Kadeřábek se při přerušení zahřál čajem: Jsme rádi, že už sem nemusíme
Vůbec neváhal dvakrát během rozhovoru říct, že je rád, že z Bratislavy po hrozném zážitku s týmem rychle zmizel. „Jsme rádi za výhru. A teď už pryč odsud,“ ošil se obránce Sparty Pavel Kadeřábek.
Můžete ten zápas, který jste vyhráli, ale který se také přerušil, nějak shrnout?
„První půli nechci moc komentovat, nedostali jsme se moc do zápasu, nejen já. Pak to fanoušci takhle ukončili, první půle se pět minut dohrávalo v takovém volném tempu, je to takový…“
Když se zápas přerušil, myslel jste, že je konec, nebo se ještě bude dohrávat?
„Já osobně jsem si myslel, že se to ukončí. Ale jsme rádi, že se to dohrálo, že už sem nemusíme znova.“
Jaká byla ta čtyřicetiminutová pauza?
„Nepříjemná, mně úplně vypadly nohy. Vůbec se mi ani nechtělo zpátky na hřiště, ale nebyl jsem asi jediný.“
Několik minut jste museli stát venku, než jste zalezli. Nemrzli jste?
„Byli jsme u hlavní tribuny asi pět minut, pak nás vzali nahoru do VIPu, tam jsme si dali čaj, to už bylo v pohodě. Nemrzli jsme.“ (smích)
Čaj?
„Jo, měli jsme. Já jsem si dokonce dal nějakou sušenku.“
Bavili jste se během přerušení se spoluhráči o tom, co se děje na tribunách?
„Během té doby jsme si spíš říkali pokyny, až po zápase jsme si řekli, že jsme rádi za dobrý výsledek a jedeme odsud pryč.“
Proč jste šli děkovat fanouškům, když se tak zachovali?
„Nevím, kdo to řádění vyvolal, jestli to byli sparťani, nebo fanoušci Slovanu. Je to taková slušnost jim poděkovat a někteří nás podporovali slušně.“
Ale přece jen to byla zvláštní situace, překročení určitých hranic…
„Nevím, jestli je tohle otázka na mě, kluci šli, tak jsem šel taky. Jen jsme jim zatleskali, žádná dlouhá děkovačka.“
