Říkají mu „The Hunter“, lovec. Jenže pověst zabijáka má osmadvacetiletý útočník Klaas-Jan Huntelaar jen na hřišti, v soukromí je úplně jiný. Klidný, tichý, má rád pohodu a svou rodinu. I proto si angažmá v Schalke nemůže vynachválit.

Přes rameno přehodí sportovní tašku, udělá pár kroků před dům a o víc se starat nemusí. Na trénink do Gelsenkirchenu ho odveze otec.

„Dvakrát nebo třikrát týdně mě opravdu vozí. Trochu mi to připomíná mládí,“ potvrzuje Klaas-Jan Huntelaar zajímavý rituál. „Po cestě spolu probíráme moje výkony a všeobecně věci kolem fotbalu,“ vysvětluje, proč mu i v osmadvaceti lety dělá táta řidiče.

Vyhovuje mu to. I proto kývl na nabídku bundesligového klubu – může totiž dojíždět z nizozemského Angerla, jenž leží přímo na hranicích s Německem a kde má se svou manželkou a dvěma dětmi dům.

„Jsme v klidu doma a já se můžu koncentrovat jen a jen na fotbal,“ pochvaluje si, že to má do práce okolo sta kilometrů.

Real Madrid, AC Milán a teď Schalke 04. Jestli si myslíte, že má Huntelaarova kariéra sestupnou tendenci, osmadvacetiletý útočník vás přesvědčí o opaku.

Svůj přestup do bundesligy totiž detailně konzultoval se spoluhráči z reprezentace, kteří mají s Německem své zkušenosti. Po debatách s Rafaelem van der Vaartem a Markem van Bommelem už nic nebránilo tomu, aby oblékl modrý dres hornického klubu.

Navíc ho lákala spolupráce s Raúlem, s nímž se potkal během angažmá v Realu Madrid. „Je to skvělý hráč, těším se na něj. Přestup do Schalke není krokem zpět, v žádném případě.

Vždyť klub hraje pravidelně o nejvyšší příčky a konečně v něm budu moct nastupovat na své oblíbené pozici, tedy středního útočníka,“ vysvětloval, proč kývl na nabídku tehdejšího kouče Felixe Magatha. Právě jemu mohou být v Gelsenkirchenu dodnes vděční, že sestavil útok snů Raúl–Huntelaar.

Osmadvacetiletý „lovec“ si svými výkony dokázal rychle získat přízeň fanoušků, vždyť v právě probíhající sezoně je podle statistik dokonce lepší než španělský kanonýr.

Naprosto bez problémů zapadl i do kabiny, ve které neustále vymýšlí srandičky. „Jo, jsem vtipálek, to na mě sedí,“ říká sympatický Nizozemec, jenž patří do kádru vicemistrů světa.

V nedávném rozhovoru pro stránky FIFA například vesele vyprávěl, jak odmalička fandil Ajaxu Amsterdam a vždy chtěl obléci jeho dres. „A skončil jsem v PSV Eindhoven, u největšího rivala,“ smál se na celé kolo. Do Ajaxu se však stejně nakonec dostal.

S humorem bere i přezdívku „lovec“, která vznikla během působení v SC Heerenveen. „Na domácí zápas přišel fanoušek a přes plot pověsil prostěradlo s nápisem Hunter a pod ní byla zobrazená zbraň. Od té doby mi tak říkají. A mám tuhle přezdívku fakt rád,“ řekl v rozhovoru pro Berliner Morgenpost.

Když má chvíli volného času, rád se chodí dívat na utkání amatérského týmu v rodném městečku. Nebo řádí na dvou kolech, je totiž milovníkem motokrosu. Jenže ke koníčkům se teď příliš nedostává, Schalke je kromě bundesligy stále ve hře v Evropské lize, a tak má hodně nabitý program se dvěma zápasy týdně.

Zítra si na něj zase musí dát velký pozor obrana Viktorie Plzeň. V prvním duelu ve Štruncových sadech jasně ukázal, že nesmí dostat ani milimetr volného prostoru.

„S průběhem utkání v Plzni nejsme spokojeni,“ nelíbil se mu výkon týmu, ač si po výsledku 1:1 udělal solidní pozici do zítřejší odvety.

Mezi těmito zápasy o víkendu zničil dvěma trefami Wolfsburg. Je prostě ve formě. I proto musí Vrba a spol. vyvěsit červený prapor. Lovec je zase ve svém revíru.