Takový příběh by Vrbovi nikdo nenapsal, zářil šťastný Limberský
ROZHOVOR | Po zápase měl úsměv roztažený od ucha k uchu. David Limberský si uvědomoval, že s plzeňskými spoluhráči v kabině opět dokázal něco mimořádného. Asi nikdo by nevymyslel lepší rozlučku pro trenéra, jakou zvládli západočeští bojovníci v úterý večer proti CSKA Moskva. „Je to naplněný sen nás všech,“ zářil třicetiletý obránce.
Patří k několika hráčům, kteří s Vrbou v Plzni strávili celou dobu. Pamatuje doby, kdy ještě na Štruncových sadech stál ošuntělý stadion. Davidovi Limberskému proto vítězná rozlučka s úspěšným trenérem přišla až neskutečná. „Jedním slovem, pohádka,“ neskrýval nadšení po výhře 2:1.
Dokázali jste si představit lepší konec podzimu?
„Ne. Už včera jsem říkal, že by bylo nejlepší dát gól v devadesáté minutě. To se povedlo, je to naplněný sen nás všech.“
Nepanikařili jste, když jste dostali gól na 0:1?
„Samozřejmě to nebyl příjemný pocit, ale nehodili jsme flintu do žita. Hráli jsme hodně riskantně, mohli nás ztrestat, ale to neudělali, dostali červenou kartu. My jsme se pořád tlačili dopředu, hráli vabank a krásně jsme to v poslední minutě otočili. Klobouk dolů před všema.“
Věřil jste, že zápas dokážete zvrátit?
„Normálně tomu moc nevěřím, že v devadesáté minutě padne nějaký rozhodující gól. Ale dneska jsem věřil do posledního okamžiku, je to neskutečný pocit, že se to povedlo.“
Prohrálo si to CSKA vlastní nedisciplinovaností?
„Myslím, že jo. Kdyby hráli v jedenácti, měli bychom to podstatně těžší. Dzagojev i ten druhej (Wernbloom) se nechali zbytečně vyloučit, to nám hodně pomohlo. Bylo to v období, kdy jsme prohrávali, to nás nakoplo a my jsme to otočili.“
Co byste řekl takovému hráči vy, kdyby se takhle nechal vyloučit někdo z vašeho týmu?
„Je to samozřejmě zkrat. Něco podobného udělal Marek Bakoš na Schalke, nikdo mu to nezazlíval. Byli jsme zklamaní, ale život jde dál. Byla to hrubá nedisciplinovanost, ale my jsme to Markovi odpustili a on si to odpracoval na hřišti. Jak si to s ním (Dzagojevem) vyřídí oni, to nás netrápí.“
Co se dělo před tou druhou červenou?
„Já jsem to moc dobře neviděl. Ohnal se po něm, byla to jasná červená. Už jim asi tekly nervy, protože prohrávali a měli poslední standardku.“
Měli jste při závěrečném přímém kopu strach?
„Samozřejmě, byla z hodně nebezpečného prostoru. Ani mi nepřišlo, že to byl takový faul, aby to rozhodčí písknul. Pak jsme se jen modlili, ať trefí zeď nebo ať to chytí Matúš. Naštěstí to vyšlo.“
Tohle byla geniální rozlučka pro trenéra Vrbu, souhlasíte?
„Říkal jsem mu, že to není ani možné. Je to neuvěřitelný pocit, málokdo ze scénáristů by takový příběh napsal. Jsme plní úspěchů, uvědomíme si to asi až po kariéře. To, co se poslední čtyři roky v Plzni děje, je jedním slovem pohádka.“
Byl to váš nejtěžší postup?
„Určitě. V Evropské lize jsme si to loni zajistili kolo před koncem, předtím v Lize mistrů také, protože BATE Borisov hrál na Barceloně. Pak jsme si to uhráli doma s Milánem, teď doma díky gólu v devadesáté minutě. Byl to asi nejšťastnější a nejvydřenější postup do jarní části.“
Potřetí za sebou budete v pohárech i na jaře, překonali jste tím český rekord. Znamená pro vás něco?
„Nejde o rekord. Během týdne jsme koukali i na noviny. Hráli jsme za celý český fotbal. Koeficient je na vážkách, děláme to pro celý český fotbal. Jsme rádi, že jsme pomohli. Myslím, že jsme se teď dostali na patnácté místo. (to Česku zaručuje od sezony 2015/2016 dvě místa v předkolech Ligy mistrů).“
