Až v neděli před utkáním s Mladou Boleslaví vysloví hlasatel jméno Bonyho Wilfrieda, je téměř jisté, že se mu dostane největších ovací. Útočník Pobřeží slonoviny se rychle stal oblíbencem ltribun a dvě trefy do sítě Mariboru (2:0) jeho pozici jen umocní.
Je necelých osmnáct hodin od konce utkání v Mariboru a Bony Wilfried opouští kabinu po tréninku. Navoněný, v dobré náladě si sedl mezi novináře.
Jediné, co mu může v těchto dnech kazit radost, je bandáž na pravém stehně, do kterého dostal ve Slovinsku úder. Ale proti Mladé Boleslavi by měl nastoupit. Když ukončil rozhovor, nasadil si sluchátka a pěšky se vydal na městskou dopravu.
Na trénink jste nepřijel autem, zastavil vás cestou nějaký fanoušek Sparty a gratuloval?
„To se mi nestalo. Já jsem ale moc venku nebyl. Před tréninkem jsem zůstal doma, pak jsem jel jenom metrem. Ale něco se objevilo na internetu.“
Povídejte, co jste si o sobě přečetl?
„V telefonu jsem měl nějaké zprávy s gratulací a taky na facebooku jsem našel zprávy jako dobrý zápas, pokračuj dál v takových výkonech.“
Zdálo se vám po utkání o těch dvou gólech?
„Nezdálo se mi o nich, neměl jsem žádný sen. Ale spalo se mi dobře.“
Nakolik vaše zásahy přiblížily Spartu k postupu?
„Musíme ještě odmakat další zápas a předvést tak kompaktní výkon, jako se nám to povedlo v Mariboru.“
Za Spartu jste nastoupil poprvé před rokem, v lize jste odehrál jen dvacet zápasů a vstřelil čtyři branky, přesto jste mezi fanoušky velmi populární. Jak si to vysvětlujete?
(směje se) „Nevím, nepřijde mi, že bych byl nějak populární.“
Určitě jste, stačilo vidět reakci sparťanského publika, když jste minulý víkend nastupoval v průběhu utkání proti Kladnu. Vřele vás vítalo.
„Možná je to kvůli stylu mé hry. Snažím se v každém utkání tvrdě pracovat.“
Před lety měla Sparta potíže se skupinou rasistických fanoušků, kteří bučeli na hráče tmavé pleti. Neměl jste strach, že vás příznivci nepřijmou?
„Toho jsem se nebál, já se tady cítím velmi dobře. A v Praze jsem moc spokojený.“
Po utkání v Příbrami (1:1) jste si musel vyslechnout kritiku od prvního trenéra Martina Haška a spoluhráče Jaromíra Blažka. Jak jste ji bral?
„Vůbec jsem to nevnímal. Co je po zápase, to je po zápase, a tak to beru. Ve fotbale je normální, že jednou zahrajete dobře, jindy vám to nevyjde. Ale ta kritika mě nijak neranila. A teď už se o to nezajímám, je to stará událost. Před námi je Mladá Boleslav.“
Jaromír Blažek s mužstvem do Mariboru neletěl, co vám říkal, když jste se potkali den po návratu v kabině?
„Gratuloval mi a řekl, ať dám ještě další góly.“
V probíhajícím ročníku Gambrinus ligy jste však dal zatím jen jeden. Na kolik si troufáte v celé sezoně?
„Číslo neřeknu. Ale jsem útočník, mojí prací je, abych dával v každém utkání nějaký gól.“
Jaký počet gólů je podle vás dobrou vizitkou pro útočníka v české lize?
„Deset je určitě dobrých a patnáct samozřejmě taky.“
V neděli vás čeká vedoucí tým ligy Mladá Boleslav, proti které jste se v minulé sezoně jednou střelecky prosadil. Co říkáte dosavadním výkonům soupeře?
„Mají dobrý a kompaktní tým. Jeho forma je dobrá.“
Myslíte, že byste mohl v budoucnu oblékat dres národního týmu Pobřeží slonoviny?
„Můj manažer už mi kvůli tomu volal, ale zatím ještě nic není aktuálního.“
A je to váš sen?
„Určitě. Jenže národní tým teď není to, na co bych myslel. Moje hlava a moje myšlenky jsou teď koncentrovány na Spartu.“