Sionko po ostudné remíze: Takhle to nejde
Plánoval vítězný návrat na Letnou, ale místo toho se dočkal nepříjemné rány do vazu. Libor Sionko musel v obnovené ligové premiéře v dresu Sparty po více než šesti letech strávit hořkou pilulku: pouhou remízu 1:1 s provinční Příbramí.
Když na konci listopadu 2003 hrál za Spartu poslední ligové utkání před odchodem do Rakouska, pomohl sestřelit na letenském stadionu Teplice 3:0. V sobotu se na místo činu vrátil, ovšem výhru neslavil. Naopak jím lomcoval mix smutku a rozladění.
„Takhle titul nevyhrajeme,“ pravil Libor Sionko po remízovém klopýtnutí hned na startu prvoligového jara, v němž chtějí sparťané usednout na mistrovský trůn.
 | Brabec ven! řvalo pár fanoušků po chybě Sparty » |
 | Blažek Brabce neviní. Byla to moje chyba, řekl » |
 | Překvapení. Příbram obrala Spartu a raduje se z bodu » |
Co znamená tohle škobrtnutí pro Spartu s výhledem k dalším jarním kolům?
„Je to velice špatný start do jara. Protože teď to budeme honit. V tuhle chvíli na nás mají Teplice dva zápasy k dobru (Teplice nakonec včera remizovaly, takže stále mají stejně bodů jako Letenští a jeden zápas k dobru, před Spartu se však dostal výhrou nad Bohemians 1905 i Jablonec). Můžou nám odskočit a to na začátek není pozitivní. Hlavně z hlediska psychiky. Nyní si nemůžeme dovolit klopýtnutí.“
Berete tuhle remízu tedy jako memento?
„Samozřejmě! Takhle to nejde. Všichni jsme si přáli tři body a dobrý vstup. Jenže to nevyšlo. A teď to budeme honit. Kdybychom vyhráli, dýchalo by se nám mnohem lépe. Ztrácet další body si už nemůžeme dovolit.“
Proč jste je ztratili s Příbramí?
„První půle byla z naší strany slušná. Zvláště když jsme nastoupili s tak mladou zálohou. Vždyť ti kluci pomalu nedali dohromady ani jeden ligový start. Ale jsou to talentovaní kluci, což ukázali právě v úvodním poločase. Měli jsme náznaky šancí a do kabin jsme šli díky Bonyho střele s jednobrankovým náskokem. Takže jsme to měli dobře rozjeté a chtěli jsme přidat druhý gól. Ale bohužel...“
Co způsobilo obrat k horšímu?
„Druhou půli jsme přestali hrát, bojovat. Příbram nás v některých momentech utkání zatlačila, měla víc ze hry. Ale do vážnější šance se nedostala. Pak jsme jí gól bohužel darovali my. A na závěrečný tlak už nebylo moc minut. Sice jsme se snažili ještě strhnout vítězství na svou stranu, jenže už se to honilo špatně.“
Souhrn 17. kola: Teplice napodobily Spartu, do čela jde Jablonec »
O přestávce jste usnuli na vavřínech?
„Řekl bych, že jsme přišli na trávník s tím, že se nic nemůže stát. Že jsme po prvním poločase na hřišti lepší. Jenže potom Příbram zabrala, my jsme naopak polevili a bylo to znát. Přitom není čas, abychom vypustili nějaké souboje nebo šli do něčeho na půl plynu. Byli jsme za to potrestáni.“
S čím jste chtěli jít do druhého dějství?
„Měli jsme hrát vzadu na nulu a přidat druhý gól. Aby to bylo klidnější. Jenže k tomu, aby se to povedlo, potřebujete nasazení po celých devadesát minut. A to nebylo. Druhou půli jsme začali velice vlažně, Příbram nás zatlačila a vyústilo to tou chybou a vyrovnávacím gólem.“
Jak jste viděl coby očitý svědek přímo z trávníku vyrovnávací branku?
„Z mého pohledu si tam kluci dávali zbytečně přednost. Prostě kdo byl první u míče, ten to měl narvat pryč. A situace by vůbec nevznikla.“
To se ovšem nestalo a přišli jste o dva body. Co musíte udělat, aby se to příště neopakovalo?
„Pokud to nejde herně, tak se do toho musí vletět nasazením. My jsme měli mít víc balon na kopačkách i po přestávce! Ale nasazení nebylo a nedostali jsme se k vážnějšímu ohrožení branky. V tomhle to bylo špatné.“
Jak ovlivnila hru skutečnost, že se před výkopem Spartě rozsypala záloha?
„Před utkáním se staly neočekávané události v podobě nemocí a dalších věcí. Ale na to se nechci vymlouvat. V první půli ti mladí kluci odvedli dobrou práci. A hlavně: pořád jsme Sparta. Takže musíme vyhrávat i s hráči, kteří často nenastupují. Nebo dostávají poprvé šanci.“
Na cestu do šatny vás a vaše spoluhráče po zápase vyprovázel pískot. Co jste tomu říkal?
„Kdybych tohle viděl z tribuny, tak bych taky nebyl nadšený. I já jsem naštvaný. Kdybychom dostali gól ze hry po dobré akci... (odmlčí se) No, těžko se mi o tom hovoří. Prostě o tomhle se mi nezdálo.“
Jak jste spokojený s vlastním výkonem?
„Já bych se nehodnotil. Nechám to na vás. Ale samozřejmě, že nemůžu být spokojený, když doma remizujeme.“
