Vaniak: Po životní facce do Opavy. Je tu vize a tradice, chci úspěch, říká
Čaroděj, jehož brankářská magie léta bavila českou ligu, to je Martin Vaniak. Ještě nedávno se proháněl po švýcarských stavbách jako pomocný dělník a vypadalo to, že kapitolu s názvem profesionální fotbal uzavřel. Teď ale přišla nová opavská výzva. Tamní SFC mu nabídl post trenéra brankářů a on přijal. „Už nechci cestovat jako prstem po mapě. Chci tady vychovat gólmana, který bude pro Opavu přínosem,“ říká někdejší strážce branky pražské Slavie či Sigmy Olomouc.
Jste novým trenérem brankářů Opavy. Jak prožíváte návrat do profesionálního fotbalu?
„Moc jsem se těšil. Mám radost, že mě Jarda Kolínek (sportovní manažer SFC) oslovil. Nastínil mi situaci v klubu a cestu, kudy se Opava vydává. Jeho upřímnost mě nahlodala, že bych do SFC měl jít. Jako hráč jsem tady zažil několik pekelných zápasů. V Opavě jsem snad vyhrál jediný zápas v životě ještě se Sigmou. A to nám tehdy pomohl sníh. Prostředí tady bývá pro soupeře těžké, pro domácí vynikající. Je tu veliká fanouškovská základna a tradice. Snad se sem určité časy vrátí.“
Myslíte časy prvoligové?
„Přesně tak. Neříkám, že to bude hned, ale rád bych, aby návrat do ligy přišel. Tak jako v Baníku lidi žijou fotbalem, tak věřím tomu, že je to podobné v Opavě. Pokud se budeme dobře prezentovat na hřišti, tak lidi budou chodit.“
Takže tohle je ta vize, na kterou vás přilákal Jaroslav Kolínek?
„Je tady nový majitel, který nechce věčně zůstávat ve druhé lize. Chce být úspěšný, což nám bylo i sděleno. Pod to bych se podepsal. Taky jsem do Opavy nepřišel jen tak. Chci být podobně úspěšný jako v době hráčské kariéry.“
Loni na jaře jste vyprávěl o práci ve Švýcarsku. Jak se vlastně seběhl návrat do Česka?
„Ve Švýcarsku jsem byl do konce kalendářního roku. Pořád jsem tam vlastně vedený u kamaráda v práci, ale dohodli jsme se, že to ukončíme. Budu tam muset jet všechno podstatné včetně pobytu odhlásit. Přesun do Opavy byl překotný. V sobotu mi pan Kolínek volal, v neděli došlo na dohodu a hned v pondělí trénink. Moc si vážím toho, že mi kolega ve Švýcarsku vyšel vstříc a mohl jsem takhle rychle skončit.“
