Vulkán Laci: Říkám mu Břitva, na hřišti je ochoten „umřít“, říká Vácha
Fotbalový centrální mozek Sparty Kaan Kairinen? Nebo expresy na protilehlých kolejích Lukáš Haraslín či Veljko Birmančevič? Ba ne, za hrdinu odvety 3. předkola Ligy mistrů proti Kodani (3:3, 2:4 na penalty) může být klidně vyhlášen Qazim Laci. Vždyť šel na hřiště až v 88. minutě – a stačil dát exkluzivní gól z přímého kopu plus sebejistě proměnil penaltu. U letenských fanoušků to albánský vulkán vyhrává čím dál víc. A nejen u nich. „Jsem z něho unesený,“ netají bývalý útočník ACS Václav Kadlec. „Je to skvělý chlap,“ přidává někdejší sparťanský kapitán Lukáš Vácha.
Hned si vzal míč do rukou. A z řeči jeho těla bylo jasné: mám ho a nikomu ho nedám. Nechte mě, vím, co dělám. Já to dokážu. Nebylo však třeba nikoho přesvědčovat. Ostatní mu věřili. Ať už Kaan Kairinen, jenž k němu přišel první, ale nehodlal se s ním těsně před koncem prvního prodloužení o balon přetahovat. Ani ostatní, kteří kolem Laciho vytvořili před zahráním přímého kopu hlouček. Jako by všichni věděli, že ON to dá.
Dal. A jak! Míč nádherně zatočil kolem zdi a nad ní, balon se bleskurychle snesl do brány, břinkl o tyč a zapadl do sítě. Panečku, to byla trefa! Úžasná. Exkluzivní. „Nebyla to špatná varianta ani pro praváka, zeď byla postavena zprava od nejmenšího po nejvyššího. Ale Lacimu by to i tak bylo jedno,“ rozpovídal se ve studiu iSport TV expert Jakub Podaný. „Trefil to v úplně ideální trajektorii, nejenom že míč se vyosil do strany ale i lehce s rotací seshora, takže rychle padal. Trefil to dokonale, do šibenice, ještě o tyčku, to už Grabara snad chytat nemohl,“ zmínil další exsparťan skvělého kodaňského brankáře.
KOMPLETNÍ ZNÁMKY SPARŤANŮ ZDE>>>
Byla to první Laciho soutěžní trefa ve Spartě. Už si z něho ostatně v šatně dělali legraci, že nechce platit do týmové kasy. A to se ve fotbalové horečce úterní noci trefil ještě jednou. Zatímco penaltový fantom Ladislav Krejčí tentokrát selhal, stejně jako další stoper Asger Sörensen, Laci nekompromisně zavěsil. Nezměrná škoda, že ani to k postupu nevedlo. „Je to obrovské zklamání. Na mém gólu nezáleží, už jsem na něj dávno zapomněl. Byli jsme lepší než Kodaň, ale dovolili jsme si ztratit koncentraci, rozhodly detaily,“ mrzelo ho.
I přes neúspěch Laci ukázal, co v něm je. A že toho není málo. Nějaký čas přitom patřil k těm letenským akvizicím, u kterých nebylo příliš jasné, co od nich čekat. Vedl k tomu i fakt, že v plánech trenéra Briana Priskeho od příchodu na samém konci roku 2022 po šesti letech ve francouzském týmu Ajaccio až dosud nepatří trvale do základní sestavy. Neexistuje však, že by se urazil, dělal problémy, že přednost dostávají Kairinen a Lukáš Sadílek. „I když nedostává tolik prostoru, kolik by chtěl a na jaký má kvalitu, svou roli vzal. Když nastoupí, je vidět, že pro tým dýchá,“ vypozoroval Kadlec.
Bojovnost a neústupnost, to Laciho zdobí v první řadě. „S naším videoanalytikem v B týmu jsme mu dali přezdívku Razor. Břitva,“ usmívá se někdejší válečník ze sparťanské zálohy Lukáš Vácha. „On takový je a dokazuje to v každém momentu při tréninku i zápase. Všude strčí hlavu, všude strčí nohu, nevypustí žádný souboj. Na hřišti je ochoten – v uvozovkách – umřít,“ vyzdvihuje Vácha. „Je to hráč, kterého chcete mít vedle sebe, když o něco jde,“ dodává a odkazuje i na utkání za albánskou reprezentaci.
Byť sedmadvacetiletý Laci už svým vzezřením budí respekt, neznamená to, že hraje přehnaně tvrdě, nebo se dokonce uchyluje k zákeřnostem. Nasazení záložník s „hranatou“ chůzí robocoba doplňuje nadstavbou, která se hodí pro ofenzivu. „Je technicky vybavený,“ upozorňuje Vácha. Laciho specialitou je průniková přihrávka na velkou vzdálenost. Jednu ukázal i naposledy v Jablonci, kde si celkem připsal tři asistence. Byť mu tahle disciplína v minulosti ne vždy vycházela.
Na jaře v každém případě nejvíce upoutaly jeho emoce, které na hřiště vnese a pokropí jimi zemdlené spoluhráče. A co teprve gólové oslavy. Sparťanské fanoušky si získal krom jiného situací, kdy se celý zbytek mužstva radoval u brány soupeře, ale on se vydal na opačnou stranu za tehdejším brankářem Matějem Kovářem a zvedl ho do vzduchu. Je to ukázkový parťaķ, který vyhledává kontakt se spoluhráči, žertuje s nimi, vykládá si. „Skvělý chlap. Mluví třemi jazyky, dokáže si povídat o spoustě věcí,“ líčí Vácha.
A byl to právě Laci, kdo navzdory pozici náhradníka dirigoval oslavy mistrovského titulu. Při jízdě ze Slovácka, kde ho Sparta získala, řádil v černých brýlích, dělal improvizované rozhovory se spoluhráči o tom, jak triumf pořádně oslaví. A taky v žertu naznačoval, že odzbrojí policistu, který na pumpě postával. „To bylo geniální,“ směje se nad jeho dováděním Vácha. „Jenom to ukazuje, jak jsou zahraniční hráči vtaženi ve Spartě do týmové atmosféry,“ míní.
Otázkou je, zda zápas s Kodaní pomůže Lacimu nabourat blok Kaarinen – Sadílek. Podle Podaného má přinejmenším posledně jmenovaný stále navrch. „Upřímně, v systému se dvěma středními záložníky by byl Sadílek vždy první volba proti papírově silnějšímu soupeři. To, jak dokáže oběhat spoustu prostoru, je zásadní,“ říká. Bývalý sparťanský trenér Václav Kotal zase poukazuje na to, že by se do středu pole hodil ještě někdo další. „Laci může být v předfinální fázi platný. Pořád mi ale uprostřed chybí větší konstruktivní kvalita. Typ Tomáše Rosického,“ míní.
Druhý Rosický z Laciho nebude, ale jedno je jisté. Když po krutém vykopnutí z předkola Ligy mistrů řekl: „Musíme se zvednout“, bude stát první v řadě.
Albánský vulkán jen tak nevyhasne...
