Analýza krize Slavie: Jarolím uvařil guláš
Guláš neomezeného „Napoleona“ Jarolíma. To je pozadí kolosální slávistické ostudy v podobě vyřazení z Ligy mistrů od moldavského Šeriffu Tiraspol.
I včera se snažil vtipkovat. Dělal naoko překvapeného, že na tréninku čekal víc novinářů.
Ale stačila jednoduchá otázka – proč Slavia ztratila aktivitu na konci zápasu s Tiraspolem? – a už následovala podrážděná odpověď: „Tyhle debaty nemají smysl.“
Karel Jarolím je nerad, když se někdo šťourá v jeho práci. Ze Slavie na to není zvyklý, v klubu má na sportovním poli neomezenou moc.
„Pokud nese plnou odpovědnost za sportovní úsek, musí mít i plné kompetence,“ opakoval jasně Tomáš Rosen, majitel Slavie.
Za dva roky vynesl Jarolímův absolutismus „sešívaným“ dva mistrovské tituly, jeden postup do základní skupiny Ligy mistrů. V posledních měsících však stále častěji evokoval otázku: nepřerůstá vláda jednoho muže bez jakékoli oponentury únosnou hranici?
Podezření tohoto typu naposledy přinesla i středeční nominace. Na soupisku se třeba nevešel útočník Šenkeřík. Zažil sice se Slavií pouť v Champions League a mnohdy pomohl mužstvu vytrhnout trn z paty, jenže po návratu na něj zbývá jen tribuna.
Jarolím dal přednost mladé krvi. Do hektického závěru zápasu poslal „zajíce“ Tafata, naději z B–týmu. Riziko se obrátilo proti Slavii.
Šachy se sestavou hraje Jarolím vůbec rád. A miluje rošády. Tají je do poslední chvíle. I před mužstvem. Před utkáním v Brně se zranil defenzivní záložník Ragued.
Tým žil na trénincích v domnění, že jeho místo zaujme Trapp, kterého si trenér přivedl coby náhradu za Tavarese před půl rokem.
Jenže najednou skončil poslední předzápasový trénink a Jarolím Trappovi oznámil: „Nejsi v nominaci.“
Rozhodl se raději překopat obranu a vyztužit střed pole stoperem Suchým, než by provedl výměnu „kus za kus“. Výsledek není třeba opakovat: po dvanácti minutách 0:2 v neprospěch Slavie.
Trapp, to je vůbec vděčné téma. „Dobře jsme věděli, proč ho chceme,“ říkal Jarolím, když ho přetáhl z Plzně. Dal mu smlouvu na tři a půl roku. Po půl sezoně už mu však nezapadá do koncepce.
Útočníkovi Aleši Bestovi dokonce volal Jarolím až do Řecka, aby ho přesvědčil k přestupu do Edenu. „Je to důrazný a pracovitý útočník, který jde do každého souboje. Takový typ nám chyběl,“ jásal poté, co důrazného „hroťáka“ ulovil. Po půl roce mu dal kopačky.
A co předtím Abrahám? Totéž v bledě modrém. Kouč věčného rebela vykoupil ze Sparty s tím, že si s ním poradí. Ale záhy došel k tomu, že přestřelil.
Samozřejmě že všechny přestupy se nemusí povést, ale tahle bilance vypadá, jako by Jarolím ctil metodu pokusu a omylu (výjimkou potvrzující pravidlo byl snad jen Tavares).
Letmý pohled do kádru odtajní také naddimenzovaný počet středních ofenzivních záložníků. Volešák, Marek Jarolím, Belaid. Ani to nestačí. Do týmu před prvním utkáním v Tiraspolu přichází Srb Vasiljevič. Ten hned z voleje nastupuje v zápase na brněnském stadionu.
Nebo nejdražší letní posila Hloušek? Z Jablonce kovaný útočník, respektive ofenzivní záložník, si přípravu i tři soutěžní utkání „střihne“ na beku, pak procitne, když ho kouč vrátí do útoku. Kde nastoupí příště? „Uvidíme,“ řekl Jarolím.
Na kolotoči se projeli také brankáři. Vaniak se nejdříve od kouče dozvěděl, že je dvojkou. Když se provalilo, že nová jednička Romanovs má disciplinární trest, tak byl zase prvním gólmanem. Ale po úvodním kole už v něj Jarolím opět ztratil důvěru.
Stejně jako na jaře ke kapitánovi Brabcovi, kterému dal padáka.
„Slávistická kabina je z toho všeho zmatená,“ nese se v kuloárech.
Teď si na Jarolímově guláši za mnoho milionů každopádně náramně smlsnul Šeriff Tiraspol.
