Petržela: Nikam bychom nedošli, kdybych si hrál na skromného blbečka
Splnil, co na začátku sezony až nezvykle sebevědomě slíbil. Vzpomínáte? Do začátku druholigové sezony scházelo pár dnů, kádr Baníku se lepil na poslední chvíli a Vlastimil Petržela, jakkoliv s kvalitou týmu nespokojený, v klidu prohlásil: „Postoupíme.“ Dnes svému slovu dostál. A dosáhl úspěchu, který nepochybně zařadí mezi největší ve své kariéře.
V průběhu sezony provokoval. Vyhlašoval, že má nejlepší tým ve druhé lize. Konkurenti mu jeho slova rádi připomínali. Zvláště ve chvílích, kdy Baník klopýtal. Dnes nad tím vším mohl Vlastimil Petržela jen mávnout rukou. Vrátil Baník zpět do první ligy. A proto do Ostravy na začátku loňského roku přišel.
Máte splněno. Co v této chvíli prožíváte?
„Jsem strašně rád, nebylo to jednoduché. Byli jsme pod palbou kritiky novinářů i fanoušků. Někdy až nevybíravou. Z toho pohledu klobouk dolů před klukama, jak se s tím vypořádali. S celou sezonou, protože takhle slepit mužstvo čtrnáct dní před soutěží a pak postoupit do první ligy, to je něco neuvěřitelného.“
Nakonec jste to ale zvládli. Jak náročná sezona to pro vás osobně byla?
„Můžu vám říct, že to byla asi moje nejtěžší sezona. Strašně šťastný jsem byl v Rusku, kdy jsem hned v první sezoně skončil druhý. Nebo v Liberci, kdy jsem klub dostal do první ligy a pak mě nesli ze stadionu až do hospody na rukách. Tady to ale bylo strašně narychlo. Všude jsem na to měl dva nebo tři roky. Tady jsme se museli vrátit hned.“
Co podle vás rozhodlo o tom, že postoupil Baník a ne Opava, přestože měla na jaře fantastickou formu?
„Já vám něco řeknu. Když se podíváte na tabulku prvních tří mužstev, ta mluví za všechno. Máme tam jednu remízu a tři vítězství. Dál bych to ani neřešil. Ano, Opava hrála dobře, měla zkušené mužstvo, příští rok tam vlítne, protože to třeba posílí tak, že se jim to povede. Hráli dobře. Měli smůlu, že nás pustili před sebe.“
V průběhu sezony jste soupeře provokoval sebevědomými prohlášeními. Nikdy vás sebevědomí neopustilo?
„Ne, ne. Smál jsem se, když jsem přijel do Opavy a potkal jsem před zápasem našeho majitele celého zeleného. Říkal, že týden nespal. Ale na postu trenéra si tohle dovolit nemůžete. Kdybych to neudělal a neprovokoval bych ty soupeře, tak bychom tam nedošli. Hrát si na skromného blbečka, to bychom se nikam nedostali. A to jsem nikdy nedělal. Vždycky jsem všechno říkal na plné pecky. A jestli jsem někdy spadnul na držku, tak to bylo jednou. A nepamatuju si to.“
