Trpišovský: Zklamání je velké, chyběl nám střelec. Co řekl Tvrdík v kabině?
Po třech letech bude Slavia absentovat ve vyřazovací fázi evropských pohárů. Klec spadla. Už není úniku. Ve středu slavila 130 let od založení klubu, den poté v závěrečném duelu základní skupiny Konferenční ligy jen remizovala 1:1 se Sivassporem. I kdyby vyhrála, stejně by to na postup do jara nestačilo. Kluž totiž zvládla domácí zápas s Ballkani (1:0) a společně s Turky jde dál. „Bezprostřední zklamání jsou největší. Je to jako v životě, nejčerstvější rány nejvíc bolí,“ sykl trenér Jindřich Trpišovský.
Proč se vám nepovedlo v posledním utkání se Sivassporem zvítězit?
„Do zápasu jsme vstoupili aktivně, s velkým pohybem a aktivitou. Hlavně z naší levé strany jsme měli pár zajímavých momentů, které jsme nedovedli ke gólu, gólové šanci. Penaltový okamžik nás hodil zpátky, náš výkon šel dolů, začali jsme hrát hodně pomalu. Byli jsme těžší, neměli takový pohyb. Do druhého poločasu jsme vstoupili s velkým elánem a soupeře víc zmáčkli. Vypracovali jsme si šance, ale jediný gól byl bohužel vlastní po standardní situaci. Ve druhé půli druhého poločasu jsme měli hodně průniků ze stran a míčů směřujících do vápna, několikrát prolétly vápnem, ale do brány jsme je nedostali. Ze spousty střel jsme netrefili bránu, to bylo příznačné pro celou skupinu. To, co dnes, bylo podobné i ve čtyřech jiných zápasech, ten s Ballkani nepočítám. Sivasspor měl přitom asi jedinou přímou střelu na bránu. A penaltu. My jsme dát gól z velké převahy nedokázali, to nás stálo výhru. Ondra Lingr šance bezpečně proměňuje, teď netrefil ve stejné pozici bránu. Je to věc psychiky a rozpoložení.“
Po utkání přišel do šatny Jaroslav Tvrdík a měl vám vytyčit nové cíle. Jak to probíhalo?
(po krátké odmlce) „V kabině byl, pochválil tým za bojovnost. S tím, že si ji musíme přenést do dalších zápasů. Víme, že máme ještě dvě soutěže. Mluvil motivačně k týmu, abychom po výkonech, které v půlce skupiny nebyly ideální, pokračovali v nasazení. A že potřebujeme zvládnout zbytek podzimu, aby se do něj nepřeneslo dnešní zklamání. To byl asi největší apel. Chtěli jsme pro postup udělat maximum, jednoznačně na nás viděl zklamání, že nepokračujeme. Znásobí ho to, že nevyhrajete ani domácí zápas. Takže na nás apeloval v pozitivním duchu, aby se to nepodepsalo na zbytku výkonů v podzimní části.“
Na jedné straně zažíváte obrovské zklamání, ale cítíte přece jen i trochu úlevu vzhledem k rozsáhlé marodce, že budete hrát méně zápasů a váš kádr se ustálí?
„Vezmu to spíš celkově. Mrzí mě, že jsme nepostoupli, i když jsme si proklestili cestu kvalifikacemi přes dva skvělé soupeře, kteří dnes dominují ve svých soutěžích – a pak vyhrajeme jen dva zápasy ze šesti. Ani jednou jsme přitom nebyli horším týmem, byli jsme nebezpečnější, diktovali tempo hry. Viděli jste Davida Juráska i některé jiné hráče, že měli těžší nohy, chyběla jim lehkost, někdo se vrací po zranění, sled zápasů byl obrovský. Jedno pozitivum je, že se můžeme v jarní části víc soustředit na domácí soutěže. Ale samozřejmě jsme v Evropě chtěli pokračovat. Tyhle ambice jsme měli, stejně jako v minulých sezonách. Sice do toho bylo cestování, limitovala nás zranění, dnes dvě během prvního poločasu, ale měli jsme to ve svých rukách. I s tím, co jsme mohli použít za hráče. Pokud jde o gólové šance, čísla ze zápasů, kdy se rozhoduje ve vápnech, v boxu, měli jsme vytěžit více bodů. Úleva to tedy určitě není, chtěli jsme dojít co nejdál, ale to se nám nepovedlo.“
Jaké vidíte hlavní důvody, proč se vám nepovedlo postoupit? Byly to zápasy s Kluží nebo se ukázalo, že tým je slabší než v minulých sezonách, je v něm míň osobností?
