Šťastný Hranáč: Nároďák? Nejdřív se musím nominovat. Žasl nad Jedličkou
Patří k symbolům současného plzeňského vzestupu. Robin Hranáč (24) byl při postupu na penalty přes Servette do čtvrtfinále Konferenční ligy fenomenální a důležitý podobně jako fantom Martin Jedlička v bráně. Když bylo třeba, zažehl motory a sprintovým návratem bránil ženevským brejkům. Vymazal hroťáka Crivelliho, aby nedělal „bordel“, jak to nazval před zápasem. A právem může vyhlížet premiérovou nominaci do reprezentačního áčka. „V životě jsem od brankáře neviděl takový výkon,“ chválil stoper Viktorie.
Užíváte si postupový večírek v Plzni?
„Byly to velké nervy. Všichni jsme vyřízení, dali jsme do toho všechno. Ale nakonec se to vyplatilo. Zvládli jsme to, všichni jsme šťastní, celý klub i město.“
Zápas se zlomil až v penaltách. Věřili jste, že Servette udoláte?
„Šlo o výborného soupeře, i u nich ukázali kvalitu, byli silní na míči i fyzicky. Určitě jsem postupu věřil, snažil se kluky motivovat. Všichni jsme se přidávali. Musím potvrdit, že to bylo psychicky opravdu náročné.“
Jak to bylo náročné fyzicky?
„Nahromadilo se to, určitě bude dnešních 120 minut znát, uvidíme, jak na tom bude kdo po zápase, jestli tam budou nějaké zdravotní šrámy. Ale všichni jsou teď v pořádku.“
Koukal jste při rozstřelu, jak penalty kopou vaši spoluhráči?
„Koukal jsem na všechno, všichni od nás to zvládli úplně v klidu. Jedla (Martin Jedlička) předvedl neskutečný výkon, v životě jsem takový výkon od gólmana neviděl.“
Na kolikátou penaltu jste se chystal vy?
„Nebyl jsem určený mezi prvními pěti, ale přemýšlel jsem, že půjdu šestý, sedmý. Třeba Venca Jemelka byl ještě v té pětici, ten si na ni hodně věřil.“
Byla výhoda, že jste penalty kopali na bránu proti vašemu kotli?
„Určitě, to bylo hodně znát. Také Jedla (Martin Jedlička) si na to hodně věřil.“
Rostou v bráně každým zápasem jeho výkony tak, že plně nahradil Jindřicha Staňka?
„Určitě, Jedla a Jindra (Staněk), to je úplně stejné. Přijde mi, že všechno převzal po něm, necítím, že by něco bylo špatně, možná to je teď ještě lepší. Předvedl neskutečný výkon.“
Dal jste gól z ofsajdu. Nebylo k vzteku, že se zápas nedařilo brankou zlomit?
„Hrozili jsme po standardních situacích. Já dal jeden z ofsajdu, zariskoval jsem, že jsem vyběhl do vápna při standardce trošku dřív. Nakonec se to nepovedlo.“
Už jste si uvědomili, že jste překonali historický milník a poprvé jako klub prošli do čtvrtfinále evropské soutěže?
„Asi si to ještě ani neuvědomujeme. Musíme se dát dohromady, soustředit se před reprezentační pauzou ještě na ligový zápas v Jablonci.“
Kontroloval jste na mobilu, zda už vám přišla zpráva od trenéra Ivana Haška o nominaci do národního týmu?
„Na to jsem vážně ještě neměl čas.“
Co budete dělat v pátek v 11.30, kdy trenér oznámí nominaci?
„Tak to teď nevím, asi budeme mít ještě trénink.“
Síly ubývají, ale i tak je možná pozvánka pro vás dalším snem a jedním z vrcholů kariéry?
„Nejdřív se musím nominovat, to nevím, jestli se stane (smích). Když reprezentujete svoji zemi, jak jsem to zažil v jednadvacítce, vždycky se vyburcujete k výkonu. S tím nemá žádný hráč problém.“
