Hrdinou dalšího dílu ligového seriálu iSport.cz je Luboš Pecka. Nutno podotknout, že smutným hrdinou. Útočník, který přišel v létě do Českých Budějovic jako velká posila, během podzimních sedmnácti kol nevstřelil ani jeden gól. I proto Dynamo trčí na třinácté příčce a během jara se jej bude bytostně týkat boj o záchranu.
„Máme na to, abychom se pohybovali v klidném středu tabulky,“ prohlásil při svém návratu do rodného kraje Luboš Pecka. Určitě si přitom maloval, jak k pohodě v klubu přispěje několika důležitými góly.
|
Jenže se netrefil ani jednou. Zdá se, že fotbalistovi s pověstí náramného střelce není úspěch na Střeleckém ostrově zkrátka souzený.
Vždyť fiaskem skončila i jeho dvě předchozí angažmá v Českých Budějovicích. Rodák z Prachatic prostě není doma prorokem.
Zato v Mladé Boleslavi, tam se mu před lety dařilo. Spolu s Markem Matějovským a Kuličem vytvořil bermudský trojúhelník, v němž se spolehlivě ztrácely naděje soupeřů na bodový zisk. Sledovat ty tři byl skutečný požitek.
Matějovský dával hře myšlenku, Kulič vtip a Pecka společné úsilí korunoval góly. V sezoně 2006/07 jich ligovým brankářům nasypal dokonce šestnáct a stal se tak nejproduktivnějším střelcem soutěže.
Skromně vystupující chlapík působil jako příjemné osvěžení. Pecka nevynikal technickými finesami, zato byl dostatečně rychlý a především důrazný. Ještě než obráncům pláchl, stačil jim kolikrát pořádně naložit. A se zakončením se většinou taky nepáral – zvolil prostě pořádnou bombu.
| NÁZOR EXPERTA |
| „Budějovice celkem zvládly vstup do soutěže, udělaly hodně bodů díky remízám. Spoléhají se na matadory Kučeru s Otepkou a řekl bych, že se opět v klidu zachrání, protože s tím mají zkušenosti. Potřebných dvanáct až čtrnáct bodů uhrají. V jejich útoku mě zaujal Ondrášek, to je šikovný fotbalista. Pokud bude pokračovat v těchto výkonech, určitě ho koupí špičkový český klub. Jediným minusem tak pro mě v souvislosti s Dynamem jsou špatné návštěvy, ačkoliv má klub nádherný fotbalový stadion. To moc nechápu.“ MARTIN PULPIT, trenér Viktorie Žižkov |
Fotbalista se školou vesnického fotbalu zaujal i reprezentačního trenéra Karla Brücknera, který Peckovi poslal pozvánku do národního týmu.
„Také jsem hrál evropské poháry. Byla to nádherná doba, o takové se mi nikdy ani nesnilo,“ přiznal pak Pecka později.
Jenže právě na vrcholu začal útočníkův pád.
Pecka po životní sezoně odešel na hostování do druholigových německých Cách, což vzbudilo značné rozpaky. Jen druhá liga a na hostování? Všichni kromě jeho agenta byli přesvědčeni, že si zaslouží lepší adresu. A zlé tušení se naplnilo, Cáchy byly špatná volba.
Zlepšení nenastalo ani po návratu do Mladé Boleslavi a naplano zatím vychází i další comeback, tentokrát do Českých Budějovic. Pravda, v této sezoně zasáhl do všech sedmnácti ligových zápasů, jenže jen prvních šest se mohl těšit z místa v základní sestavě. Pak z ní vypadl a vracel se jen nárazově. Spíš střídal.
Nemůže se divit, když jediný soutěžní gól zaznamenal v Ondrášovka Cupu na hřišti třetiligových Hlavic.
To je pro někdejšího krále ligových kanonýrů hodně bídná vizitka.
