Chovanec: Angažmá v PSV mi otevřelo oči

Na PSV nedá pořád dopustit. Dnes večer ale půjde sentiment stranou. Se Spartou se pokusí získat jeho skalp v úvodním duelu Evropské ligy skupiny K.

Co se vám vybaví první, když se řekne PSV Eindhoven?
„Samozřejmě moje angažmá, mé působení v tomto nizozemském velkoklubu. A také spousta vzpomínek.“

Jakých?
„Příjemných. Získal jsem s Eindhovenem nizozemský titul i pohár, zahrál jsem si tam evropské poháry. Ovšem Eindhovenu jsem především vděčný za to, že jsem měl možnost poznat profesionální fotbal. Jak má opravdu fungovat.“

Byl pro vás tehdejší přestup na Západ, jenž se udál v době socialismu, šokem?
„Tak trochu ano. Vždyť odkud měl tehdy člověk čerpat informace? Z televize určitě ne, z novin samozřejmě také ne. To poznání na vlastní kůži mi otevřelo oči. Ano, se Spartou i s reprezentací jsem jezdil ven, na Západ, na soustředění, na zápasy, ale to je úplně něco jiného, než když tam člověk žije.“

Zhodnotil jste v budoucnu dva roky v Eindhovenu?
„Jednoznačně. To jsou zkušenosti, které vám nikdo nedá. Využil jsem je jak v trenérské, tak v manažerské sféře. Tohle know-how vám nikdo na žádné škole nepředá, to si musíte prožít a vyzkoušet. Jinak to jsou jenom řeči okolo. Pak teprve můžete zjistit, jaké jsou dopady na daná rozhodnutí, jaká je zpětná vazba na určité věci. Měl jsem také výhodu, že jsem tam potkal výborné trenéry. Nebožtíka Bobbyho Robsona (bývalý anglický reprezentant a trenér) a Guuse Hiddinka (současný kouč ruské reprezentace), jednoho z nejuznávanějších odborníků.“

Hiddink je mašina na úspěchy, kam přijde, tam se daří. Stejně tak v Eindhovenu, se kterým rok před vaším příchodem triumfoval v PMEZ, předchůdci Ligy mistrů. V Nizozemsku jste pod ním prožil rok a půl. Co jste si od něj vzal?
„Asi přístup k hráčům. Je známé, že to má na něm postavené. Na štacích, kde byl, na něj vždy vzpomínají v dobrém. Stejně tak v Eindhovenu. To je, myslím, hodně důležité. Byť mu některá angažmá, třeba v Turecku, nevyšla. Hiddink je ale celkově záruka velké kvality.“

Jste s některým z vašich bývalých spoluhráčů z Eindhovenu dodnes v kontaktu?
„Byl jsem v kontaktu s Bwalyou Kalušou, který nyní pracuje pro fotbalový svaz v Zambii. Nedávno mě nechal pozdravovat přes Ivana Haška, delší čas už jsem s ním ale nemluvil, do této destinace je těžké se telefonicky dostat. Nebo s Hansem Gillhausem, který dělal v Eindhovenu dlouhý čas skauting, pak přestoupil do Chelsea.“

Zbyli vám v klubu i nějací kamarádi?
„No samozřejmě, ve vedení i realizačním týmu jsou lidé, kteří tam byli i za mě. No, hráči ale už ne. (směje se) Je to už dvacet let…“

Poté, co los přidělil Spartě Eindhoven, byla ze strany nizozemských médií nějaká odezva?
„První kontakty proběhly na losování, nedávno byla na Letné nizozemská televize, která dělá i pro PSV Eindhoven. Předvoj tedy už byl. A spousta telefonátů. Nebo lépe řečeno snaha o spojení se se mnou.“ (směje se)

Pro tisk tedy žádný rozhovor?
„Pro noviny ne, jen pro televizi. To ještě ve vlámštině v klidu zvládnu.“

Jak v ambiciózním Eindhovenu berou, že hrají jen Evropskou ligu?
„Normálně. Ligu mistrů hráli loni. Chtěli ji hrát samozřejmě i letos. Něco jim nevyšlo, angažovali trenéra Huuba Stevense, který měl při mém působení v klubu na starosti mládež. Ale nefungovalo to. Pro ně je ovšem velmi důležité, že je zachovaná struktura klubu a zaručená výchova talentů. Jsou tedy proto schopni v případě neúčasti v Lize mistrů udělat transfery, které jim finanční ztrátu nahradí. Prostě stabilita a vyváženost zkušenosti s mládím, to tam pořád je.“

V aktuální sezoně ale PSV válí, vede nizozemskou ligu, nedávno porazil doma 4:3 Ajax. Jde z něj strach?
„S Ajaxem to byl skvělý zápas. Ano, Eindhoven má dopředu obrovskou sílu, ale to je prostě nizozemský fotbal. Ajax dal zase v pohárech pět gólů Slovanu Bratislava, jen to hvízdlo. Všichni jsou tam laděni na ofenzivní fotbal. PSV má výborné hráče, jeho lavička skýtá možnosti, o kterých se nám ani nezdá.“