Píše se rok 2012 a před skotským fotbalem stojí obrovské rozhodnutí. Zástupci klubů se shodují na vyloučení Glasgow Rangers jako nejúspěšnějšího klubu tamní historie z nejvyšší soutěže. Důvodem jsou finanční problémy, do kterých se pětapadesátinásobný mistr dostal, klub dlužil přes 20 milionů liber a dokonce mu bylo v poslední prvoligové sezoně odečteno 10 bodů. Přichází tak ztráta licence a hluboký pád... Po deseti letech od bankrotu slaví Rangers postup do finále Evropské ligy.
„Neuvěřitelné. Finále evropského poháru je to, o čem člověk sní,“ radoval se James Tavernier po semifinálové výhře nad Lipskem. „Půjdeme do něj sebevědomí. Frankfurt tam taky není náhodou, ale je to jeden zápas a my tam jsme od toho, abychom ho vyhráli.“
Rangers ve čtvrtek zvládli semifinálový duel s Lipskem (3:1) a mohou se těšit na finále Evropské ligy, které se bude hrát 18. května v Seville. Cesta klubu ze skotské metropole k duelu o evropskou trofej byla však velmi trnitá.
Z vrcholu nejvyšší soutěže až do čtvrté ligy. Před deseti lety se v Rangers změnil také majitel a celý klub, jehož historie se datuje až do roku 1872, musel začít znovu.
„Byl to velmi důležitý den pro skotský fotbal,“ říkal tehdy předseda SFL David Longmuir. Rangers však dokázali doslova povstat z popela. Během své první sezony zvládla značně obměněná sestava získat 86 bodů a bez větších problémů postoupit o patro výš. V dalším ročníku (2013/14) už klub dominoval skotské League One, když během šestatřiceti zápasů ztratil pouze šest bodů za tři remízy. Celek z mytického Ibrox Stadium se znovu probouzel k životu, i když návrat na pozice doby minulé byl stále daleko.
První výraznou překážkou na cestě k návratu mezi elitu bylo působení v Championship, tedy druhé lize. Rangers sice ihned po svém postupu hráli o čelo tabulky, konečná čtvrtá pozice je ale odsunula do baráže. V ní přemohli dva soupeře, sok v barážovém finále – Motherwell, zvládl ukončit naděje týmu tehdejšího kouče Stuarta McCalla. To znamenalo druholigovou reprízu, ve které už byli „The Gers“ úspěšní. V sezoně 2015/16 už vše znovu šlapalo, na své konto přičetli 81 bodů a zajistili si zpět své místo mezi skotskou smetánkou.
Pak následovalo turbulentní období, celek se pravidelně umisťoval v první trojce, na jeho lavičce ale klid nebyl. Mezi únorem 2017 a květnem 2018 se na ní protočilo pět trenérů. Poté nastala změna, která bude v bohaté historii klubu zapsaná zlatým písmem. Vedení tehdy na lavičku usadilo legendárního Stevena Gerrarda, pro kterého to byla první větší štace. Někdo by tehdy mohl namítat, že tuto pozici získal hlavně díky svému renomé z aktivní kariéry.
Gerrard ale velmi rychle umlčel kritiky, když s Rangers postoupil do skupiny Evropské ligy a obsadil druhé místo v Premiership. Mužstvo dostávalo tvář a pomohla tomu hlavně přestupová politika. Do klubu dorazili zkušení matadoři Jermain Defoe, Scott Arfield, Steven Davis a odchovanec Allan McGregor. Společně s nimi si pečliví skauti vytipovali i Bornu Barišiče z Osijeku nebo Ryana Kenta, kterého přivedli z mládeže Liverpoolu.
Po úspěšné sezoně musel klub myslet výš – a to sice na titul, který v posledních letech držel pevně v rukou největší rival Celtic Glasgow. Mužstvo tak získalo další kousky budoucí mistrovské sestavy, z Genku vykoupili talentovaného Ianise Hagiho a zadarmo podepsali Nigerijce Joea Ariba.
Ani v Gerrardově druhé sezoně na lavičce se ale nepodařilo dosáhnout na mistrovský primát. V ročníku, který nakonec ukončila pandemie koronaviru, ztrácel modrý klub z Glasgowu na svého odvěkého rivala propastných třináct bodů. Kromě toho soubor okolo kapitána Jamese Taverniera došel až do osmifinále EL, kde mu vystavil stopku Bayer Leverkusen.
