Sedm let strávených v Anglii ve třetí a čtvrté lize, angažmá v týmech jako Gillingham, Cambridge, Carlisle, Port Vale, ale rovněž Ipswich ještě v League One na startu jeho pohádkové cesty mezi elitu. Teď brankář Tomáš Holý (32) vyměnil třetí anglickou ligu za stejnou úroveň v Česku, posílil Most. V létě přitom mohl zamířit do Českých Budějovic.
S Tomášem Vaclíkem jste se přes léto připravoval individuálně, teď jste si poprvé od zimy zahrál soutěžní zápas (prohra 0:1 na hřišti Teplic B). Jak jste kvitoval, že jste se vrátil do akce?
„Cítil jsem se jak malé dítě na pískovišti, připojení k týmu jsem si užíval snad až moc. Samotné gólmanské tréninky zápas nenahradí. V Mostě už nechyběly nácviky, střelba, při trénincích jsem v bráně létal jak malé dítě na prolézačkách. Jako kdyby mi bylo zase 28 (smích). Chybělo mi to, těšil jsem se.“
S vašimi zkušenostmi jste v ČFL. Není to málo?
„Když se na to člověk podívá ze širšího pohledu, tak asi tuší, proč to dělám. Některé kluby tvrdily, že mě neznají, že mě nemají zmapovaného. Tohle může být cesta, při níž se mohu ukázat. Zrovna Most je velmi dobré místo, kam takový krok udělat. Horvi (nový trenér Pavel Horváth – pozn. red.) má mraky zkušeností i ze zahraničí. Navrch znám dlouhá léta ze Sparty Petra Glasera, mosteckého sportovního manažera. Kdyby to v Mostě nemělo cenu, ani jeden z nich tady nebude. Když tu jsou, musí to mít smysl.“
Nezamýšlel jste se přece jen nad tím, zda opravdu vzít laso z třetí ligy? „Kdybychom se spolu bavili před třemi měsíci, řekl bych, že přece nejsem blázen. Jenže jsou tu nějaké okolnosti: mám nějaký věk, priority se mění. Člověk přemýšlí, co chce dělat i mimo fotbal. Skládáte skládačku dohromady. Přiznám si, že jsem teď nadšený a sere mě, že jsme v Teplicích prohráli.“
V létě jste byl blízko štaci v Českých Budějovicích…
„Strávil jsem tam dva dny, nedohodli jsme se na podmínkách. Nemrzí mě to. Kdybychom se domluvili, byl bych teď v Budějovicích, ale jako porážku to nevnímám.“
Mohl jste zůstat v Anglii?
„Tam byl zhruba stejný případ jako tady v Česku na začátku. Říkal jsem si: tohle nejde vzít, tohle taky ne, jenomže čas plyne. Kdybych věděl před třemi měsíci, co vím dnes, asi bych se rozhodoval jinak. Gólman má v každém týmu jen jedno místo, trend se změnil, zvlášť v Anglii. Před deseti lety u nás chtěli všichni zkušenosti. Vraceli se brankáři jako Jarda Blažek, Dan Zítka. Dnes je jeden z nejzkušenějších českých gólmanů pořád bez angažmá (Tomáš Vaclík). Zkušenosti nikdo nechce. Fotbal je byznys, berou se mladší hráči, které zpeněžíte. Za mě nikdo padesát milionů nedá. V Anglii si kluby vytáhnou gólmany z Premier League, Championship, tam je tenhle trend ještě silnější. Do Anglie proto už cesta nevedla, uvidíme co v lednu. Jenomže co když máte v týmu dva dvacetileté brankáře, kdo jim předá zkušenosti? Tohle by mělo mít hodnotu a neměl by se tento faktor podceňovat. Záleží na klubech, jaké mají představy a vize.“
Pomýšlíte ještě na českou nejvyšší soutěž?
