Novotný: Do Dukly se vlastně vracím

Na sklonku kariéry se někdejší ikona Sparty Jiří Novotný paradoxně upsal Dukle Praha, bývalému tradičnímu vojenskému klubu...

„Když jsem to podepsal, někdo mi připomenul, že jsem na vojně pořádně nebyl, takže se teď vracím do té doby. (směje se) Ale ne, Dukla mě oslovila už loni, když jsem šel do Ružomberoku,“ řekl třináctinásobný mistr české ligy.

Jako paradox tedy přestup do Dukly necítíte?
„Neberu to tak. Dukla už není armádní mančaft, armáda už ji nějaký čas nesponzoruje.“

"Stadion je stejný, kabiny taky, trošku se to zvelebilo, ale že by to byl ohromný skok kupředu, to ne."

Napadlo vás v minulosti, že budete možná kariéru uzavírat v Dukle?
„To určitě ne, tím, že jsem propásl šanci odejít ven jako mladej, myslel jsem si, že dohraju kariéru ve Spartě. Nakonec jsem odešel na dva roky do Ruska, po návratu Sparta zájem neměla, šel jsem do Mostu, bylo mi jasný, že Sparta je pro mě kvůli věku pasé.“

Kdy naposledy jste hrál na Julisce?
(dlouze přemýšlí) „Nevím, to bych kecal. Za Spartu určitě, bylo to asi v sezoně, kdy Dukla spadla z ligy.“

Změnilo se tam něco od té doby?
„Myslím, že moc ne. (směje se) Stadion je stejný, kabiny taky, trošku se to zvelebilo, ale že by to byl ohromný skok kupředu, to ne.“

Měl jste někdy na sobě uniformu?
„Jednou jsem ji oblékl, při přísaze. Jinak ne. Na vojně jsem byl půl roku, měl jsem už rodinu, ale tu klasickou vojnu jsem nezažil. Byl jsem přece tady na Dukle.“

Takže se vlastně vracíte...
(směje se) „No, to je fakt. Ale ne, na Dukle jsem byl vedený, ale hrál jsem pořád dál za Spartu.“

Kromě vás Dukla angažovala další zvučná jména: Luďka Zelenku a Michala Kolomazník. Pomýšlí klub na návrat do první ligy?
„Vedení před nás neklade obrovské cíle. Chce, abychom podávali co nejlepší výkony a měli dobré výsledky. Že by byl hlavní metou postup, tak to postavené není. Samozřejmě, všichni by si přáli hrát co nejvýš. Sílu týmu ukážou teprve zápasy o body.“

Dukla měla vždy minimum fanoušků. Nestraší vás trošku pomyšlení na prázdné ochozy, které budou při domácích zápasech?
„Bude to horší, Dukla skalních fandů moc nemá. Rád bych se mýlil, ale nemůžeme čekat žádné zázraky. Výkopy budou v pátek v sedm, což by možná mohlo nějaké lidi přilákat.“

Je vám osmatřicet, stále si udržujete vysokou výkonnost. Jak se motivujete? Co vás pořád žene dopředu?
„Mám výhodu, že se mi vyhýbají zranění. Pokud má člověk přes třicet, tak po každém sebemenším zranění se do toho zpátky těžko dostává. A taky na mě možná působí něco jako na Rudu Baťu (známý fotbalový funkcionář – pozn. red.). Nestárne, protože pracuje s mladými lidmi, a já hraju s čím dál mladšími…“

Otázkám na konec kariéry čelíte každou chvíli. Neštve vás to?
„Kdepak, to je normální. Mám na to přece už věk. Zatím se cítím dobře, není proč končit.“

Přepadla vás už někdy myšlenka na konec kariéry?
„Ne. Pokud to jde, snažím se konec oddalovat, než naskočím do trenérského řemesla. Jsem v pozici, kdy hodně sedávám s trenérem, bavím se o mnoha věcech. Je to pomalý přechod, zatím mi to vyhovuje.“

Máte ve smlouvě s Duklou klauzuli, že budete vypomáhat trenéru Bittengelovi?
„Nic takového tam není, bude záležet na dohodě. Myslím, že by to nebyl problém vyzkoušet, Bittengel mi to sám nabídl.“

Dává vám kouč Bittengel při tréninku úlevy?
„Ne, jedu pořád naplno. Úlevy jsem nikdy nepotřeboval, ani bych je nechtěl. Kdybych s tím měl začít, tak by byl asi čas skončit.“

Troufnul byste si ještě na první ligu?
„Záleželo by, co by to bylo za mančaft. Pokud lepší, to se hraje snáz. Co se týče kondice, problémy nemám, zdraví drží, ale těžko se můžu hodnotit.“

Sparta shání stopera, v jednání je příchod Pavla Drska. Věřil jste v koutku duše, že se ozvou vám?
„Určitě ne, ani jsem o tom nepřemýšlel. Když se neozvali v pětatřiceti, kdy jsem se vracel, tak se nebudou ozývat v osmatřiceti.“

A co se vrátit do Sparty v roli trenéra?
„To bych byl strašně rád, Sparta je moje srdeční záležitost. Na to ale musíte mít štěstí, abyste se tam dostal, a já teprve začínám. Uvidíme, jak se v začátcích dokážu prosadit.“