Komňacký: Hráče bych pěkně utřel

Vyhrávají za méně peněz než na podzim. Přesto na jaře znají jen vítězství. Jablonečtí fotbalisté jsou pod vedením trenéra Františka Komňackého největším překvapením jarní části ligy.
Za úkol si na severu Čech určili střed tabulky, ale pokud v neděli porazí Slavii, své cíle přehodnotí.
Porazili jste Mladou Boleslav, Olomouc a Kladno a na třetí místo ztrácíte pouhý bod. Nezačali jste pomýšlet na evropské poháry?
„Já tedy ne a nechci, aby se o tom v kabině mluvilo. To je věc, která by v Jablonci byla nadplán. Jsou jiné kluby, které mají přímo povinnost jít do evropských pohárů. I když určitě není v Jablonci nikdo, kdo by poháry nebral. Ale znovu říkám, tady se o pohárech nemluví, není to na pořadu dne.“
Zakazujete to hráčům?
„Nejsem typ, který by zakazoval či přikazoval. Ale kdybych slyšel, že se někdo baví o tom, koho by si do poháru přál, tak bych ho asi pěkně utřel. Tohle nemám rád. Napřed splňme úkol a pak se bavme. Ne obráceně. To jen rozptyluje. Pak máte tendenci podcenit Zlín, protože si už vybíráte Manchester nebo AC Milán. Nikde není ani náznakem dáno, že by právě Jablonec měl reprezentovat v pohárech.“
Nepodceňujete se trochu?
„To není o podceňování. Chci držet mužstvo ve skromnosti a pokoře. Pořád chci, aby mužstvo bylo oběma nohama na zemi. Chci, aby vědělo, že může vyhrávat a v tabulce se dostat ještě o kus dál. Bylo by špatné, kdybych tvrdil, že na to nemáme. Trochu prubířským kamenem pro nás bude zápas se Slavií. Ukáže, zda naše výsledky nebyly náhodné a zda to nebyl jen takový záškub.“
Berete Slavii jako test?
„Ano. Skutečně to bereme jako zápas, který ukáže, zda je toto mužstvo schopné hrát proti špičkovému českému klubu. Teď nemyslím jen výsledkem, ale hlavně herně. Ukáže se, na co si tento tým může do budoucna troufnout. Možná bych to ani neměl říkat, ovšem byl bych spokojenější, kdybychom se Slavií po dobrém výkonu prohráli, než kdybychom zakopávali míč a měli bod.“
A nezměníte své cíle, pokud uspějete?
„Nejsem sice přesvědčený, že by nás první tři výhry opravňovaly takto přemýšlet, ale kdybychom Slavii porazili, tak by asi bylo patrné, že mužstvo sílu a kvalitu má. Určitě bychom si pak s hráči i vedením sedli a řekli si: Pojďme to zkusit. Když jsme schopní hrát se špičkovým mužstvem, bylo by špatně, abychom si neřekli, že nemůžeme hrát rovnocennou partii třeba s Libercem nebo Teplicemi.“
Po podzimní části jste řekl, že vám ke spokojenosti chyběly vyrovnanější výkony. Platí to ještě?
„Za tím si stojím. My jsme byli schopní třeba porazit Spartu nebo Baník, ale na druhou stranu jsme prohráli v Příbrami nebo v Budějovicích, což by neměli být soupeři, kteří nás můžou tak lehce porazit. Můžu říci, že první tři zápasy naznačily, že by naše výkony mohly být vyrovnanější.“
Jablonec však mívá jarní části ligy mnohem horší než podzimní. Víte to?
„Ano, říká se tomu jablonecké jaro. Bývá horší než podzim.“
Vnímáte to tedy?
„Mám to podpořené i grafy, víme o tom. Má to i objektivní důvody. Stále tu leží půl metru sněhu. Nejsme schopní se připravovat na solidním terénu, s tím ostatní kluby tolik zápasit nemusí. Možná je to i z jiných důvodů, které já však neznám.“
Hráči si třeba mohou myslet, že Jablonec je zachráněn, a že tedy mají splněno.
„Může se to stát, ale od toho je tady trenér. Pokud bych viděl, že se u některého hráče nebo skupiny hráčů toto objeví, tak je do dalšího zápasu nenasadím. Nebude mi dělat problém někoho nechat tři týdny popřemýšlet a nasadit do utkání ty, kteří na svou šanci čekají. Teď si to můžeme dovolit. Myslím, že se to může stát jen u hráčů střední nebo starší generace, u mladých fotbalistů většinou tento problém nebývá. Jsem však přesvědčen, že taková situace nenastane.“
Co vás k tomu vede?
