Dřímá v něm velký potenciál. Na hřišti u něj vidíte mimořádné věci, ale taky mimořádně spálené šance. Pavel Šulc měl v MOL Cupu proti Příbrami tentokrát štěstí. Od něj odražený balon po střele Joela Kayamby skončil v síti, gól nakonec znamenal postup a výhru 2:1. „Stáli při mně fotbaloví bohové,“ smál se dvacetiletý plzeňský záložník.
Jak těžký to byl zápas?
„Nebylo to jednoduché, i když jsme dali brzy gól. Příbram byla nebezpečná, my měli víc šancí. Příbram udržela kádr z první ligy, ještě ho doplnili někteří další hráči. Bylo to nepříjemné utkání, měli jsme herní převahu, ale výsledek je jen 2:1.“
Jak jste vůbec dal ten vítězný gól?
„Ani pořádně nevím. Jestli do mě míč odrazil jejich obránce, asi jsem to tečoval chráničem. Kaji (Joel Kayamba) vystřelil, možná to šlo vedle. Naštěstí to tam ode mě padlo, asi při mě stáli fotbaloví bohové.“
Trefil jste se poprvé v sezoně. Už jste si branku hodně přál?
„Do každého zápasu jdu s tím, že dám gól. Chtěl jsem to protrhnout. Nebyl to žádný věšák ze třiceti metrů, ale počítá se, hlavně, že se vyhrálo.“
Pracujete na tom, abyste měl ještě lepší čísla?
„Skoro po každém tréninku se snažím zapracovat na koncovce, když máme střelbu, na každý kop se soustředím a umisťuji to, jako kdyby to bylo v zápase, nepodceňuji to. Vím, že u mě jsou ty šance na houby.“
Slyšel jste v kabině nějaké poznámky?
„Pan Šádek mi dal bonboniéru a řekl, že to bude gól roku.“ (úsměv)
Čím vás Příbram zlobila?
„Hráli v pěti vzadu, dobře bránili, do toho se těžko dostává. Jak jsem říkal, mají tým z první ligy, hrají dobrý fotbal. Jsou rychlí a nepříjemní do protiútoků.“
Mrzí vás, že jste v předchozích zápasech vypadl ze sestavy?
„Je to fotbal, tohle si člověk nemůže dávat do hlavy. Musím být kdykoliv připravený nastoupit, udělat všechno, aby se vyhrálo. Na tréninku podávat stoprocentní výkon a snažit se přesvědčit trenéry, že mám hrát od začátku, Ale ne být uražený, když nebudu hrát, to neexistuje, musím všechno odevzdat týmu.“