Baníku se hodily peníze, proto jednomu z talentů naznačil, ať odejde. Někdejší útočník Tomáš Mičola se ve 22 letech vydal do zahraničí. Řešil Turecko nebo Polsko, nakonec slyšel: Bude to Brest! Což si vyhledal na internetu. „A našel jsem město v Bělorusku, nechápal jsem. Vždyť mluvili o Francii,“ vybavil si vtipný moment z přestupu v roce 2010. V malém klubu, který se ve středu střetne v Lize mistrů se Spartou, strávil dvě sezony. „Hrají týmový fotbal, nefrancouzský. Tenhle zápas nemá favorita,“ tipoval 36letý začínající trenér.
V pátek zvedl telefon, seděl zrovna v autobuse. S opavskými dorostenci, u kterých působí jako asistent, cestoval na zápas do Plzně. Tomáš Mičola se dál věnuje fotbalu. Do toho občas zajde na brigádu montovat rolety. „Zeptejte se šéfa, jestli jsem šikovný,“ odmítl se hodnotit.
Věřte, že po konci hráčské kariéry má našlapaný program. Když má volno, věnuje se synovi i ženě. Ale pokud by měl o víkendu čas, kopnul by si za Vigantice, kde má stále platnou registraci. Třeba i s Milanem Barošem. „Jo, kdyby shodil osm kilo, hraje ještě ligu,“ smál se bývalý útočník Baníku nebo Slavie, který zhodnotil angažmá v Brestu – účastníka Ligy mistrů.
Vybavíte si ještě, jak vypadal Brest před čtrnácti lety?
„Byl to spíš malý, rodinný klub. Když se teď podívám na zápas, mají stejného doktora. Bývalý kapitán, kterého jsem zažil, je aktuálně asistent trenéra. V kontaktu jsem pořád s fyzioterapeutem, co v klubu dál působí. Líbí si mi, že klub dává bývalým hráčům práci, drží si je.“
Vydržel jste tam pouze dvě sezony, opravdu jste s fyzioterapeutem stále ve spojení?
„Byl šikovný, kapacita. V tomhle případě velké díky za sociální sítě. Je fajn, že sdílíte s bývalými hráči a kamarádi, jak žijete. Současně vidíte, jak se jim daří a jak se mají.“
Napsal jste někomu z nich ohledně zápasu se Spartou?
„To ne, ale sportovní ředitel byl můj velký kamarád. S ním jsem trávil večery. Asi bych mu mohl napsat, třeba o lístky (usmívá se).“
Přijel byste se podívat? Bydlíte až v Opavě.
„Sparta je teď fenomén, má pořád vyprodáno, takže je těžké se tam dostat. Ale psalo mi pár fanoušků z Francie na sociálních sítích, jestli se na stadionu objevím, že by se chtěli potkat.“
Pořád si vás pamatují?
„No, ale nevím, jestli v dobrém, nebo špatném. S Mariem (Ličkou, bývalým spoluhráčem) jsme měli v té době dlouhé blonďaté vlasy, tak si nás asi zapamatovali. Navíc jsme chvíli vedli ligu, tak se o nás hezky psalo. Bohužel pak jsme šli dolů a vedení začalo kupovat moc hráčů. Dokonce spadli a hráli druhou ligu.“
A teď Brest postoupil do Ligy mistrů.
„Byla to obrovská euforie, že skončil třetí a hraje top evropskou soutěž. Na tak malý klub ve Francii je to neskutečné, co se jim povedlo. Přirovnal bych to, jako kdyby se to povedlo Opavě v Česku.“
Jde o podobný klub, jako je Opava?
„Možná je ještě menší. Je tam víc klubů, známějších. Když jsem přestoupil do Brestu, postoupili do ligy po dlouhých devatenácti letech.“
Změnil se klub výrazně od doby, co jste pryč?
„Samozřejmě se vyměnili hráči. Ale líbí se mi, jak se prezentují. Hrají zarputilý, nefrancouzský fotbal. Takový týmový. Fakt mě aktuálně baví.“
Mají kvalitu?
„Z toho mančaftu hlavně cítím zdravého ducha. Sezonu nezačali dobře, navíc nemají dostatečně široký kádr na to, že hrají dohromady čtyři soutěže. Proto jsem překvapený, že tohle všechno ve finále zvládají strašně dobře. Čekal jsem, že jak mají nahuštěný program, budou mít méně bodů. V Lize mistrů jsou po třech zápasech na sedmi, klobouk dolů.“
A přidají další do tabulky proti Spartě?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
