Od svého odvolání se odmítal o Slavii bavit, promluvil až teď. Co stálo za kolotočem bláznivých přestupů a nereálných ambicí, které klub dovedly na pokraj krachu? Bývalý generální ředitel Petr Doležal tvrdí, že šlo o snahu splatit dluh vůči společnosti ENIC. „Byl to risk, ale jinak jsme ty peníze získat nemohli,“ hájí se.
Jeho jméno dráždí fanoušky i jedenáct měsíců poté, co musel kvůli neshodám s bývalým předsedou představenstva Tomášem Rosenem Eden opustit. Petr Doležal je jako bývalý ředitel a spolumajitel podepsaný pod érou, kdy se ve Slavii utrácelo tak, že to nyní klub téměř zruinovalo. Současné majetkové poměry a soudní spory s bývalým majitelem nechce komentovat, o hospodaření ale promluvil otevřeně.
Kdo nese odpovědnost za to, že se Slavia nyní ocitla na pokraji krachu?
„Obecně podle zákona ji má statutární orgán společnosti.“
Tedy i vy.
„Všude slyším, že hlavní viník jsem já. Mám čisté svědomí, že jsem se snažil dělat maximum pro Slavii. Když jsem z ní loni v létě musel odejít, cítil jsem to jako křivdu, protože jsem dělal všechno pro to, aby se klub někam posunul. A myslím, že se nám to dařilo.“
Takže to jako svou vinu nevnímáte?
„Vinu jsem neodmítal nikdy. Nepopíral jsem, že jsem udělal chyby. V určitých případech jsme věřili určitým věcem, a to se pak ukázalo jako chyba. Konkrétně některé přestupy hráčů. Neodmítám svůj díl viny, ale když dnes čtu, že za vše můžu já...“
...tak se musíte smát. To jste mi jednou řekl.
„To bylo v nadsázce. Mně je ze situace Slavie strašně smutno, trápí mě to. Vždyť za ty čtyři roky jsme v lize skončili sedmí, třetí, druzí, dvakrát první, hráli jsme Ligu mistrů a dvakrát Evropskou ligu.“
Ale zároveň jste položili základy k tomu, že dnes Slavia bojuje o holou existenci.
„Nemyslím si, že jsme ty základy položili my. Když se podíváte do výročních zpráv, které jsou volně dostupné v obchodním rejstříku, zjistíte, že naše hospodaření bylo v pořádku.“
Proč tedy Slavia balancuje nad propastí?
„V roce 2009 jsme po druhém titulu nenaplnili sportovní cíle. O rok dřív jsme za velké peníze doplnili tým, jenže pak jsme přes Tiraspol nepostoupili do Ligy mistrů. A propad příjmů byl znát. Každý vám řekne, že hlavní zdroj příjmů v českém fotbale jsou přestupy hráčů a peníze z evropských pohárů. Dalo by se to zvládnout, kdybychom do pohárů postoupili loni, jenže to se nepodařilo. Muselo se to někde promítnout.“
Nebylo riskantní spoléhat na to, že postoupíte do pohárů?
„Slavia v nich nechyběla sedmnáct let po sobě. Navíc jsme před sezonou investovali do hráčů zhruba 80 milionů korun, měli jsme za sebou dva tituly a dařilo se nám. Prostě jsem věřil, že se do pohárů dostaneme.“
Současný ředitel Miroslav Platil to nazval „opilostí z vítězství“. Slavia létala v oblacích a žila si nad poměry. Platil se například divil, že klub měl pod smlouvou 84 hráčů.
„Jenže my měli peníze, abychom ty hráče platili. Do té doby jsme problémy neměli. Navíc jsme investovali do hráčů, kteří byli mladí a my je mohli zhodnotit. V tom přece spočívá podnikání ve fotbale. Třeba v případě Adama Hlouška jsme udělali největší přestup v historii Slavie. Věřili jsme, že ho zhodnotíme stejně jako teď Jablonec Tomáše Pekharta. Bohužel se ale zranil.“
Nebylo divné, že jste spoléhali na to, že vám vyjde úplně všechno? Slavia se z toho dodnes nevzpamatovala.
„Když chcete být úspěšný v Evropě, musíte na to mít hráče. A Hloušek dnes v Kaiserslauternu dokazuje, že to byla správná volba. Je pravda, že někteří hráči se nám nepovedli, ale to se občas stává. Chybu prostě uděláte.“
Proč jste jako generální ředitel dopustil, aby Slavia platila takovou armádu hráčů?
„Jde přece také o to, jaké měli platy. Byli tam i dorostenci, kteří měli platy 5 až 12 tisíc korun. I vy v deníku Sport jste dělali srovnání, které ukázalo, že ve Spartě bylo osm hráčů, kteří měli smlouvy ještě vyšší než náš nejlépe placený hráč Hocine Ragued.“
Dobře, ale nebylo pro Slavii 84 hráčů pod smlouvou příliš velký luxus?