Mistrovská jízda tak musela počkat. Motivovaní „Jezdci“ byli ale naprosto nekompromisní, pod vedením jednačtyřicetiletého Angličana získali 89 bodů, a co víc, za celou sezonu ani jednou neprohráli. Snová sezona pro trpělivé fanoušky, kteří s klubem prožili celou cestu ze dna zpět na vrchol. Třešničkou na dortu mohla být pro klub i cesta evropskými poháry, kde Rangers celý rok bavili ofenzivním fotbalem.
Avšak ten šel stranou při dnes už nechvalně proslulém duelu s pražskou Slavií, která ukončila jejich pouť v osmifinále. Slávisté tehdy uštědřili skotskému oponentovi jeho první domácí prohru v ročníku a zároveň hořké vyřazení. To nicméně nezabránilo oslavám pětapadesátého titulu v klubové historii, možná toho dosud nejcennějšího.
Na svůj úspěch ale nedokázala Gerrardova družina navázat, hned na začátku nové sezony vypadla v Lize mistrů s Malmö, a proto následoval sešup do základní skupiny Evropské ligy, kam se skotští šampióni probojovali přes Alaškert Jerevan. Mohl tak proběhnout druhý návrat do Prahy, nikoliv do Edenu, ale na Letnou.
Sparta loni na podzim Skoty porazila 1:0, když se hlavou ze vzduchu prosadil Dávid Hancko a rozjásal mladé diváky na Letné. Ani tento duel se bohužel neobešel bez následné kontroverze spojené s finským záložníkem Glenem Kamarou.
Rangers nakonec dokázali urvat druhé místo ve skupině B a na úkor Sparty si zajistili pokračování své pohárové pouti v EL. Museli to zvládnout bez Gerrarda, který neodolal lasu z Premier League a odešel koučovat Aston Villu. S novým šéfem, další bývalou hvězdou Giovannim van Bronckhorstem přišla další velká výzva - Borussia Dortmund v šestnáctifinále.
Před cestou do Dortmundu jistě nebyli papírovými favority, i přes obrovskou marodku Borussie byli Rangers velký outsiderem. V prvním duelu ale dokázali šokovat. Dobyli Vestfálsko a odvezli si překvapivé a nutno dodat zasloužené vítězství 4:2. V odvetě s perfektní diváckou kulisou zvládli s německým gigantem remizovat 2:2 a potvrdit postup do další fáze.
„Byla to kouzelná noc pro všechny, kteří mají s klubem něco společného, chci jim jako jejich bývalý trenér pogratulovat“ zářil tehdy Gerrard.
Díky silnému domácímu výkonu a výhře 3:0 dokázali vyprovodit ze soutěže CZ Bělehrad, prohra v odvetě 1:2 už poté nic neřešila. Van Bronckhorstův tým se tak mohl těšit na evropské čtvrtfinále. Soupeřem byla portugalská Braga, která využila výhodu domácího pažitu a Rangers porazila 1:0.
Odveta ale slibovala vyrovnaný boj. Zápas nakonec došel až do prodloužení, mohutně se o to zasloužil domácí kapitán Tavernier, který dal dvě branky, na druhé straně kontroval David Carmo a zápas tak musela rozhodnout půlhodina hry navíc. Ve 101. minutě rozhodl Kemar Roofe a zařídil tak svému klubu postup do semifinále.
A opakoval se stejný příběh, tentokrát s jiným rivalem, tím bylo Lipsko. Německý celek dokráčel k domácí výhře 1:0, nohy si ale „Die Roten Bullen“ spálili opět na horké skotské půdě, kde domácí duel otočili a po slepených brankách Taverniera a parádní trefě Kamary vedli 2:0. Odpověď Lipska zařídil Christopher Nkunku, na jeho branku v poslední desetiminutovce zareagoval John Lundstram a posunul svůj tým do velkého finále.
Pro Rangers jde o návrat do evropského finále po čtrnácti letech, kdy naposledy neúspěšně čelil Zenitu Petrohrad v Poháru UEFA, za ruský celek tehdy nastoupil bývalý český obránce Radek Šírl. V týmu Rangers je stále jediný aktivní pamětník tohoto duelu – severoirský reprezentant Steven Davis, který v roce 2008 odehrál plnou porci minut.
