Žije ve stínu slavného bratra Jaroslava, českého reprezentanta. Včera si ale vychutnal i on chvíle slávy. Obránce Příbrami Marek Plašil rozhodl jediným gólem duel s úřadujícím mistrem Slavií.
Je to vaše životní trefa?
„Nevím. Já doufám, že nějaký životní gól mě teprve čeká. (směje se) Ale samozřejmě jsem za něj šťastný. První ligový jsem dával Boleslavi, zápas skončil remízou. Tenhle znamenal tři body, těší mě tedy víc.“
Čekal jste přihrávku od Pleška?
„Šel jsem tam trošku naslepo, Lukáš to tam takhle dává často. Vycítil jsem, že by to mohlo smrdět gólem, dopadlo to skvěle.“ (směje se)
Dále čtěte:
Mistr opět na lopatkách. Červenobílí jsou v krizi »
Souhrn 13. kola Gambrinus ligy »
Šmicer: Podzim musíme nějak uhrát, na jaře se uvidí »
Věřil jste po brance, že vedení už udržíte?
„Určitě ano. My totiž gólů moc nedostáváme. Do závěru jsme dali všechno, také jsme žádný gól nedostali. Navíc jsme mohli přidat druhý, Rodriguez měl velkou šanci. Mohlo to být ještě veselejší.“
Věřili jste si, že se po třech porážkách chytnete právě na Slavii, které to výsledkově nešlo?
„Nešlo… Pořád je to přece Slavia. Hraje dobrý fotbal, s Olomoucí měla velkou smůlu. My jsme se nemohli v naší situaci moc rozhlížet, na kom se chytneme.“
V čem jste byli lepší než soupeř?
„Dali jsme gól, Slavia ne. Mnohokrát ovšem zahrozila, hrála dobře, ze stran létaly před naši branku nebezpečné centry. Ale byli jsme všude včas, navíc nás držel brankář Lukáš Krbeček.“
Očekáváte, že vám pošle bratr Jaroslav esemesku?
„Hráli s Bordeaux až večer, takže asi až potom. On má ve střílení gólů velký náskok, nevím, jestli ho někdy doženu. (směje se) Do šancí se ale dostávám, snad jsem tu smůlu proti Slavii protrhl a bude mi to tam padat nyní častěji.“