Ahoj, já jsem Wallem! Třetí volba ze dvou, debut za Slavii a gól po minutě
Panečku, to byla ale premiéra! První zápas, pouhá minuta a půl na hřišti – a hned gól. Slávistický záložník Conrad Wallem, letní norská akvizice, se uvedl v Edenu v závěru proti Dnipru (3:0) ve 3. předkole Evropské ligy opravdu skvostně. „Byla to snová premiéra,“ rozplýval se v rozhovoru pro klubový web. Přitom na trávník podle původní ani průběžně upravované strategie trenérského štábu ani vyběhnout neměl. „Upřímně: To, že půjde do utkání, nebylo v plánu,“ prozradil kouč Jindřich Trpišovský. „Ze dvou voleb při střídání během vteřiny došlo na tu třetí,“ usmíval se.
Blížila se 80. minuta zápasu s Dniprem, slávisté vedou 2:0 a mnohočetný slávistický trenérský štáb dává hlavy dohromady. Porada, kdo nahradí útočníka Václava Jurečku. Padají dvě jména. Ale ani jedno nezní jako to, které patří třiadvacetiletému záložníkovi s potetovaným předloktím z Odds BK Wallemovi.
Není divu, na kondičním kempu v rakouském Aigenu se lehce zranil, další čas měla ukrojit nezbytná aklimatizace. Proto se chystali na plac jiní. Jenže... „Nebyla to první volba ani při střídání. Dohadovali jsme se o dvou hráčích,“ líčil Trpišovský. Jenže... „Najednou mi řekli, že je to zápas přesně pro něj.“
Slavia přitom už v té době hrála bez vyloučeného stopera Igoha Ogbua. Taková situace si říkala spíš o prověřené, bezpečné řešení, a ne o nováčka. Jenže s tím na Trpišovského a spol. nechoďte. Ostatně, Wallema měli dobře proklepnutého z všemožných datových analýz.
„Sice je nový a bez zkušeností, byl to risk. Ale říkali jsme si, že když jsme šli do deseti, může nám hodně pomoct,“ objasnil Trpišovský nečekaný tah, při němž prý měl v hlavě především jednu přednost: Wallem umí dobře zavírat ze hry zadní tyč. A tak žádné štráchy, Nor šel do akce „Ani jsme ho moc nepřipravovali, jen jsme ho rychle svlékali.“
Wallem si plácl s Mojmírem Chytilem a Petrem Ševčíkem, kteří střídali spolu s ním, a zorientoval se skutečně neprodleně. Nejprve byl faulován při úniku po levé straně a byla z toho standardní situace.
Po ní a zmatku před bránou Dnipra zůstal ve středu šestnáctky, když se k němu odrazil míč a on ho nekompromisně napálil pod břevno. Za minutu a půl od příchodu na trávník. O tom snad nejde ani snít... „Příliš jsem o tom nepřemýšlel, soustředil jsem se hlavně na svou hru. Co se stane, stát se má,“ povídal záložník vědoucně po utkání.
Wallem si byl vědom toho, že jeho gól za stavu 2:0 má svůj význam. „Jsem moc rád, že jsem jím mohl přispět. Byl důležitý, protože vedení o dvě branky bývá nevyzpytatelné,“ tvrdil. A nezapomněl ani na fanoušky, kteří mu k výtečnému rozpoložení pomohli. „Byli skvělí, hnali mě i celý tým už od rozcvičky,“ pochvaloval si.
Stejně jako přijetí po svém příchodu. „Spousta z nich mi psala povzbuzující zprávy, zdravili mě na ulici. Cítím, že jsem součástí jedné velké rodiny. Podpora fanoušků je nesrovnatelná s čímkoli, co jsem dosud zažil. Zaslouží si můj obrovský dík,“ rozplýval se univerzál, který může nastupovat i na kraji – což je pro slávistické trenéry rajská hudba.
„Nevím, jestli tady někdo měl lepší debut, aby po minutě dal gól na Tribunu Sever. Jsme rádi, že mu to takhle vyšlo,“ vykládal spokojeně Trpišovský. „Určitě teď ale ode mě nečekejte gól každou minutu,“ smál se Wallem. „Samozřejmě se ale budu snažit ještě nějaké přidat...“
To zní slibně.
