Hubník se těšil do Moskvy marně, spoluhráčům s ruštinou nepomůže
PŘÍMO Z PETROHRADU | Měl to být pro něj návrat na známá místa, moc se na to těšil. Přesun utkání z Moskvy do Petrohradu nejvíce zamrzel plzeňského stopera Romana Hubníka, jenž strávil v klubu FK Moskva tři roky (2007-2010), z toho jeden v kádru A mužstva. „Nebyl jsem tam už přes tři roky, tak jsem tuto možnost znovu vidět Moskvu přivítal,“ netají rozmrzení, že to nevyšlo.
Jako pozitivně naladěný mladý člověk v přesunu vidí ale i výhody. Především příhodnou šanci podívat se do opěvovaného Petrohradu.
„Ještě jsem v tomto městě nikdy nebyl,“ prozrazuje. „Proti Zenitu jsem nastoupil jen v domácím prostředí, v odvetě jsem nejspíš pro zranění chyběl,“ vzpomíná na rok v nejvyšší ruské soutěži.
Stal se tím odborník na ruský fotbal, CSKA Moskva z toho nevyjímaje. „Když jsem byl na testech v CSKA, nastupoval jsem s celou současnou obranou. Ta hraje spolu už osm let,“ upozorňuje na její celistvost a sehranost.
„A Kiril Nababkin hrál se mnou za CSKA,“ upozorňuje na služebně nejmladšího člena defenzivní řady, který je v klubu pouze tři roky.
Na rozdíl o jiných především mladších spoluhráčů nečiní Hubníkovi problém ruština. Především je obrovskou výhodou čtení azbuky. Nikdo se však na něj s prosbou o radu či pomoc neobrátil.
„Kluci umí dobře anglicky, to se také nyní v Rusku hodí,“ upozorňuje, jak se Rusko otevírá světu.
Problém ovšem mohl nastat s úředními dokumenty, třeba při vyplňování vstupní karty. „Kluci by si také poradili, je to i v angličtině,“ nebál se Hubník o spoluhráče.
Nakonec ani jinak povinná a nezbytná ´bumažka´ nutná nebyla. Rusko se asi opravdu otevírá Evropě. Aspoň při Lize mistrů.
