Video se připravuje ...
Po sedmnácti letech postoupili do druhé fotbalové ligy a zažívají boom. Nad rámec záchranářských starostí ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE si teď v Kroměříži užili „vrchol“ sezony v podobě konfrontace dvou Slavií. Ta Hanácká totiž ve 3. kole MOL Cupu hostila tu slavnější z Prahy, s níž se v soutěžním utkání střetla vůbec poprvé v historii. Před rekordní návštěvou 4 197 diváků padla podle předpokladů 0:2. „Kroměříž už hrála se Slavií zhruba před dvaceti lety, když Pražané pobývali na soustředění v Luhačovicích, to ale probíhalo v hodně přátelském duchu,“ vzpomíná šéf klubu Karel Heinz, jenž se rozpovídal i o ambicích či inspiraci. Zároveň dodal, že ze slávistů dobře zná Jaroslava Köstla, s nímž studoval profilicenci.
Kroměřížský klub prožívá renesanci, první zlatou éru v samostatné české historii pamatuje před necelými dvaceti lety, kdy naposledy působil ve druhé lize. Kam jste se od té doby posunuli?
„Procházeli jsme několika vlnami stabilizace. Po prodeji licence na druhou ligu v roce 2006 jsme šli do divize a po roce poskočili do MSFL. Můžeme tvrdit, že od roku 2015, kdy jsme jako nové vedení vstoupili do klubu, jsme začali intenzivně pracovat na tom, abychom klub po všech stránkách posunuli ještě dál. A vrchol přišel v minulém ročníku, kdy jsme se dostali do druhé ligy.“
Bylo vaším cílem klub zprofesionalizovat?
„V první řadě jsme klub optimalizovali v rámci financí. Dále jsme si nastavili metodiku výchovy a rozvoje celého klubu. Snažíme se rozvíjet sportovní a ekonomickou stránku, stejně tak infrastrukturu. Jednou z klíčových věcí bylo angažování trenéra Bronislava Červenky, kterého jsme si vyhlídli ve Zlíně, a nakonec jsme s ním opravdu dokázali postoupit do druhé ligy.“
Šli jste na to odspodu. Jaké máte fotbalové vzory z hlediska vedení klubu?
„Vzorů máme víc, jedním z nich jsou Pardubice. Když jsme vstupovali do klubu, shodou okolností jsme s nimi odehráli přípravný zápas, bylo to v době, kdy Východočeši byli nováčkem druhé ligy. Prohráli jsme 3:5, ale všimli jsme si, že jsou výborným týmem, tehdy je trénoval můj kamarád Jiří Krejčí. Jejich způsob práce se nám líbil. Druhým impulsem je pro nás Líšeň.“
Před dvanácti lety Kroměříž senzačně prošla až do semifinále domácího poháru. Teď na vašem stadionu hrála Slavia. Co pro vás znamenalo vidět sešívané u vás doma?
„Je to odměna, i trochu pozdní dárek za postup (úsměv). Všichni jsme si to užili. Loni jsme v poháru ostravský Baník potrápili až do penalt. To byl náš cíl i teď.“
Nosíte název Slavia. Jste něčím podobní jako ta pražská?
„Název Slavia sám od sebe zavazuje. V České republice je ta pražská vrcholem všech Slavií. A jestli máme stejné hodnoty?Z mládežníků chceme vychovávat dobré lidi i sportovce, srdcaře našeho klubu. Chceme být rodinný klub, ke kterému si fanoušci v rámci svého volného času najdou cestu. Chceme vytvořit komunitu s dobrým myšlením bez ohledu na to, jestli se zrovna daří, nebo ne.“
Jak chcete pracovat s mládeží? Může být právě pražská Slavia pro vás inspirací?
„Ta to dělá trochu jinak, má úplně jiný skauting a možnosti. Ohledně prvního týmů, oni s typologií svých hráčů mohou hrát jiný, náročnější fotbal s většími technicko-taktickými nároky. My naopak, pokud se bavíme o mládeži, jdeme cestou rozvoje hráčů, chceme, aby byli sebevědomí, technicky individuální a nebáli se hrát. Necháváme jim velkou volnost v rámci hry, aby se přes chyby zlepšovali. Od šestnácti let už to beru jako přechod k mužskému fotbalu. Snažíme se to prolínat, aby hráči neměli problémy s přechodem třeba z šestnáctky až do B týmu. Nebo z devatenáctky, jejíž hráči už trénují s áčkem.“
Šlágr 3. kola MOL Cupu navštívilo 4 197 diváků, což je místní rekord. Jak probíhaly přípravy?
„Udělali jsme maximum proto, abychom rozšířili kapacitu stadionu. Chtěli jsme se dostat na čtyři tisíce míst, aby si všichni, kteří přijdou, mohli zápas adekvátně užít. Přidali jsme montované tribuny, stejně tak jsme přestěhovali mobilní tribuny od mládežnických hřišť. Zvýšili jsme kapacitu o necelé dvě tisícovky. Dostali jsme se na hranici 3 800 diváků na sezení, další místa byla na stání.“
Brali jste duel se Slavií jako impuls ke zvýšení popularity fotbalu v Kroměříži?
„Chceme diváky lákat na dobrý servis v rámci občerstvení, rodinnou atmosféru, soutěže, našeho maskota Hanáčka a příjemné prostředí. Naše výkony k tomu musí být velmi dobré, aby diváci chodili na kluky, kteří tu nechají srdíčko. Zatím domácí zápasy v tomto duchu zvládáme, byť to nejde úplně výsledkově, protože druhá liga je zase úplně o něčem jiném než MSFL.“
Je možné, že byste v budoucnu měli dokonce prvoligové ambice?
„Ne, cíle máme jiné. Chceme se stabilizovat ve druhé lize, vychovávat vlastní mládež, případně vybírat správné hráče odjinud, z regionu nebo zahraničí. Zároveň není snadné finančně zajišťovat druholigový tým, natož prvoligový. Klub se ale musí rozvíjet, ať už se bavíme o managementu či marketingu. Jsou rovněž parametry na infrastrukturu stadionu, dostavba musí splňovat určité zákonitosti. Všechny složky musí jít rukou v ruce. Je nesmysl rok nebo dva hrát v azylu, abychom si zahráli první ligu. To by mi přišlo stupidní.“
SESTŘIH: Kroměříž - Slavia 0:2. Favorit si před rekordní návštěvou došel pro postup
Video se připravuje ...
Témata:
fotbal, Slavia, pohár, Kroměříž, druhá liga, sport, MOL Cup, Fortuna národní liga, Karel Heinz, Hanácká Slavia Kroměříž
Související články