„V mužstvu je několik srdcařů, kteří chtějí vyhrát každý zápas. Jmenovat můžu stoperskou dvojici Pavlíka s Kučerou, kteří jsou typem hráčů, kteří burcují všechny kolem, a když je potřeba, umí i zařvat. Vítězným typem je i Špit a v neposlední řadě Lafata. Ten je exemplárním příkladem profesionálního fotbalisty, který nikdy nic nevypustí. V přípravě ani na hřišti. Tito hráči by měli být mou zárukou, že k vyloženým excesům nedojde. Samozřejmě se může stát, že skončíme na desátém místě, ale musí to být poté, co na hřišti budeme nechávat všechno. Nesmí to být tak, že pracovitější vyhraje nad línějším.“
Mluvil jste o tom s hráči?
„Řešíme to průběžně. Od začátku jim vtloukám, že jsou dobří fotbalisté. Ale my to musíme mít podpořené maximálním přístupem. Jestliže to nedokážeme, tak nezvládneme přehrát ani papírově slabší týmy.“
Už po vydařeném podzimu jste říkal, že budete více spoléhat na mladé hráče, protože bodů máte dostatek. Změnily něco v těchto plánech první tři jarní výhry?
„Prvořadá filozofi e klubu je dávat příležitost mladým. Dobře prodaný hráč může být ročním rozpočtem. My nejsme Chelsea ani Sparta, kde by milion nehrál roli. Na tomto přístupu se nic nezměnilo.“
Zmínil jste rozpočet. Došlo v Jablonci ke snižování platů, o kterém se mluvilo?
„Došlo ke snížení motivační části platu. To, co mají hráči garantované ve smlouvách, na to mají nárok a dostanou to. Ale to, co bylo v rámci jednotlivých zápasů, jakési přilepšení navíc, to se v podstatě zrušilo.“
Takže hrají bez prémie za vítězství?
„Hrají za prémie, které mají ve svých smlouvách. Ostatní se zrušilo, pozastavilo. Stále jsou samozřejmě motivováni, protože částka, kterou mají ve smlouvách, není zanedbatelná.“
Ale je menší než na podzim?
„To jistě. Všichni chápeme, že klub není dojná kráva a sehnat nadstandardní věci, které tu v minulosti fungovaly, je i nad síly pana Pelty, který je v tomto asi nejschopnější v celém českém fotbale. Nicméně hráči přistoupili na tento ústupek či jak bych to nazval. A docela mě to potěšilo. Vyvrací to totiž do určité míry mýtus, že když hráčům sáhnete na peníze, přestanou hrát. To je pro mne signál, že mužstvo má zdravé jádro. Není to jen o penězích, ale i o pocitu vítězství.“
To skoro zní jako Klapzubova jedenáctka.
„Ale pozor! Oni si zase tak zkrátka nepřijdou. Bonusy za vítězství jsou poměrně vysoké. To je věc, kterou jsem celkem panu Peltovi vyčítal, že tady hráče trochu rozmazluje. Oni mají slušné základy a navíc různé bonusy. V tomto ohledu Jablonec patří do horní poloviny tabulky. Třeba v porovnání s takovým Kladnem... Já bych byl hrozně naštvaný, kdybychom tam prohráli. Mají horší podmínky a ještě vás porazí? To by bylo špatné.“
Řekl jste, že jste Peltovi vyčítal výši platů. Nepůsobíte v Jablonci tak trochu i jako manažer podle anglického vzoru?
„To ne. To je klub víceméně jednoho muže, pana Pelty. Vše se děje takříkajíc s jeho požehnáním. Je ale pravda, že mně jako trenérovi do práce absolutně nezasahuje. Proto se mi v Jablonci i se všemi problémy, které mě tady jako chlapa z jižní Moravy iritují, líbí.“
Vás něco v Jablonci štve?
„Hlavně počasí, ten půlmetru sněhu kolem. Ale taky jste daleko od rodiny. Když máte v sedmapadesáti letech dojíždět, bydlet tady sám, a přitom máte domek, pohodlí a mohl byste každý večer sedět doma u krbu nebo na zahrádce a popíjet vínko... V Jablonci jsem však rád.“
Možná bych to ani neměl říkat, ovšem byl bych spokojenější, kdybychom se Slavií po dobrém výkonu prohráli, než kdybychom zakopávali míč a měli bod.
Když máte v sedmapadesáti letech dojíždět, bydlet tady sám, a přitom máte domek, pohodlí a mohl byste každý večer sedět doma u krbu nebo na zahrádce a popíjet vínko...