Hřebík: Za mě hrála Sparta nejlíp!
Před třemi roky psanec, nyní vysněný spasitel. Trenér Jaroslav Hřebík, jehož na podzim 2005 vyštvali fanoušci ze Sparty, je pro mnohé tím pravým mužem, který vyvede Spartu z krize. „Ale to je vyloučeno, já se vrátit nemůžu," tvrdí Hřebík.
Proto, že vás ze Sparty už dvakrát vyhodili?
„To ne. Ale nechci se vracet do patologického prostředí českého fotbalu."
Vždyť v něm jste, trénujete reprezentační osmnáctku.
„To je něco jiného. Ti mladí kluci se chtějí učit. Stejně jako za Brücknera, když vedl jedenadvacítku, se učili aktivní presink Rozehnalové, Grygerové a další. V ligových klubech je to jiné. Tam když přijdete s něčím, co se vymyká zaběhnutým pořádkům, tak máte problémy. A mohou za to i média, která ovlivňují veřejnost. Vytvářejí mýty a zveličují pseudoosobnosti."
Můžete být konkrétnější?
„Pořád se píše, jakými osobnostmi jsou Řepka, Berger, dříve Poborský. A nikdo nenamítne, že tihle hráči už nejsou tak platní jako jiní, o nichž se tolik nemluví."
Zmínil jste Poborského, s nímž jste měl během svého druhého angažmá ve Spartě problémy...
„Ale já s ním problém neměl, vycházeli jsme dobře."
Nebylo to proto, že jste se k němu choval až servilně? Přiznal jste to kdysi magazínu Hattrick a prý jste se za to styděl?
„Já s ním musel vyjít. Na Poborského byl napojený Eurotel, byl tenkrát tváří klubu a ovlivňoval jeho ekonomiku. Že nehrál jak by mohl, je druhá věc. Po jeho odchodu ze Sparty se říkalo, že to bylo kvůli mně, že jsem konfliktní."
Vy si zřejmě myslíte něco jiného?
„Jistě, byl to normální vývoj. Byl na sklonku kariéry, o pár měsíců později na mistrovství světa chyboval v utkání s Ghanou a my dostali gól. To už nikdo nevidí, mýtizuje se jeho nestandardní vyhazov ze Sparty."
Sparta tápe, Slavia je na výsluní. Proč?
„Slavii pomohlo, že byla úplně na dně. Musela šetřit, kupovala mladé neznámé kluky, vzala si zadarmo Standu Vlčka, kterého tenkrát nikdo nechtěl. Krize ji vytáhla nahoru."
Takže blížící se celosvětová krize by mohla českému fotbalu pomoci?
„Určitě. Vždycky je to zlom, který nastartuje novou éru. Vezměte si moje první angažmá ve Spartě. Přišel jsem k bezejmennému týmu, který se vzpamatovával z odchodů Rosického, Lokvence, Fukala a dalších opor. A hráli jsme nejlepší fotbal, který všichni chválili."