„Věřili jsme, že si je ve sportovním úseku někdo vybral a že Slavii pomůžou. Už loni na jaře jsem říkal, že někteří hráči zcela jasně do Slavie neměli přijít. Jenže je strašně těžké pak něco škrtat, když už jsou smlouvy podepsané. A navíc si nemyslím, že to bylo nezbytně nutné. Ve Slavii jsme se de facto rozjeli právě prodejem talentovaných hráčů a věděli jsme, že můžeme touto cestou postupovat dál. Věděl jsem, že ty peníze zase přijdou.“
Ale nepřišly. Proč například Slavia v minulé sezoně jela na rozpočet, jako by hrála Ligu mistrů, ačkoliv se do ní nedostala?
„To není pravda. Bylo to postavené tak, že když nepostoupíme do Ligy mistrů, budeme muset prodat nějaké hráče. Proto jsme dali souhlas s hostováním Suchého a i Čelůstky v Palermu, i když jsme ho nutně potřebovali. Jenže jsem předpokládal, že se to promění v přestup, protože tam byla opce. Můžete mít rozpočet 80 milionů, jako mají jiné kluby, ale pak těžko můžete hrát o evropské poháry. To prostě nejde.“
Nebyl jste ale moc velký optimista? Zpětně je evidentní, že to Slavia nezvládla.
„Ano, najednou nám ty peníze začaly chybět. Ale já už jsem to vyřešit nemohl, protože jsem byl odvolaný. V době, kdy jsem ze Slavie odcházel, už v klubu nějaký defi cit byl. Byl tam dluh zhruba 30 milionů, ale to se ještě dalo řešit třeba přestupem hráčů.“
Proč se tomu nezabránilo, když to podle vás šlo?
„K tomu se můžu těžko vyjadřovat. Já už ve Slavii nejsem a nevidím do jejího účetnictví. Navíc manévrovací prostor pro nové vedení byl omezený. Slavia nehrála evropské poháry a hráčský potenciál už možná také takový nebyl.“
To jste mohli tušit. Proč jste nezačali šetřit už v době, kdy byla Slavia na vrcholu?
„Dluh vůči společnosti ENIC (bývalému majiteli dodnes Slavia dluží přes 100 milionů - pozn. red.) nás stahoval po všech stránkách dolů. Mnohokrát jsme se s nimi snažili domluvit na splátkovém kalendáři, jenže marně.“
Jak to souvisí s hýřením Slavie a nereálnými plány?
„Vezměte si, že musíte naráz zaplatit přes sto milionů. To by byl problém pro každou firmu. Tvrdíte, že jsem měl růžové brýle. Ale jak jinak jsme takové peníze měli vydělat? Ty získáte jedině z evropských pohárů nebo transferů hráčů. Ano, byl to od nás určitý risk, jenže jinak jsme peníze na ten dluh prostě získat nemohli.“
Je tento dluh důvod, proč se nedaří krizi Slavie vyřešit?
„Podle mě je to jedna ze základních příčin. Není prostě uzavřená dohoda s majoritním věřitelem. Tahle otázka se ale týká soudních sporů, které stále probíhají, a ty já nemůžu komentovat.“
Jenže právě okolnosti toho, jak přišel ENIC o svůj majoritní podíl ve Slavii, jsou klíčové. A šéf ENIC Matthew Collecott vám dnes hrozí žalobou, pokud akcie nevrátíte.
„Znovu opakuji, tohle je otázka soudních sporů s ENIC. K tomu se skutečně nemůžu vyjádřit. Mimochodem, majoritním věřitelem Slavie dnes ani není ENIC.“
Kdo tedy?
„ENIC svoji pohledávku na někoho postoupil. Na jistou anglickou firmu.“
Až do vašeho loňského nedobrovolného odchodu jste byl jedním z akcionářů Slavie. Zbyl vám v klubu nějaký podíl?
„Já jako Petr Doležal nemám ve Slavii žádný podíl. S Tomášem Rosenem máme v této otázce všechno vyřešené.“
Jenže stále jste přece v představenstvu společnosti QFT Assets a. s., která i podle Platila momentálně stojí za Slavií.
„Ano, jsem jen veden v představenstvu, ale žádnou činnost tam nevykonávám. Po svém odvolání jsem se ze všech aktivit spojených se Slavií stáhl.“
Ptám se na to i z toho důvodu, že akcionářem této společnosti je Petr Sisák, který je považován za faktického majitele Slavie. Jaký spolu máte vztah?
„Žádný vztah k němu nemám.“
Znáte se?
