme ho udrželi,“ vykládá odchovanec opavského Kaučuku, ve kterém nasbíral od roku 1995 45 ligových startů.
Nejraději ze své kariéry vzpomíná na dvě věci – na kamaráda Petra Švancaru a na vítězství nad Spartou z března 1999.
„Švanci je starý šprýmař. Vybavuju si, jak si jednou koupil starou škodovku,“ nadechuje se k historce. Švancara si pořídil staré auto a Černín si ho půjčil, že si pojede s kolegou zahrát tenis do Ostravy. „Benzinu je tam spousta,“ volal na ně Švancara.
Jenže rafička, která měla ukazovat hladinu paliva, na palubce chyběla. A na zpáteční cestě vehikl kleknul u Hlučína. „Běželi jsme do nejbližší prodejny, jestli by nás někdo nehodil na pumpu.
Všechno jsme zvládli, jenže za den a půl se u mě stavěli policajti a odvezli nás s kamarádem, se kterým jsem jel na ten tenis, k výslechu,“ vzpomíná.
Dvojice totiž čelila obvinění z loupežného přepadení. Prodejnu, ve které se oba mihli předešlý den, vykradli a svědci popsali jako pachatele Černína se spoluhráčem.
„Několik hodin na nás ti policajti klečeli, než si nechali vysvětlit, že je to úplná blbost a pustili nás. Švancimu jsem to měl dlouho za zlé, do čeho nás navrtal. Prý dost benzinu,“ směje se Černín s odstupem 16 let.
A druhý zážitek. Při ligové bitvě mezi Opavou a Spartou se v březnu 1999 narvalo na tribuny ve slezském městě přes patnáct tisíc lidí.
Černín do utkání nastoupil v základní sestavě, ubránil hvězdy Siegla a spol. a jeho tým dokázal skolit Pražany gólem v devadesáté minutě 2:1.
„Pro mě to byl nejkrásnější fotbalový zážitek. Jak jsme dali ten rozhodující gól, myslel jsem, že ten stadion spadne, jak lidi šíleli,“ zasní se v civilu správce opavského tenisového areálu.
S fotbalem na profesionální úrovni v 29 letech ale prásknul. Paradoxně v době, kdy měl přijít jeho vrchol. Chtěl ho druholigový ruský Čelny, tři měsíce tam byl Černín na přípravě. Jenže noví ukrajinští majitelé Opavy si řekli o nesmyslnou částku a přestup krachnul.
„Přitom o mě Opava zájem neměla, dodnes to nechápu,“ kroutí hlavou Černín. „V tu chvíli jsem se rozhodnul na velký fotbal vykašlat,“ vybavuje si bývalý obránce moment, kdy přešel do divizních Kravařů a začal probouzet talentované útočníky.
