Zápisné? S Řepkou už jsme se bavili

„Z mé strany je zatím velká spokojenost,“ rozplýval se nad rozpitou kávou v hotelu Die Post v Bad Kleinkirchheimu.

Je tedy zbytečné se ptát, jak si zvykáte na nový tým…
„Určitě. S aklimatizací nemám žádný problém, se všema klukama vycházím dobře, přijali mě skvěle. Prostě všechno je v pohodě.“

Bylo něco, čeho jste se při příchodu obával?
„Ne, věděl jsem do čeho jdu. Znám dobře Tomáše Grigara, který mi v začátku hodně pomohl.“

Když jste vstoupil poprvé do letenské kabiny, byl jste nervózní?
„Určitý respekt jsem měl. Přece jen jsou tady starší kluci, kteří už něco odehráli a hodně dokázali. Ale že bych měl strach, to ne.“

Překvapila vás nějaká věc, se kterou jste nepočítal?
(dlouze přemýšlí) „Asi ne.“

Ani mentální trénink?
„No, to je fakt. Nikdy jsem se s tím nesetkal, podobně na tom jsou asi i ostatní kluci. Snažím se tomu věnovat, čas ukáže, jestli to pomůže.“

Vnímáte přestup jako velký herní posun?
„Po herní stránce je to tady samozřejmě na vyšší úrovni než ve Viktorce. Pětadvacet, šestadvacet vyrovnaných hráčů, kteří můžou hrát v základu. To mluví za všechno.“

V elitních klubech v zahraničí bývají tréninky srovnatelné s nasazením při zápase. Na jedenáct míst v sestavě je nával...
„Tady je to podobné, je to boj. Ale zase odsud-potud, záludně se nezajíždí, každý si na to dává pozor. Kvality musí ukázat každý na hřišti proti soupeři, tam je to správné místo. Ne se kopat při tréninku.“

Jaký pocit máte z odehraných zápasů?
„Tak pocit... Myslím, že je určitě na čem pracovat. Nejhorší to ale z mojí strany nebylo, akorát tomu chybí gól, potřeboval bych se trefi t. Nějaké šance jsem měl, věřím, že to brzo padne.“

Cítíte při rozhovorech s koučem Lavičkou, že máte velkou šanci na základní sestavu?
„Nevím, to je na něm, necítím, že bych měl mít větší šanci než ostatní. Ale porvu se o ni, to určitě. Možná, že mou výhodou je, že mi nedělá problém hrát z druhé strany, můžu zaskočit i v obraně. Ale kdybych si měl vybrat, tak je mi bližší záloha.“

V ní nastupujete na pravé straně, za sebou máte obránce Petra Voříška. Mohla by tato spolupráce fungovat?
„S Petrem se mi hraje dobře, nevidím žádný problém, že by to nemělo fungovat. Pomáhám mu dozadu, on mě zase podporuje při útočení. Komunikace mezi námi je dobrá, což je důležité.“

Napadlo vás, že máte štěstí na trenéry? Na Žižkově vás vedl Stanislav Griga, ve Spartě Vítězslav Lavička. Oba kouči s lidským přístupem k hráčům.
„Vidíte, to je pravda. S panem Grigou mám výborné zkušenosti, pana Lavičku zatím tolik neznám. Ale jeho přístup se mi moc líbí, je komunikativní, hodně se s námi baví.“

Už jste platil zápisné?
„No, už jsme se s Tomášem Řepkou na toto téma bavili. Takže už detailně vím, co mě čeká.“(směje se)

A to může ještě něco přibýt za první gól...
„Doufám, že brzy.“

Třeba v předkole Ligy mistrů?
„Tam bude jedno, kdo dá gól... Do předkola se ale těším, bude to pro mě něco nového. Doufám, že se nám to povede, a zahrajeme si hlavní soutěž. Snad k tomu přispěju i já. Vždyť abych Spartě pomohl, proto mě sem snad brali.“