Blikanec bych si neodpustil, tvrdí Řepka
Povede Spartu do boje na Bazalech. Tomáš Řepka, který se ze stadionu Baníku odrazil do velkého fotbalu. Teď bude terčem ostravských diváků a možná i hráčů, kteří se ho budou snažit vyprovokovat. Horkokrevný stoper se však zapřísahá, že stejnou chybu jako před dvěma lety, kdy svým vyloučením Spartě v boji o titul uškodil, neudělá.
Vypadá, že se mu to dá věřit. Když Tomáš Řepka vypráví o svém „blikanci“ z 28. kola sezony 2007/08, kdy se nechal ve druhé minutě zápasu s Brnem vyloučit, a výrazně tak pomohl k titulu Slavii, zní v jeho hlasu bolest. Tentokrát prý stejnou chybu neudělá, i když ho na Bazalech zřejmě čeká pěkně horká lázeň.
Jaká bude na Bazalech atmosféra vůči vám?
„To nevím. Hlavně se těším. Chtěl bych tímto požádat lidi, aby jich přišlo co nejvíc. Aby podpořili Baník a hlavně i mě.“
Pamatujete na nějaký zápas na Bazalech, kdy to bylo z hlediska fanoušků vůči vám hodně bouřlivé?
„Možná dva roky dozadu. Ale to je každý zápas se Spartou na Baníku. A když jsem hrál za Baník a přijela tam Sparta, bylo to totéž. Tyhle zápasy jsou už samy o sobě vypjaté.“
Stihnete na hřišti vnímat i nadávky?
„Ne.“
Nebojíte se, že by vás případná nepřátelská reakce hlediště mohla vyprovokovat k blikanci?
„Ne. Stejnou chybu už opakovat nebudu. Už to nikomu nedovolím.“
Myslíte chybu, kterou jste udělal v utkání s Brnem, kdy jste hodil míčem po Aleši Bestovi a byl jste zbytečně vyloučen?
„Jo. Prohráli jsme si titul těmihle věcmi.“
Pořád vás to štve?
„Pořád.“
Berete vinu na sebe?
„Z větší části jo.“
A co si teď říkáte, když jdete na hřiště? Tome, už nikdy více?
„Říkat si můžete, co chcete...“
...protože jak sám říkáte: Krotit emoce je těžké.
„To je pravda. Ale musím najít nějaký prostředek, abych se od toho oprostil. Prostě najít nějakou hranici, po kterou můžu a potom už se musím zaseknout. Protože musím mít v hlavě pořád předminulej rok.“
Zápas bude hodně vyhecovaný, bude v něm rozhodovat i klidná hlava. Upozorňují vás trenéři na to, abyste si dal pozor?
„Hm, oni vědí, o co jde, a už mi důvěřují. Už jsem se poučil. Samozřejmě, byly zápasy - jako derby - kdy to bylo hodně na hraně. Ale to je prostě derby. Já se někdy ani rozhodčím nedivím, že to chtějí nechat dohrát. Je to derby, tak mají přivřené oči. Někoho vyhodit v takovém zápase v páté minutě, to by nebylo to pravé ořechové.“
Důvěřujete i vy sám sobě?
„Určitě. I když slíbit nemůžu nic. To přece nejste ani vy o sobě přesvědčený. V nějaké napjaté situaci se může stát ledacos. Ale je tam hrozně malá pravděpodobnost. Vím, proč do Ostravy jedeme a o co nám v tom zápase půjde, takže by to byla nevídaná hloupost. Asi bych si to neodpustil. A nejspíš by mi to neodpustili ani v klubu.“
Co znamená, že byste si to neodpustil?
„Hrozně dlouho bych si to vyčítal. Jako s tím Brnem... Měli jsme to krásně rozjeté, dva zápasy doma. A oba jsme prohráli, Brno i Ostravu. Mrzí mě to, pořád to je ve mně, pořád to vidím.“
Stává se vám, že vás protihráči nebo diváci schválně provokují?
„Diváci ne. Spíš hráči. Diváky neřeším. U nich jsem za to rád. To k tomu patří. Ale někteří hráči se k tomu prodají, chtějí mě vyhecovat jakýmkoli jiným způsobem než normálně fotbalově. To je až směšný. Je pravda, že kolikrát se tomu neubráním a nechám se popíchnout. Ale potom se zastavím.“
Poznáte, kdy jdou soupeři cíleně za tím, aby vás vyprovokovali?
„To je vidět. Jsou na to specialisti.“
Kdo například?
„Tak to asi každý ví. Šenkeřík a spol. Jsou směšní, srandovní. Já kdybych mohl, tak se tomu směju. Ale nemůžu v ten moment. Chtějí zápasit, lokty, ramena a oni to neumějí a je to k smíchu.“
Mají na vás i řeči?
„Jasně. Já jim odpovím taky. Mám něco v zásobě.“
Z Baníku někdo v téhle partě je?
„Ne.“
Připadá vám od protivníků nízké, že používají tyhle zbraně?
„Tak jako nízký... No není, asi to dělat musí. Mají to nařízené. Sami o sobě by to nedělali. Ale holt to musí dělat.“
Vy jste však pro ně snadný terč. Ví se o vás, že se necháte vyhecovat.
„Hmm. (souhlasně) No jasně.“
Mladý Matěj Vydra si na vás však asi ještě netroufne.