„Proto jsem tady. Od klubů jsem slyšel, co jsem slyšel a Most by teď měl být pro mě prvním stavebním kamenem. Do ledna, když zdraví vydrží, mohu stihnout osm zápasů. Pak už nikdo nebude moct tvrdit, že mě neznají a že mě neviděli. Mohou se přijít podívat a zafandit.“
Co říkáte na brankáře na české prvoligové scéně?
„Tonda Kinský je mladý, je na začátku kariéry. Myslím si, že hlavně máme okno, co se týká reprezentace. Vindahl je špička, ale cizinec. Doufám, že se tento trend zastaví, protože hráči začnou chybět, ve Spartě už převažují cizinci. Myslím, že Tom Vaclík s nimi byl v kontaktu, je to ale věc Sparty, pokud se jim zraní gólman, jestli budou věřit Vorlisovi (Vojtěch Vorel).“
Znáte anglické prostředí, co čeká Spartu na hřišti Manchesteru City? „Upřímně doufám, že si vezmou příklad z toho, co zažili na Liverpoolu a nebudou tam jančit. Sice cením, že si to s ním chtěli rozdat, ale musí si uvědomit, co to je za úroveň. Byl jsem se podívat na Spartu se Salcburkem, měli držení balonu 30% a zápas jasně pod kontrolou. Nemůžou přijet na City a rozdat si to s nimi, musí na to jít chytře. Tak jako tak na ně čeká extrémní zážitek.“
Pro vás byla Anglie také extrémním zážitkem?
„Úžasných sedm let. Zažil jsem krásné i špatné věci, získal spoustu zkušeností, zahrál si na možná nejhezčím stadionu na fotbalové mapě ve Wembley při baráži o postup do třetí ligy. To bylo nádherné, krásný zážitek, to už mi nikdo nikdy nevezme. Užil jsem si tam srandy dost. Teď už jsem se chtěl vrátit domů. S věkem se mění priority a nejenom ty fotbalové, mám také osobní život.“
V sobotu debutoval za Liverpool Vítězslav Jaroš jako první český gólman v PL od konce Petra Čecha. Byl jste překvapen?
„Posílal jsem to Tomovi (Tomáš Vaclík), byli jsme překvapení. Člověk musí jít štěstí naproti. Koukali jsme na to jak do trouby. Kelleher nemocný, Becker se zranil. Zápas jsem neviděl, prý jim pomohl, třeba ještě dostane šanci. Následuje reprezentační přestávka, což je v uvozovkách škoda, protože těm dvěma to dá šanci se vrátit, jinak by si mohl zachytat i dál.“
OČIMA TOMÁŠE VACLÍKA„Znám Tomáše ze Sparty, když jsme byli mladí. Nyní přes léto jsme spolu trénovali. Na jeho premiéru do Teplic jsme ho s Péťou Bartalským přijeli zkontrolovat, jak to zvládne. Dlouho jej nikdo v Česku neviděl chytat, sedm let byl v Anglii, kam odešel ze Zlína. Pak působil ve velkých klubech, například v Ipswichi, který je teď v Premier League. Na Ostrovech má dobré jméno. Je fajn, že je v Mostě Pavel Horváth, že si pomohou navzájem. Uvidíme, jak to bude vypadat dál. Má 206 cm, což je pro něj výhoda, působí mohutně, vzbuzuje respekt. Sám jsem proti tak vysokému gólmanovi nehrál. Věřím, že do zimní pauzy v osmi zbývajících zápasech ukáže, co v něm je. Sám jsem po půlroce v Albacete nečekal, že budu na další angažmá čekat tak dlouho. Po nepovedné štaci v Americe jsem ukázal, že chytat stále umím. Uvidíme, jestli se něco objeví ještě teď, nebo až v lednu. Bylo fajn být spojovaný s Barcou, dřív se o mně mluvilo v souvislosti s Realem. Musela by se sejít spousta věcí, nebyl jsem vyděšený z toho, že by to vyšlo.“ |