Slavia před Evropou: aby mohla uspět proti Mourinhovi, musí přepnout mód
José Mourinho vs. Jindřich Trpišovský. Zajímavou konfrontaci připravil los Evropské ligy pro české fanoušky. Aby v ní měl navrch kouč z Edenu, musí slávisté provést restart. Kdyby zůstali v módu z letošních předkol, narazili by.
Startovní pozice
Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík na předsezonní tiskové konferenci konstatoval, že kdyby áčko dosáhlo na základní skupinu Evropské ligy, ocitl by se v ráji. Trenér Jindřich Trpišovský to správně korigoval. Pravil, že on by se v případě dosažení stejné mety ocitl pouze v podráji. Rájem je totiž, a nejen pro něj, základní skupina Ligy mistrů. Cílem červenobílých nemůže být nic jiného než tahle továrna na peníze a kvalitu. Kdo nemá pravidelnou konfrontaci s nejlepšími, zpohodlní. Právě tohle by mělo slávisty cvrnknout do nosu. A nejen před velkými zápasy s AS Řím.
Na podzim 2019 červenobílí váleli v LM proti Barceloně, Borussii Dortmund a Interu Milán. A protože předtím absolvovali souboje na krev se Sevillou a Chelsea v Evropské lize, byli hladoví a drželi se moderních trendů, vysloužili si ve světě zasloužený obdiv. I když ve skupině nepoznali vítězství. Výbornou reklamu si udělali tím, že nepředvedli obvyklý český hluboký obranný blok, ale i proti kolosům vytasili ofenzivní fotbal s nepříjemným presinkem. Pružné napadání v úzkém dvacetimetrovém pásu ve středu hřiště, kterým na Campu Nou odzbrojili při bezbrankové remíze Barcelonu s Messim, si měli nechat patentovat.
Střih do kvalifikace Evropské ligy 2023: Slavii pokládá los do cesty dva ukrajinské celky. Není to však ani Šachtar Doněck, ani Dynamo Kyjev, nýbrž Dnipro a Luhansk, kluby sotva evropského průměru. Přesto Trpišovského mužstvo proti nim hlavně ve venkovních zápasech, které oba soupeři hráli v azylu, neexcelovalo. V polském Lublinu se v odvetě s Luhanskem naopak strachovalo, aby vůbec proklouzlo aspoň do evropského poháru číslo dva.
Náhoda? Slabší chvilka? Dvouletý domácí mistrovský půst a letní rozpaky v předkolech naznačují něco jiného. Budiž to signálem k hlubší analýze. Nikdo nemůže žít jen z podstaty, Mourinho, Trpišovský ani nikdo jiný. Tohle bude jeden z leitmotivů střetů s římským impériem.
Úkol pro Slavii se však nemění: v EL přežít zimu a pak vylepšit dosavadní maximum, čímž bylo 2x čtvrtfinále (v roce 2019 s Chelsea 3:4 a 0:1, v roce 2021 s Arsenalem 0:4 a 0:1).
Největší zbraně
Vědomé kombinace. Byť už kombinační fotbal v podání Trpišovského celku nemá tak kvalitní parametry jako v éře Součka, Coufala a spol., stále je Slavia v Česku nejprogresivnějším mužstvem z hlediska naučených útočných akcí. Podhoubí jí poskytuje vysoký presink, údernost pak permanentní výměny míst hráčů do šířky i do výšky spojené s náběhy za obranu. Ale s velkými vzdálenostmi mezi hráči i řadami, jako Slavia předvedla v Luhansku, se bleskový přihrávkový biliár udělat nedá.
Univerzálnost. Hráčům je vlastní. Tomáš Holeš v červenobílém dresu nejprve obhospodařoval kraj obrany, poté dělal druhého Součka ve středu zálohy a teď je z něj stoper. Ivan Schranz může během pár minut zamířit z křídla na beka.
Taktický um. Videorozbory bývají v Edenu dlouhé už před ligovými zápasy, ale před těmi evropskými se ještě natáhnou. Z mnoha příkladů jeden z již zmíněné úctyhodné jízdy Slavie v LM. Na milánském Interu potřeboval kouč Trpišovský eliminovat sílu Conteho systému 3-5-2 ve středu pole. A tak na San Siru vyrukoval bez klasické devítky a s diamantem v záloze, do nějž nečekaně proklouzl Josef Hušbauer s rychlostním deficitem. A když se zranil Ibrahim Traoré, prvně do středu zálohy ve Slavii zamířil obránce Jaroslav Zelený. Kdekdo se divil, ale trenér to měl předem promyšlené. „Vím to od chvíle, kdy jsme dělali nácvik na Sevillu. Tehdy Zelí modeloval střeďáka Sarabiu a kluci se divili, že se nemůžou dostat přes střed. Já říkal, že to ani nejde, když jim Zelený nepůjčí balon,“ vysvětloval tenkrát Trpišovský. Co vymyslí na Mourinha?
Nadprůměrná kondice: V Lize mistrů se hned 7 hráčů nacházelo ve statistice naběhaných kilometrů v první pětadvacítce. Záložník Tomáš Souček byl dokonce králem, během šesti utkání jeho nohy zvládly 76,121 kilometru. Obránce Vladimír Coufal obsadil 4. příčku (70,559 km). Ale podstatné je, že červenobílí notnou porci metrů naběhali opakovaně ve vysokých intenzitách. Proto se i obrům zajídal jejich presink. Kondičně jsou slávisté pořád nadupaní.
Program Skupiny G | ||
| Datum | Utkání | Čas výkopu |
| 21.9. | Servette - Slavia, Šeriff - AS Řím | 18:45 |
| 5.10. | Slavia - Šeriff, AS Řím - Servette | 21:00 |
| 26.10. | AS Řím - Slavia, Šeriff - Servette | 21:00 |
| 9.11. | Slavia - AS Řím, Servette - Šeriff | 18:45 |
| 30.11. | Šeriff - Slavia, Servette - AS Řím | 21:00 |
| 14.12. | Slavia - Servette, AS Řím - Šeriff | 18:45 |
Nejzranitelnější místo
Vysoká obrana a brankář. Slávistický způsob hry často vyžaduje hodně vysunutou defenzivní linii. Za ní se tak logicky otvírá značný prostor. K jeho zajištění je potřeba soudržnost celého mužstva a perfektní souhra, což s letní obměnou kádru není jednoduché dát dohromady. Ani v předkolech Evropské ligy nebyli soupeři zcela bez brankových příležitostí, byť jejich hra neměla ani zdaleka parametry Dortmundu. Navíc slávisté leckdy hrají vzadu jeden na jednoho. Takže pak stačí jedna individuální chybička, kterou už nikdo ze spoluhráčů nemůže napravit. I červená karta pro Igoha Ogbua v utkání s Dniprem nastala v situaci, kdy tři slávističtí stopeři dýchali na záda třem protivníkům. A brankář? Ten ve Slavii musí být liberem, ale taky umět excelentně chytat. Ondřej Kolář má s tím druhým problém.
