Hrdina Hartig: Fanoušky potřebujeme tady!

„Stihl jsem to ve správný čas, ve druhé půli bych už asi nebyl vidět,“ smál se hrdina utkání, který při střídání opouštěl hřiště s bolestivou grimasou.

Co přesně vás trápí?
„Už od prvního zápasu se Slavií mě bolí achilovka. O přestávce mi to vždycky zatuhne a pak už to nejde rozhýbat.“

Co na to říkají lékaři?
„Chce to klid. Je to asi přetížením z přípravy a zatím se toho nemůžu zbavit. Cvičím s fyzioterapeutkou, abych posílil lýtkový sval, který by achilovce ulevil, ale zatím to moc nepomáhá. Tak uvidíme.“

Přesto jste zařídil Bohemce tři body. Vzpomínáte si, kdy jste dal naposledy tak důležitý gól?
„To už je hodně dlouho. Asi před třemi lety v dresu Olomouce proti Brnu.“ (v sezoně 2007/08 tehdy svým gólem zařídil Hanákům bod – pozn. red.).

Vám při tom ale také hodně pomohlo podklouznutí obránce Slovácka Mezlíka, že?
„Byl to dlouhý balón a on tam podklouzl, čímž mi to usnadnil. Chtěl jsem si míč jen pustit, protože jsem věděl, že by mi to stejně na tom terénu uteklo do autu. Mezlík to nečekal a uklouzl.“

Přitom mokrý trávník vždy vyhovoval spíš bojovné hře Bohemky.
„Já měl takový terén vždy rád. V Ďolíčku by to tak určitě platilo, ale Eden působí opticky větší, takže tady asi tolik ne. Ďolíček byl v tom specifický. Fanoušci tam byli hodně blízko hřiště, takže stačilo udělat jeden skluz, lidi začali jásat a nás to hned vyburcovalo.“

Do Edenu navíc fanoušci zatím nechodí. Štve vás to?
„Bohužel, fanoušci nám chybějí. Kdyby přišlo dvanáct tisíc lidí, museli by se bavit. Byly tam i nepřesnoti, ale také šance na obou dvou stranách. Kdo přišel, bavil se fotbalem. Budem doufat, že si to fanoušci ještě rozmyslí a podpoří nás. Potřebujeme je tady. Doufám, že si to uvědomí.“

Třeba je přiláká toto první vítězství. Jsou pro vás první tři body velká vzpruha?
„Určitě, pomůže nám to po psychické stránce. Po čtyřech kolech nebudeme na úplném dně a to je hlavní.“