Servette jako Slavoj Houslice. Pozor na dlouhé míče a rychlé zakončení
Dlouhé balóny dopředu a trefovat zařízení. Taktika trenérského mága Pepika Hnátka z filmu Okresní přebor je i jednou z tváří prvního soupeře „sešívaných“ v základní skupině Evropské Ligy. Ženevský Servette, v uplynulé sezoně druhý nejlepší tým švýcarské ligy, je však pod novým trenérem Reném Weilerem poměrně nečitelným souborem s řadou zajímavých fotbalistů, kteří mají jeden velký problém.
Pět let. Tak dlouho vládl Alain Geiger lavičce Servettu. Hned ve své první sezoně ovládl se ženevským celkem druhou ligu a po šesti letech vrátil Servette mezi švýcarskou smetánku. Na konci uplynulé sezony se s nejlepším umístěním klubu od zisku titulu v roce 1999 rozhodl Geiger své účinkování v Ženevě ukončit.
„Bylo krásné prožít renesanci klubu, ale osobně jsem získal dojem, že má práce zde dosáhla svého limitu,“ loučil se dvaašedesátiletý Švýcar ziskem 2. místa.
Žezlo po něm převzal o dvanáct let mladší krajan René Weiler. Trenérský světoběžník, jenž působil i v Japonsku či v Egyptě, kde získal s Al Ahlí mistrovský titul. Totéž se mu povedlo i v Belgii s Anderlechtem.
„Jako malý kluk jsem Servettu fandil, pak za něj dva roky hrál a nyní se sem vracím jako trenér. To je krásné. Je to pro mě tým se skvělým zázemím, hráči a potenciálem dalšího růstu. V neposlední řadě nesmírně miluji Ženevu, její lidi a fanoušky. Chci jim přinést radost,“ uvedl Weiler při svém příchodu.
Článek pokračuje pod infografikou
Své přání ovšem zatím příliš nenaplňuje. Servette totiž prožívá nejhorší ligový start do sezony od návratu do nejvyšší soutěže.
Po slibném úvodu, kdy Servette vyloupil 3:1 Grasshoppers Curych a díky penaltám postoupil přes Genk v předkole Ligy mistrů, nastal čas útlumu. V lize přišla série tří remíz následována dvěma porážkami. V Lize mistrů pak vystavili ženevskému celku stopku Rangers.
„Nejsme jako FC Basilej, nebo Young Boys Bern. Musíme se naučit hrát každé tři dny,“ povzdechl si po vyřazení od Skotů Weiler, jehož tým je v řadě statistiky švýcarské ligy zcela průměrný.
Vyčnívá pouze v několika ohledech. Jedním je věk, jelikož Servette nasazuje v průměru vůbec nejstarší hráče (27,4 let) z celé soutěže. Další se váží ke stylu hry.
Konkrétně jde o intenzitu presinku, počty průnikových přihrávek, dlouhých přihrávek a vzdušných soubojů. Tým vycházející z formace 4-1-3-2 umí zakombinovat především přes pravou stranu, kdy je schopen se několika přihrávkami dostat do dobré šance. Nemá ovšem žádný problém si nekomplikovat život a zahrát dlouhý míč do jednoho z hrotových útočníků a následně se rychle dostat do zakončení. Přesně po vzoru filmového Slavoje Houslice. Neradno podceňovat i brejky Servette a standardní situace.
Ženevský tým má ovšem velké problémy s bráněním centrů ze strany a protiútoky soupeře. Obrana není dobře organizovaná, takže se rozpadne i při rychlé kombinaci soupeře. Kvůli hře na dva středové záložníky navíc nedokáže Servette nabírat hráče v druhé vlně, čímž se otevírá řada příležitostí.
Pokud tedy „sešívaní“ zachytí start zápasu, mají velkou šanci na tři body.
