ROZHOVOR - I české týmy mohou hrát jako Barcelona. Tenhle názor razí trenér Jaroslav Hřebík už řadu let a nic by na něm nezměnil ani teď. Byť to většina lidí považuje za science-fiction.
Proč jste přesvědčený, že fotbal Messiho a spol. by zvládli i čeští hráči?
„Protože činnost Messiho a jeho spoluhráčů není složitá. Naopak je až dost jednoduchá. Hrát na jeden až dva doteky je jednodušší než tahat míč a prát se se třemi protihráči. To je jednoznačně složitější. Podívámeli se navíc na hráče Barcelony, nejde o žádné supermany. Alespoň na mě působí pořád jako normální lidi. Nejsou to nadpozemští atleti, skokani, kteří udělají dva tři přemety za sebou.“
Tak v čem je problém, že to v Barceloně jde a u nás nikoli?
„Ve vzdělávacím procesu. Hráči Barcelony jsou nejlépe a nejvíce vzdělávaní pro současný fotbal. Aby jejich hra byla tak jednoduchá, musí být veškerá činnost s míčem i bez něj provedena ideálně. A zároveň to všechno musíte dostat do návyku, abyste o tom nemusel v zápase přemýšlet, ale dělal to automaticky. Je jasné, že ze dne na den se tohle nenaučíte. Musíte projít velkým množstvím opakováním daných činností, v různých situacích a pod různým tlakem. Hráči Barcelony mají v tomhle velký náskok. Než se totiž probojují do áčka, jsou v tomhle režimu vychováváni deset let.“
A učí se pořád ten samý fotbal.
„Proto by podle mě zahráli dobře i jiné role v tomhle mužstvu. Troufnu si říct, že Xavi by klidně zahrál dobře pravého obránce. Je to výsledek vrcholné vzdělanosti.“
„Hodně. My nejdřív musíme odstraňovat zlozvyky, které naši hráči mají, a až pak můžeme začít s výukou správných návyků.“
Takže běh na dlouhou trať.
„Už hezkou řádku let třeba hráče učím, aby už před převzetím míče věděli, co s ním udělají. V Barceloně to patří k základům vzdělání. Proto chci, když hrajeme na tréninku bago, aby hráč, který dostává míč, řekl, ještě než ho přijme, jméno toho, komu bude přihrávat. S provedením je ale velký problém. To ukazuje, že hráči jsou zanedbaní i z hlediska vnímání prostoru. Přitom správné vnímání prostoru je alfou a omegou současného fotbalu. Fotbalisté Barcelony jsou i v tomhle skvěle vychovaní.“
Co to znamená?
„Vždycky vyberou na hřišti to nejoptimálnější řešení, i když situaci vidí přímo z trávníku hůř než člověk, který sedí na tribuně a má postavení soupeře i spoluhráčů před sebou jako na dlani. Mají to vědomě naučené.“
A jsme zase u vzdělání.
„Už nemůžete jenom přijít na trénink, odtrénovat a přitom nevědět, co a proč jste to trénoval. Nutností je také neustálá správná zpětná vazba. Když například hráč neuslyší na tréninku od trenéra, jestli vyřešil dobře nebo špatně situaci tři na dva a v případě druhé varianty se nedočká korekce, jak to měl řešit, nemůže hrát nikdy jako Barcelona. I když má na to, aby to zvládnul.“
