ROZHOVOR | Nešetří chválou na tým, který podruhé v řadě postoupil do Evropy. „Není obvyklé, aby české mužstvo, regionální, postupovalo pravidelně do pohárů,“ řekl kapitán Plzně Pavel Horváth, který si na tiskovou konferenci přivedl posilu – synka Patrika.
Jak moc jste si oddechl po konci utkání? Závěr byl hektický, Lokeren se mocně snažil o vyrovnávací, postupový gól.
„Předně musím říct, že to byl strašně těžký zápas s velmi kvalitním soupeřem. Subjektivně cítím, že zaslouženě postupujeme. První zápas jsme nezvládli koncovku, nedali šance, což dneska platilo zase, ale celkově jsme byli lepší. Jsem moc spokojený.“
Nevadil vám těžký terén?
„Mně tohle nevadí, já se dobře zabořím. Kluci možná klouzali. Ne, vážně, nebylo to nic příjemného, ovšem pro oba týmy stejné. Myslím, že nejtěžší pro nás bylo oslavné kolečko, které jsme absolvovali v blátě před brankami, kde jsme skluzovali. Ale bylo to v emocích, bylo to příjemné.“
Jaký postup byl těžší? Ten loňský do Ligy mistrů nebo ten letošní do Evropské ligy?
„Přestože mě Lokeren v prvním zápase tolik nepřesvědčil, byl to minimálně srovnatelný soupeř s Kodaní a Trondheimem. Jsem moc rád, že se nám to povedlo, jelikož Belgičané tady neodehráli vůbec špatné utkání. Doufám, že úspěch doceníme nejen my a plzeňští fanoušci, nýbrž i veřejnost. I když není Lokeren v Belgii atraktivní jako Anderlecht, ukázal kvalitu. Jsem rád, že jsme je nepustili v odvetě do žádné šance. Že my šance nevyužíváme je druhá věc.“
Koho by jste si přál do skupiny? Vzhledem k nasazení do košů můžete narazit na Sporting Lisabon, kde jste před léty hrál.
„Sporting? To by bylo něco! Pro mě by to bylo zajímavý a příjemný. Ale v tuto chvíli je mi úplně jedno, koho dostaneme. Věřím, že se nám povede uhrát nějaké body jako loni v Lize mistrů, budeme se snažit postoupit do jara. V tuhle chvíli je to však moc daleko, užívám si postup.“
