Kinský: Splnil se mi dětský sen. Doma si dáme do hlavy, že to zvládneme
PŘÍMO Z VALENCIENNES | V dětství měl jasno, co bude dělat v úterý a ve středu večer – koukat s tátou Antonínem, bývalým skvělým gólmanem, na Ligu mistrů. „Nikdy jsem nechyběl,“ culil se Antonín Kinský. V úterý si splnil dětský sen, při nástupu obou týmů poprvé v kariéře slyšel v uších znělku nejslavnější klubové soutěže. Už méně nadšený byl brankář Slavie z výsledku prvního utkání play off o Ligy mistrů. Navzdory vlastnímu výbornému výkonu dostal dvě branky a za týden v domácí odvetě budou sešívaní dohánět proti skvělému Lille nepříjemné manko 0:2. „Dáme si do hlavy, že to zvládneme, a my to zvládneme,“ přesvědčuje.
Počasí bylo chladné, vám však bylo od začátku horko. Je to tak?
„Namazal jsem se hřejivkou, takže mi zima nebyla. (usměje se) Práce bylo dost, s tím jsme počítali. Oni hráli doma, bylo jasné, že se budou tlačit dopředu a budou chtít dát nějaké góly. Ze začátku se nám dařilo, nepouštěli jsme je do šancí. Byť si postupem času nějaké vytvořili, ale ty se nám podařilo zblokovat, nebo je vyřešit jinak. Na začátku druhé půlky nás otevřeli. Byla škoda, že k tomu došlo tak brzo. Je to 2:0. Do odvety jde o hratelný výsledek. Doma jsme silní. Věřím, že ještě zamícháme kartami.“
Trochu to vypadalo, že gól soupeře přijít musí. Měl převahu, tlak…
„Já vím, ale snažili jsme se dostávat dopředu. Za stavu 1:0 bylo jasné, že do nás budou v domácím prostředí šlapat víc. Věděli jsme, že vzadu hrajeme dobře, za posledních několik zápasů jsme skoro nedostali gól. To jsme taky měli v hlavě. Ale když dali jednoho, pak druhého, snažili jsme se vymyslet něco dopředu. Čekat na třetí nebo čtvrtý gól, to by nebyl zrovna dobrý plán. Uvidíme. Jak říkám, že je to hratelný výsledek, těším se na odvetu.“
Několikrát to vypadalo, že při rozehrávkách máte nervy z ocele. Přitom jste neudělal jedinou chybu.
„Nestresuje mě to, protože takový herní styl je mi vlastní, a dostávám se do něj odmala. Snažím se rozehrávkou vytvořit převahu a dostat nás co nejvíce na balon. Cítím se v tom dobře.“
Gólová zakončení Davida i Zegrovy byla ukázková, evropská. Je to velký rozdíl oproti domácí lize?
„Nechci to moc vyzdvihovat, ale je to Liga mistrů. Je jasné, že tihle hráči kvalitu mají. Nadšený z toho nejsem, že mi to tam dvakrát vymetli, ale prostě se to stává. Doma je do takových situací pustit nesmíme.“
Dvě branky sudí Slavii neuznali, jednou kvůli ruce, pak bylo porušeno pravidlo o ofsajdu. Mrzí to v takovém utkání dvojnásob?
„Moc jsem to neviděl, navíc to bylo vždy ze skrumáže, kde bylo hodně hráčů. Měl jsem radost z branky, bylo by to skvělý, ale rozhodčí docela brzo oba góly odvolal. Nemá cenu se v tom hrabat. Co jsem slyšel, bylo to po právu odvolané.“
Je postup, vzhledem k výsledkovému i hernímu rozdílu v prvním utkání, stále reálný?
„V hlavě nemám jinou variantu. Strašně se na odvetu těším. Určitě se dobře připravíme, máme na to celý týden. Nebudeme mít v hlavě nic jiného, než že Lille doma uděláme a postoupíme. Všichni v Lize mistrů chceme být, je to skvělý. Znělka na začátku, všechno okolo, dýchne to na vás… Liga mistrů je sen každého hráče. Dáme si do hlavy, že to zvládneme, a my to zvládneme. Doma je vždycky úžasná atmosféra, budeme nepříjemní od první minuty, a když brzo skórujeme, druhý dáme stejně jako s Teplicemi.“
Co se vám honilo hlavou při magické znělce Ligy mistrů?
„Šlo o splnění největšího dětského snu. Odmala byla Liga mistrů jediná věc, u které jsem nikdy nechyběl. V úterý a ve středu jsem vždycky koukal s tátou. Občas vstal ze sedačky, šel trochu bokem, aby mě táta neviděl a představoval si, jak nastupuju právě při té znělce. (usměje se) Teď se mi to splnilo, pro mě takhle brzo. Proto je mou velkou motivací odvetu udělat. Není moc velký čas na práci, musím zúročit to, co jsem dosud natrénoval. Člověk chce zažívat přesně takové momenty. Je to hrozně hezký.“