„No, asi. Ale já opravdu nevím. Kdo tam je? Lukeš je v pohodě, Mario Lička taky. Ne, tam vyloženě není typ provokatéra. Možná to bude zkoušet Varadi. Nevím.“
Byl pro vás výstražným znamením, abyste reakce udržel v únosných hranicích, váš zákrok na slávistu Kyselu v nedávném ligovém derby? Nepomyslel jste hned po tom faulu na to, že to mohla být červená?
„To je pravda, mohla být. Ale udělalo se z toho možná trošku víc, než by mělo. Zase to tak brutální faul nebyl. Nakonec jsem si ještě ublížil víc já než on. To je otázka pohledu.“
Jaký je ten váš?
„Určitě chvilku jsem počítal s tím, že by to mohla být červená. Protože to bylo zezadu. Ale brutální zákrok to vůbec nebyl. V žádném případě. Byl to normální háček. Žádné zajetí do kolena, nic. Jen podtrhnutí nohy. Jen mě pak překvapilo, jak tam dělal kotrmelce, kozelce, motal se tam, lítal a řval, že koleno... (směje se) Přitom to do kolena vůbec nešlo, jenom jsem udělal háček, kterým jsem mu podtrhl nohy. Jsou horší zákroky, o kterých se nepíše, a to je smutné. To mi trochu vadí.“
Co cítíte k Ostravě? V Baníku jste působil čtyři roky na začátku kariéry.
„Mám tam chalupu. A tchyni... Takže bych měl něco cítit.“
Na chalupu jezdíte?
„Ano, jezdím.“
Je pro vás tedy zápas s Baníkem specifičtější než třeba s Teplicemi nebo s Jabloncem?
„To zase jo. Přece jenom jsem tam čtyři roky byl. Dali mi šanci, na druhou stranu je to hodně let, takže to trochu vyprchá.“
Proběhne vám hlavou nějaká vzpomínka, když vyběhnete na trávník na Bazalech?
„Ani ne, už myslím na ten zápas. Když tam přijedu, asi mě ofoukne atmosféra toho okolí, ale když už jsem v kabině nebo jdu na rozcvičku, zajímá mě jen zápas. Trochu ty lidi popíchnu, ale je to taková hra. Mně se to líbí. Bavím se tím vším.“
Co jste si myslel o Spartě, když jste hrál za Baník?
„Nenáviděl jsem ji, samozřejmě. Logicky.“
A když jste přišel do Sparty...
„Tak jsem to hned otočil.“ (směje se)
Ostravští fanoušci vám to dodnes nemohou odpustit...
„To ani nevím. Ale je to normální. Nějakou dobu jsem tam byl, měl to tak i Matušovič, Čížek, stejné to bude mít Sionko. To je prostě běžné.“
A jak na vás reagují, když tam přijedete na chalupu?
„Dostanu se tam tak jednou za rok. Ale tam jsou domorodci, je to dobré. Mám chalupu v lesích, tam nečtou noviny, nekoukají na televizi...“ (směje se)
Sparťanští fanoušci se leckdy bojí vzít v Ostravě sparťanskou šálu na krk. Jak jste na tom vy, když tam jdete po ulici?
„Já tam po ulici nechodím. Nedostanu se tam. Nemám za kým. Tchýně má pejska, venčí ho tam u baráku, nechodíme spolu po ulici. Když jedu na chalupu, Ostravu objíždím.“ Přijdou na zápas nějací vaši známí?
„Mám tam nějakou známou rodinu, ti tam půjdou.“
Budou fandit Baníku?
„Ne, Spartě. Jsou to moji známí, že jo... Sice bydlí v Ostravě, ale protože budu hrát já, budou fandit mně.“
Cítíte tlak? Z Baníku zní, že titul získat může, ale nemusí. Kdežto Sparta musí.
„Ale Baník musí taky. Hraje doma a musí víc než my. Budou tam mít plný stadion, což ještě během téhle sezony neměli. Takže určitě musí. Měli by zvítězit. A my taky.“ Aktuální forma spíš hovoří ve prospěch Baníku.
V Ďolíčku prodloužili sérii vítězství v řadě už na šest zápasů. Jsou na tom líp?
„To si nemyslím. Sice jsem jejich zápasy neviděl, ale fazonu taky nemají. Taky hrajou holomajznu. Je pravda, že zápasy, ve kterých hrajou holomajznu jako my, vyhrávají. To je jediný plus. Nemyslím si, že jsou nahoře jenom proto, že hrajou výborný fotbal.“
Čekáte tedy v neděli holomajznu?
„To nikdy nevíte předem. Zápas začíná 0:0 a nikdo vám neřekne, jak to dopadne a jak to bude vypadat. Ale atmosféra bude dobrá, hraje se o titul, takže jsou předpoklady, že by se hezkej fotbal hrát mohl.“
Říkáte, že utkání Ostravy nesledujete. Jak víte, že předvádí holomajznu?
„Slyším to. A když mi někdo zavolá, že to je holomajzna, tak na to nekoukám. Anebo si to přečtu v novinách. Vy na zápasy chodíte a hodnotíte to takto. Takže to mám i od vás.“
Diskutujete v kabině o nadcházejícím zápase hodně?
„Určitě to probíráme. Když už jsme došli takhle daleko a za chvilku je konec ligy, byla by to škoda něčím pokazit. Zápas v Ostravě může hodně napovědět.“
I v případě remízy?
„Můžeme plichtit. Ale troufám si říct, že plichta jim ani nám nic neřeší. Máme za zády Jablonec a Teplice, které by se mohly přiblížit. Možná by to pak mohlo být zajímavější.“
