Když si pořizujete Pavla Vrbu, vysíláte tím jasný signál: chceme útočit. Střely, brankové příležitosti, samozřejmě i góly. Všechny tyhle atributy ovšem na jaře Spartě žalostně chybí. Co víc, hlubší ponor do dat odhaluje, že se jedná o dlouhodobý regres. A to je s ohledem na vyhlášené cíle mimořádně alarmující zjištění.
Je to evidentní na první pohled. Spartě to směrem do útoku neladí. A to tak, že vůbec. Netýká se to při tom pouze dvojzápasu s Partizanem v Konferenční lize, kdy se zmohla na jediný gól, je to průšvih charakterizující celou druhou polovinu sezony.
„V útoku nejsme silní, nedáváme góly. To je teď náš největší problém,“ shrnul trefně ofenzivní univerzál Adam Hložek.
Trenér Pavel Vrba při tom právě na drtivé ofenzivě svou fotbalovou filozofii staví. Po příchodu na Letnou to platilo, loni na jaře Sparta v průměru střílela 2,8 gólu na zápas. V očekávaných brankách byla na hodnotě 2,2 a za utkání vypouštěla na branku soupeře 6,2 střely.
Vynikající čísla.
Následující podzim už byl horší. Ale pořád ještě solidní. Průměrně 1,9 gólu na utkání, očekávané góly na hladině 1,67 a 5,2 střely na zápas.
S příchodem probíhajícího jara ale došlo k obrovitému regresu. Až těžko pochopitelnému. Po pěti odehraných mačích mají rudí průměr jediné trefy na duel, očekávané góly klesly na 0,8. A střely na branku? Jen 2,4 na zápas…
„Chybí nám finální fáze. Umíme se tam dostávat, přecházíme přes soupeře ve středu, ale zakončení chybí. Možná se do něj málo tlačíme, možná to málo bereme na sebe. Musíme být dravější v šestnáctce,“ burcoval po vyřazení z Evropy křídelník Lukáš Haraslín.
Právě hlad po gólech nyní Spartě viditelně chybí. A byť Vrba před odvetou v Bělehradě do hráčů hustil, že musí být v koncovce daleko aktivnější, očekávaná reakce nepřišla. Všehovšudy tři střely na bránu hovoří za všechno.
„Spartě chyběla kvalita, co se týče kombinace,“ všiml se ve studiu iSport.cz někdejší vynikající obránce Letenských Július Bielik.
Kde tedy hledat primární problém? Na křídlech. To jsou pro Vrbův způsob hry naprosto klíčové pozice. Zatímco na podzim Jakub Pešek i Haraslín hráli v parádní formě a s lehkostí větrali krajní obránce soupeřů, ve druhé polovině sezony úplně odešli.
Formu nemá ani jeden. V případě Peška to dokonce došlo tak daleko, že ho Vrba nechal v poločase odvety s Partizanem už v šatně a do akce poslal Martina Minčeva.
„Oba zaostávají za tím, jak hráli na podzim. Chybí jim sebedůvěra, nedostávají se do situací, ze kterých těžili,“ upozorňuje Bielik.
Právě síla u obou postranních čar při tom Spartu v první polovině ročníku zdobila. Pešek s Haraslínem dominovali v soubojích jeden na jednoho, díky své přímočarosti navíc roztahovali obranný val protivníků a dláždili tím cestu pro náběhy útočníků i hráčů ze středu pole.
Nyní, když jsou obě křídla neškodná, musí se Letenští stále častěji uchylovat k útočení osou hřiště. To se jim ovšem vůbec nedaří. Hložek sice dělá, co může, trefil se proti Viktorii i v Srbsku, ale i on se začíná pozvolna svážet s celkově bídnou útočnou fází.
Vrba proto nyní musí hledat způsob, jak své křídelníky znovu nakopnout. To je totiž klíč k oživení celé ofenzivní složky. Bez ostrých krajů lépe nebude, to je zcela evidentní.
„Musíme se na ofenzivu zaměřit a od dalšího zápasu to začít napravovat. Je třeba najet na vítěznou vlnu,“ vyhlásil Hložek.
Pokud chce Sparta dostát předsezonním cílům, je nejvyšší čas, aby se vzpamatovala. V útoku především.