„Základní klíč byl v domácích zápasech. Ze tří jsme udělali jen čtyři body, což je rozdíl oproti předchozím skupinám. Postup se rodí právě v domácích zápasech, k tomu musíte přivést něco z venku. To je první věc. Druhou je proměňování šancí, ve dvojzápase s Kluží jsme nedali gól, se Sivassporem jeden v prvním zápase, druhý si teď dal vlastní. Na Ballkani jsme dali gól po dohraném rohu. Střelecky produktivní z pole a ze hry jsme byli jen v domácím zápase s ním. Postup nás stálo chování, proměňování šancí v boxu, finální přihrávka. Tam je teď naše největší bolest. Chybí nám přihrávky Alexe Baha a Nika Stancia, v takových zápasech to někdo jako oni vzal na sebe. Koukal jsem na zápas Benfiky, Alex narýsoval kolmici pro Petara Musu... Také jsme ve skupině nenašli střelce, který by byl nebezpečný, jak se to povedlo Usorovi na začátku sezony v kvalifikačních zápasech. Chyběl nám hráč, který by dal tři a víc gólů. Někdo mi říkal, že jsme měli nejvíc střel ze všech týmů v Konferenční lize. Z první šance jsme inkasovali, a naopak góly nedávali, což se podepisuje i na psychice týmu. Hráči, kteří nám odtáhli kvalifikaci proti skvělým týmům Rakówa a Panathinaikosu, jako Ševčík, Holeš nebo Schranz nám potom chyběli ve skupině. Kvůli odchovancům jsme měli úzkou soupisku, když vypadne čtyři pět hráčů, hůř se nahrazují. Hlavně na postu, který je gólový. První, co mě napadá, je postupový gól Schranze, ten Holeše v Čenstochové... Jinak kádr je takový, jaký je, hráči odcházejí. Musíme je nahrazovat – a tak, abychom postoupili, musíme zvládnout i takové průběhy sezony, kdy se kádr dostane do složité situace.“
Litujete nějakého kroku, udělal byste něco jinak? Třeba ohledně zařazení hráčů na soupisku pro Konferenční ligu, na které nebyli Václav Jurečka a Jakub Hromada?
„Vždy jde o to, že hráči, kteří nehrají Evropu a nastupují jednou za týden, nejsou zranění. Všichni zranění hráli evropské zápasy. Holeš si odnesl zranění ze Sivasu, Ševčík z domácího zápasu s Kluží. Když absolvujete zápasy v rychlém sledu a hrajete víc ostrých utkání, je větší šance, že se zraníte. Když jsme soupisku dělali, všichni hráči byli zdraví, těžko se předpovídá, že se zraní. Venca Jurečka byl zraněný z Panathinaikosu, nikdo nevěděl, v jakém stavu bude. Vypadalo to, že Sor se vrátí na první zápasy ve skupině, ale protáhlo se to do její půlky. To jsou věci, které nemůžete naplánovat. Samo jsme vycházeli z toho, že Sor měl skvělou minulou sezonu v Evropě, proto dostal na soupisce přednost. Kdyby Venca hrál Evropu, třeba by nebyl tak úspěšný v domácí lize. Někteří hráči odehrají šest zápasů za čtrnáct dní, historicky se vždycky zranili. Kuba Hromada nastupuje jednou za týden, a vždy byl k dispozici. Je to přímá úměra odehraným zápasům.“
Je vyřazení největším zklamáním od vašeho příchodu do klubu?
„Bezprostřední zklamání jsou největší. Je to jako v životě, nejčerstvější rány nejvíc bolí. Když si vzpomenu na jarní nadstavbový zápas s Plzní, penalta pro soupeře v 96. minutě… Tehdy to Viktorii ukázalo směr k titulu. Zklamání bylo podobné. Ale přiznám se, že víc než nepostup, mě bolí, že jsme utkání se Sivassporem nezvládli vyhrát.“
Řešil jste s Jaroslavem Tvrdíkem, co se bude dít s kádrem, pokud nebudete na jaře v Evropě?
„Nebavili jsme se o tom. Je otázkou, v jakém složení do zimy půjdeme. Dnes byla na zápase spousta agentů, sledovali plno našich kluků. Uvidíme, jestli si někoho vyberou. Druhou věcí k řešení je zdravotní stav kádru. Dále máme spoustu hráčů, kteří jsou v klubu méně než rok. Jedná se celkem o patnáct kluků. Budeme pracovat na jejich zapracování, aby získali symbiózu s herním stylem a s nároky, které ve Slavii jsou. Od toho všeho se bude odvíjet stav a počet lidí v kádru. Nejvíce ale do toho promluví zdravotní stav a odchody. Moc příchodů nebude. Spíše se to bude stavět tak, že do přípravy půjdeme ve stejném složení. Všechno ostatní se bude řešit před začátkem jara.“
