Slavii se hra na riziko vymstila. Priskemu vyšlo posunutí Krejčího
Co rozhodlo pohárové derby? Ne penalta na konci prodloužení, jak si stěžoval Jindřich Trpišovský, ale hra Slavie na velké riziko s nezajištěnou stoperskou trojkou. Ani sparťanský tříobráncový systém nebyl bezchybný. Brian Priske však na to zareagoval. Proto Letenští vyhráli.
Vysoké napadání je účinný prvek, ovšem jen když je provedeno správně. Pokud ne a míč proletí přes první presinkovou vlnu, vzniká problém. Přesně tohle Slavii v derby sráželo na kolena. Pojďme hned k prvnímu snímku.
Domácí v šesti hráčích napadají u sparťanského pokutového území. Oba střední záložníci Oscar a Masopust jsou vysoko, stejně jako pravý střední stoper Holeš. Nic proti tomu, ale balon v tomhle případě nesmí projít středem. Sami vidíte, jak je prostor ve středu hřiště úplně odkrytý. Jenže slávisté nezavřeli Kairinena, tím umožnili Spartě rozehrávku na něj a následně kolmou průnikovou přihrávku do volného obřího okna. Čili Letenským nabili na nebezpečný ofenzivní výpad.
Rázem tím vznikla situace 4 na 4 na velké ploše. Preciado a Diouf nejsou na obrázku vidět.
Že nešlo o nahodilou, ale opakovanou záležitost, ukáže další příklad z napadání.
Tentokrát dýchají oba střední záložníci Oscar a Masopust na záda sparťanským střeďákům Lacimu a Kairinenovi. Ale protože se do hry zapojí brankář Vorel, stejně mají Letenští při rozehrávce v daném prostoru přečíslení.
Týmy z vyspělých evropských lig by převahu 3 na 1, nebo 2:1, jak chcete, využili ke konstruktivní rozehrávce. Aby to bylo bezpečné (bezpečnost je v tomhle prostoru základní přikázání!), musel by brankář Vorel přihrát na pravou nohu Laciho, protože Oscar měl blíže k levé noze, ten by prvním dotekem přemístil míč na Krejčího. Ale Vorel takhle nepřihrál, Laci nepoužil tělo a nechal se předskočit, Oscar získal balon, a kdyby neškobrtl, skóroval by.
Riskantní nekompaktní vysoký presink pustil Spartu do kontaktního gólu. Na obrázku si to detailně rozebereme.
Dva ze tří středních stoperů vyskočili do hloubi sparťanské poloviny. Zima tam vystartoval naivně na Kairinena, který prvním dotekem přeposlal míč na Olatunjiho. U něj byl Ogbu a jeho úkolem bylo nenechat se obejít, protože slávisté hráli vzadu prakticky bez zajištění. Podívejte se, jak jsou velké vzdálenosti mezi stopery i wingbeky. Při takovém postavení se opravdu nelze zajistit. Ale Ogbu chtěl vzít sparťanskému hroťákovi předskočením balon, a tak se Letenští lehce dostali ke gólu, který je nastartoval.
Ale i ani sparťanské bránění s trojkou vzadu nebylo v pořádku. Důkaz podal první gól pohárového derby.
Mandousův odkop od brány se snesl mezi slávisty Chytila se Schranzem a letenského kapitána Krejčího. Z této situace by neměl padnout gól. Ale to by se hosté museli chovat jinak. Krejčí nevyhrál souboj, což se může stát. Ovšem už by se nemělo stát, že nepřepne okamžitě zpátky. Všimněte si, že má v daném momentu blíže ke sparťanské bráně než Schranz. Jdeme dál.
Zajišťující Sörensen měl pozičně bránit Chytila, ale udělal stejnou chybu jako Ogbu – snažil se vzít slávistickému útočníkovi míč. Pokud se tak obránce rozhodne, musí se balonu opravdu zmocnit. Jinak je to průšvih. Sörensen balon nezískal. A když se k tomu přičetlo nepřepnutí Krejčího (nepřehlédněte, že Schranz už je před ním, i když byl o fous dříve za ním) a Preciada (je vidno, že se nepoučil z utkání na Galatasarayi, kde přispěl nezařazením zpátečky také k inkasovanému gólu), byla z toho slávistická trefa do černého ze Schranzovy kopačky.
Brian Priske však na resty ve fungování sparťanské obranné trojky zareagoval tím, že poslal na trávník Zeleného a Krejčího vysunul výše. Hostům to prospělo a nakonec derby otočili.
