Když je svět naruby... Hvězda Nice stála dvakrát víc než celé Slovácko
PŘÍMO Z NICE | Za útočníka Sofianeho Diopa zacálovalo Nice v srpnu Monaku v přepočtu 535 milionů korun. Jeden útočník OGC má více než dvojnásobnou hodnotu než celý kádr 1. FC Slovácko. Jenže ta nejdůležitější čísla svítila ve čtvrtek v noci na světelné tabuli prázdné luxusní arény Allianz Riviera. 1:2 pro hosty z Česka. Šok. Senzace. Úspěch jako… Prostě větší než Uherské Hradiště. Svědíkův soubor bojovníků se vrátil do hry o postup ze skupiny Konferenční ligy.
Byl u toho Verner Lička, prezident Unie českých fotbalových trenérů, když Slovácko slavně porazilo OGC Nice v jeho chrámu. Dorazil do Francie, kterou miluje, jako host Martina Svědíka. Tihle dva mají k sobě blízko. Úspěšný kouč bere Ličku jako svého mentora a teď už možná i jako vítězný talisman. „Jsem rád, že tady byl. Verner je super konzultant, voláme si skoro po každém utkání. Máme hodně podobné oči. Věřím mu,“ uvedl Svědík pro deník Sport a web iSport.cz.
Nice versus Slovácko. Fráze o jiných fotbalových světech v tomto případě platí bezezbytku. Tudíž vlastně není frází, nýbrž syrovou realitou. Výstižněji ji snad ani popsat nelze. Ovšem dá se postavit na hlavu, aspoň jednou za čas na devadesát minut. Slovácko to euforicky dokázalo, přímo na stadionu mu tleskala hrstka příznivců, kteří získali vstupenky na jinak zavřený stadion kvůli trestu UEFA pro domácí klub.
Rozdíl mezi rozpočty klubů, zázemím, platy hráčů, jejich renomé a zkušenostmi je obrovský. Vždyť Uherské Hradiště je nejmenší české prvoligové město. Na tuzemské poměry má sice hodně vyzrálý kádr, jenže zkušený jen v rámci FORTUNA:LIGY. V Evropě je většina borců v rolích zelenáčů. Učí se. Každý zápas. Najednou čelí Pépému, útočníkovi, za něhož vysázel Arsenal francouzskému Lille skoro dvě miliardy korun.
„U nás doma rozhodl jeden hráč, který dal gól a vytvořil šance,“ vybavil si Svědík kousky reprezentanta Pobřeží slonoviny.
Přesto favorit vyhrál jen 1:0 po hrubé chybě brankáře Filipa Nguyena. A ani v odvetě nedal „normální“ gól, šlo o ryzí vlastňák Vlastimila Daníčka. Tohle samo o sobě svědčí o vynikající organizaci hry malého klubu z Moravy.
Ve čtvrtek večer měl Svědíkův soubor poprvé ve skupině KL i štěstí. Ať už v podobě přísné červené pro Todiba či šťastně trefeného Reinberkova přímáku. Tohle vše šlo ruku v ruce se skvělými Nguyenovými zákroky. Pocity křivdy, smůly či zmaru tentokrát vítěze MOL Cupu obešly obloukem a zrodil se největší mezinárodní triumf v klubové historii.
Přitom… „V prvním poločase jsme podali nejhorší výkon ze všech zápasů Konferenční ligy,“ upozornil trenér. Zásadní se ukázalo dění v kabině. Emotivní Svědík neřval jako jindy. Byl věcný a řešil strategickou stránku věci. Vystřídal tři borce, změnil rozestavení na tři stopery – a postupně to začalo fungovat. „Šli jsme tomu naproti, proto se karta otočila. Od prvního gólu jsme byli nebezpečnější. Soupeř už se do ničeho nedostával,“ pochvaloval si kouč.
Je to tak, podle jmen nabouchaný protivník uvadal. „Do bránění se musí zapojovat všichni,“ láteřil po prohrané bitvě švýcarský stratég Lucien Favre. Právě absenci „týmovosti“ a menší sehranosti po letních změnách viděl Svědík hned jako největší slabiny soka z Ligue 1.
Stačilo mu zhlédnout pár videí a měl jasno. „Mají tam super individuality, i proto se nabízí, že se tým hůře skládá. Navíc hodně těch hráčů přišlo až v poslední době. Ještě si to nesedlo tak, jak by mělo. Ve čtvrtek to byla ukázka, že to tak opravdu je. Kdyby byli kompaktnější a soustředili se víc na bránění, dostávali jsme se tam daleko hůř,“ poukázal.
Slovácko je zpět ve hře o postup. Má čtyři body a před sebou domácí souboj s 1. FC Köln a na závěr cestu do Bělehradu za Partizanem. Jak se ukázalo ve čtvrtek: Nic není nemožné.
