Holzer hecuje: Hlavní je se nepos*at! Kdy jindy ukázat, že fotbal umíme

Po sedmi letech jste znovu v Parkenu. Pamatujete?
„Vybavuju si fantastickou atmosféru, i když bylo jen nějakých šestnáct tisíc lidí. Všichni jsme byli vyjukaní z atmosféry i fotbalu. To mi utkvělo v paměti, i když jsem zjistil, že jsme je přestříleli. To jsem se celkem divil, protože ze hry mi to tak nepřišlo.“

Jak se změnil Daniel Holzer?
„Jsem zkušenější, nejsem tak překvapený ze stadionu. Doufám, že ani kluci nebudou.“

V Evropě jste odehrál za Zlín, Spartu a Slovácko pětadvacet zápasů, což je nejvíce z týmu. Bez urážky k Urartu, je tohle zápas, na který jste čekal v dresu Baníku celý život?
„Jak říkáte, se vším respektem k Urartu, asi až tohle je ten zápas, na který jsem se těšil, stejně jako všichni v klubu, protože mohou vidět krásný stadion, velký dánský klub. Vlastně ten největší. Myslím si, že až to vypukne, tak všichni, kteří to nezažili, budou hledět s otevřenou pusou, jak to chodí v zahraničí a pohárových zápasech. Chci udělat vše pro to, abychom přes Kodaň prošli a mohli si tohle třeba užívat celou sezonu.“

Překvapilo vás, že máte v kádru nejvíce startů?
„Já o tom nevěděl. Když jsem se ale na to zpětně díval, tak mě to nepřekvapilo, protože v klubech, kde jsem byl, se všude hrála Evropská liga nebo poháry a potom se to rychle nasbírá.“

Trenér řekl, že se nesmíte podělat. Jenže lehce se to řekne...
„Když jsem nad tím přemýšlel a promítal si všeobecně ty velké zápasy, třeba na Fenerbahce, tak hlavní je opravdu se z atmosféry s prominutím neposrat. Přijdete na stadion, všichni začnou pískat, bučet a vy se s tím tlakem musíte umět vyrovnat. Ať už s lidmi, okolím nebo soupeřem, který na nás nastoupí ve velkém stylu. Budou chtít od začátku dominovat, dvacet minut musíme přežít. A nebát se hrát, nebýt ustrašení, protože kdybychom hráli s otevřenou pusou a říkali, jaké je to tady krásné, nemáme šanci na úspěch.“

Kde odvahu a sebevědomí najít?
„Vždycky je to o tom, jak zápas každému sedne. Na druhé straně, když vidím tu fantastickou trávu, tak kdy jindy ukázat, že fotbal hrát umíme? Doufám, že to tak bude vypadat.“

Co nebo kdo vás z Kodaně na videu překvapilo?
„Zaujalo mě, že jsou tu jen dva hráči z doby, kdy jsme tu hráli. Střeďák Falk a Denis Vavro. Falka si pamatuji, jinak se vše vyměnilo. Video jsme měli, ještě se budeme připravovat detailně, protože nám posílají individuální videa hráčů. Hrají dobře...“

Vás asi zajímá hlavně pravá strana.
„Oba jejich beci jsou ofenzivní, krajní záložníci hrají hodně ve středu. Mají to přes nohu, takže si to tam navádí. Chodí do meziprostorů a otvírají prostor bekům. Přijde mi, že mají dva styly. Jeden takový, že chtějí prostrkávat míče do šestnáctky a hrát středem, ale zničehonic pak začnou centrovat jeden míč za druhým. Na to si musíme dát pozor.“

Jak se těšíte na baníkovce v sektoru hostů?
„Doufám, že se minimálně vyrovnají tribuně naproti. Bude to samozřejmě hrozně těžké, protože Kodaň má fantastický kotel. Ale věřím, že oni i my si to tady užijeme a přivezeme co nejlepší výsledek do Ostravy. Pokud by se nám to podařilo, a já tomu věřím, může být atmosféra v Ostravě ještě lepší než tady.“

Budete tady mít rodinu?
„Bohužel ne. Trošku jsem doufal, že klub vyšle letadlo i pro rodiny a všechny možné lidi, ale nestalo se. Chtěl jsem ještě na poslední chvíli kupovat letenky před dvěma nebo třemi dny, když jsme postupovali přes Urartu, ale zaprvé už jich moc nebylo. Ani z Krakova, ani z Katovic. A zadruhé to stálo už docela raketu oproti tomu, za kolik byly před čtrnácti dny. Ve finále bychom asi neměli ani hlídání pro malou, takže to musíme zvládnout minimálně do play off, ale ideálně do skupiny.“

Co jste si řekl po losu? Kodaň skončila třetí, odešel jim gólman, taky už párkrát ztratila... Je to jiný soupeř, než který loni vyřadil Spartu, ne?
„Když jsem dostal informaci, že máme Kodaň, hned jsem si vybavil jejich loňskou sezonu v Lize mistrů. Hráli parádní zápasy s velkokluby, říkal jsem si, že to bude těžký. Ale když jsem se na ně teď zaměřil, nehráli už tak dobrý fotbal jako tenkrát. Nebyli tak přesvědčiví. Pro nás jenom dobře. Budeme to chtít zvládnout.“

A co vy? Jak jste zatím spokojen po návratu do Ostravy?
„Jsem rád, že jsem doma, protože v Hradišti to bylo z hlediska bydlení a cestování náročnější. Teď jsme všichni spolu v Havířově, což je pro nás osvěžující. Užíváme si to. Lidi, co byli v Ostravě předtím, tady zůstali. Přišel jsem do stejného Baníku, z jakého jsem odcházel. Akorát teď je o jednu nebo dvě úrovně výš. Užívám si to, lidi jsou skvělí. Doufám, že budeme vyhrávat, ať je nálada dobrá. Protože vím, že když to tak není, nálada je trošku horší a jste pod tlakem.“

A osobně?
„Snažil jsem se o to, abych hrál více zápasů v základní sestavě, ale zatím vyhráváme, postupujeme, takže všechno v pořádku.“

Holt máte na levé straně velkou konkurenci v Ewertonovi a Patricku Kpozovi...
„Ewe do toho vletěl, jak skončil. To je pro nás dobře. Je to kapitán. Čím lépe bude hrát a bude pomáhat týmu, tak budu i já radši. Nejsem žádný egoista. Jen ať hraje, ať dává góly. Když bude prospěšný a Baník bude co nejvýš, všichni budeme spokojeni. A Patrick Kpozo navázal na minulou sezonu. Trenér do toho zatím asi nepotřeboval sahat, budu čekat na šanci. A pak se ji snažit využít.“