Pardubice, skromný lídr druhé ligy. Skvělá mládež, šediny i retro stadion

Uprostřed betonové zástavby vykoukne hřiště, k jedné straně přilepená skromná tribuna, kam se vejde sotva pár stovek diváků. Jinak nic moc. Dvě branky, zábradlí kolem dokola, a když máte kliku, na traktůrku sedí místní ikona Jan Jeřábek a stříhá zelený trávník.

To jsou fotbalové Pardubice.

Klub, který momentálně drtí druhou ligu. Ale také skromný oddíl, kde se fotbal dlouhodobě dělá na velmi slušné úrovni. Přitom filozofie je jednoduchá: dobře pracovat s mládeží a áčko doplňovat vlastními odchovanci. To se daří náramně.

Nejenže se z Pardubic stala dobrá exportní značka do první ligy, z vlastní mládežnické akademie dovedou zdejší odborníci každý rok ztráty zacelit.

„Každý půlrok mám okousané nehty. Před sedmi lety jsem měl tmavé vlasy, teď mají barvu jako mléko. Jsou to nervy, ale vždycky jsme odchody zvládli nahradit,“ pochvaluje si trenér Jiří Krejčí.

Pardubice mají status regionální a klubové akademie, v tom jsou oproti Hradci Králové výrazně napřed. Osm klubových trenérů zároveň učí na základní škole nebo sportovním gymnáziu. O vývoji mladých fotbalistů mají detailní přehled. Přitom klub řídí zhruba pět lidí. Nijak široký tým.

„Každý týden se scházejí tři akcionáři, máme půldenní schůze, s ostatními akcionáři (celkem sedm) máme vždy v měsíci celodenní setkání, kde řešíme úplně všechno. Klidně se bavíme hodinu o přípravkách. Do toho řešíme skauting, snažíme se pořád zlepšovat. Přesně to jsou věci, které mi dávají sílu,“ říká Vít Zavřel, sportovní ředitel a manažer klubu.

Vždycky to takhle nešlo. I v Pardubicích dělali boty. Třeba v případě projektu se Spartou. Před pěti lety se domluvili s Jaroslavem Hřebíkem na vzájemné pomoci. Letná dosadila