Alkmaar jede, v Evropě zářili i mladíci. Klíčem věda, hledají se „rychlé mozky“
Barcelona, Porto, Real Madrid, Benfica. A nyní AZ Alkmaar. To je výčet posledních šampionů „UEFA Youth League“, Ligy mistrů pro talentované hráče do devatenácti let. Holandský klub se zajisté nejednomu fotbalovému fanouškovi z řady zavedených akademií vymyká. Na severu Nizozemska se totiž při práci s mladými talenty děje něco unikátního, inovativního.
V play off mládežnické Ligy mistrů Alkmaar dominoval. Nasázel 19 branek, pouhé dvě inkasoval. Během své cesty na vrchol smetl 3:0 Barcelonu a 4:0 Real Madrid, aby ve finále porazil Hajduk Split 5:0. První tým čeká semifinále Evropské konferenční ligy s West Hamem. Jak se tak úspěšný a na první pohled perspektivní tým podařilo na severu Nizozemí složit? Stojí za tím víc než skauti a trenéři, klíčem je věda.
Klub totiž úzce spolupracuje s firmou BrainsFirst, jež pomocí neurovědy zkoumá predispozice jedinců pro jednotlivá povolání, tedy i pro fotbal. Vize AZ je zkrátka taková, že v moderním fotbale nestačí, když hráč vyniká fyzicky, technicky, takticky či mentálně, musí být rovněž „kognitivně mimořádný“. „Není tím myšlena celková inteligence fotbalistů, ale spíš rychlost rozhodování ve složitých situacích, tu musí mít špičkový fotbalisté mnohem vyšší než například chirurgové,“ řekl pro Forbes Eric Castien, zakladatel společnosti BrainsFirst.Mozky fotbalistů, které AZ hledá, musí být tedy zjednodušeně řečeno rychlé, tím pak klub docílí potřebné intenzity herního projevu, která se globálně posouvá kupředu. Castien pro analýzu jednotlivých hráčů používá test, který vyvíjel několik let. Na základě jeho výsledků pak určí, zda je hráč pro klub zajímavý. „Mozek se v dospívání rozvíjí různou rychlostí, okolo patnácti let je však natolik stabilní, abychom dokázali určit jeho potenciál,“ dodal.
Guardiola to chápe
Ve fotbale již nevídáme pevné formace tak, jako tomu bylo dřív. Zkrátka to, co je před zápasem na papíře s rozestavením týmu, neodpovídá při hře dost často realitě. Fotbal se stává náročnějším, hráči si vyměňují pozice, zóny a při každé herní situaci mohou plnit jinou úlohu, což je pro mozek složitější.
Podívejme se na takový Manchester City. Ten pod Guardiolou vládne v posledních letech britskému fotbalu, je s přehledem nejkonzistentnějším celkem. Jeho hra může místy působit až nudně, její taktická propracovanost je však na velmi vysoké úrovni. Hráči, které si do klubu španělský stratég vybírá, musí splňovat do jisté míry podobná kritéria, jako zmiňuje Castien.
Zářným příkladem je Ilkay Gündogan, první Guardiolova posila v Manchesteru. Hráč, který možná není nejrychlejší, nemá nejtvrdší střelu, ale na hřišti se v těžkých situacích rozhoduje okamžitě, bez většího otálení. Nehledě na Kevina De Bruyneho, ten však k fotbalové inteligenci přidává i velmi nadstandardní herní dovednosti.
Alkmaar se ale bohatým klubům rovnat nemůže, ani nechce. Záměrem je hledat alternativní řešení jak fotbalové giganty porážet. A že je na dobré cestě. Vítězství v mládežnické Lize mistrů a účast ve finálových bojích Evropské konferenční ligy nejsou malé úspěchy nového projektu.