„Pana doktora Sisáka znám. Viděl jsem ho asi třikrát v životě, ale ne v Edenu.“
Spolupracoval jste s ním někdy?
„Ne, nespolupracoval.“
Jako majitel v posledních dnech vystupuje Antonín Franc. Podle tohoto výkladu by to tedy měl být váš nadřízený, který vám dával příkazy. Bylo to tak?
„Pan Franc byl za mého působení členem představenstva a měl v podstatě stejné pravomoci jako já. Takže žádné příkazy mi nedával.“
Je to podle vás majitel Slavie?
„To neumím posoudit. Když to dnes tvrdí, pak asi je.“
Jaký nyní máte vztah s Tomášem Rosenem, se kterým jste se loni v létě nerozešli moc v dobrém?
„Je to stejné, jako když se rozvedete, a pak se po nějaké době s bývalou manželkou zase potkáte a řeknete si, co jste udělali špatně. Vím, že jsem vůči Tomášovi udělal i chyby.“
Co byla vaše chyba?
„Možná jsem na něj až moc tlačil, když on Karlovi (trenér Karel Jarolím - pozn. red.) stále věřil. Já mu prostě v jedné fázi nevěřil a možná jsem na Tomáše vytvářel až moc velký tlak. V té chvíli jsme se rozešli názorově.“
Chodíte do Edenu?
„Nechodím. Byl jsem tam od svého odvolání jen jednou. Na zápase s Jabloncem.“
Proč do Edenu nechodíte?
„Necítil jsem se tam dobře. Strašně mě ta situace trápí, jenže s tím nemůžu nic dělat, protože jsem byl odvolaný. Nechtěl jsem tam pak chodit proto, abych nějak nenarušoval vztahy. Chtěl jsem lidi, kteří tam zůstali, nechat v klidu pracovat.“
Nebál jste se spíš reakce fandů?
„Ne. Znovu říkám, že když se na to někdo bude chtít podívat racionálně, věřím, že pak pochopí, že se za mého působení žádné dluhy nevytvářely. A že jsme se snažili hospodařit tak, abychom Slavii zvedli.“
Fanoušci spíš mají pocit, že někdo Slavii vytuneloval a jen z ní vyváděl peníze.
„Ze Slavie neodešly žádné peníze pryč, všechno šlo zpět do hospodaření klubu. Když po titulu v roce 1996 za velké peníze odešli Šmicer, Poborský a další, také se všichni ptali, kam ty peníze zmizely. Taky jsem si to tehdy říkal. Jenže když pak nahlédnete do hospodaření klubu, uvědomíte si to.“
Kam tedy zmizely?
„Musíte si uvědomit, že před postupem do Ligy mistrů jsme měli dluh 180 milionů korun. Právě z peněz z Ligy mistrů jsme z toho umořili 80 milionů.“
Dobře, ale za poslední tři roky do Slavie přiteklo střízlivým odhadem přes 500 milionů korun. Kde je ten zbytek?
„Neztratila se ani koruna. Investovali jsme je. Třeba příjem z Ligy mistrů jsme rozdělili na tři části. První šla na umoření dluhů, druhá na investice do hráčů, což tehdy byli Marek Jarolím, Jarda Černý a Martin Abraham. A třetí pak šla na prémie. Hráči si je zasloužili, protože dva roky před tím se jim výplaty také občas zpožďovaly a oni měli trpělivost.“
Prémii jste měl tehdy vypsat i sám sobě. A hodně vysokou - tři miliony.
„Nikdy jsem si žádnou odměnu nevypsal. Jako generální ředitel jsem měl podpisové právo do 100 tisíc korun, vše ostatní podléhalo schválení představenstva. To, že jsem dostal taky odměnu, to je pravda, ale nikdy jsem si ji nenavrhoval sám.“
A částka souhlasí?
„Nechci mluvit o konkrétních částkách, ale můžu říct, že jsem za postup do Ligy mistrů dostal velmi slušné peníze i já.“
Mimochodem, jste i vy mezi věřiteli Slavii?
„Ano, mám tam určitý dluh v souvislosti s mým odstupným. Zatím jsem ale žádné peníze nepožadoval. Vím, jaká je nyní situace, a na nikoho jsem se kvůli tomu neobracel.“
O jakou částku jde?
„Z pohledu částek, které teď Slavia řeší, to není nic významného. A ani to podle mě není důležité. Důležité je, aby se z toho Slavia vůbec dostala.“
Pořád takovému scénáři věříte?
„Musím tomu samozřejmě věřit. Pokud všichni vezmou rozum do hrsti, musí Slavii zachránit. Všichni, kdo jsou momentálně ve Slavii zainteresováni, musí najít nějaké racionální řešení. Konkurz v této záležitosti nemůže pomoct nikomu a to už jsem jednou říkal.“
Související články
