PŘÍMO Z ISLANDU | Půl hodiny zpoždění měl proti původnímu plánu trénink Mladé Boleslavi na Islandu, důvodem bylo posunuté odlepení speciálu z Prahy. Všichni přítomní hráči ho absolvovali bez potíží, což bylo nejdůležitější. „Už nechci žádné starosti, měl jsem jich za ten týden dost,“ povzdechl si lékař klubu Miroslav Sinkule, který musel před odletem vystavit potvrzení o zdravotní nezpůsobilosti třem hráčům – Chramostovi, Kuličovi a Šírlovi.
Aby se už nic nestalo, šel se raději pomodlit do kostela, chlouby druhého největšího města na ostrovu. „Když už selhává věda, musí nastoupit víra,“ orodoval za hráče u nejvyššího.
Trénink nebyl náročný, spíš zahřívací, protahovací. Mladá Boleslav přijela na Island vyhrát a trampoty s outsiderem složeným z poloprofesionálů i vyslovených amatérů si nepřipouštěla.
Velice skromně vypadá i stadion místního druholigového klubu Thór. Ale pro město je evropská soutěž událost, před týdnem přivítala Iry, nyní přiletěla česká výprava. Před týmem Boleslavi se na něm připravovaly ženy a z jejich zápalu bylo zřetelné, že tento druh fotbalu má na Islandu velkou popularitu.
Island, neboli země ledu, by se mohla přejmenovat na Rainland, země deště. Prší a prší. přitom to nikomu nevadí. Je léto, a přestože se teploměr nezachytí ani o desátý stupínek, je místním příjemně. „Aspoň se nebude prášit,“ kvitovali vlhkost hráči.
