Švenger: Ve Spartě by mohlo být třeba pět nejlepších gólmanů
ROZHOVOR - Do sezony vstoupil šestadvacetiletý Milan Švenger jako brankářská dvojka za suverénním Jaromírem Blažkem. Po nepovedeném utkání předkola Evropské ligy s Vasluií však svého zkušenějšího kolegu mezi brankářskými tyčemi nahradil a vedl si skvěle. "Konečně jsem se dočkal, snad to bude pokračovat i nadále," věří nová opora letenského týmu.
Takže to, že má přijít gólman ještě mladší než vy s vámi nic nedělá?
„Jestli má nebo nemá přijít nevím, to se dozvíme na začátku přípravy. Popral jsem se s tím, když jsem tu byl s Blážou, tak proč bych to nezvládl, když tu budou jiní gólmani.“
Takže vám ta zpráva nezkazila dovolenou?
„To určitě ne. (směje se) Odpočívám, chystám se jet ještě někam pryč.“
Neberete to jako projev nedůvěry?
„Zaprvé o tom nic moc nevím, protože noviny nečtu. I když jsem samozřejmě něco zaslechl. Zadruhé to jako projev nedůvěry určitě neberu, protože ve Spartě nějací brankáři být musejí.“
Tomáš Vaclík řekl, že jste kamarádi. Už jste si kvůli tomu zavolali?
„Ne, ještě ne. Ale určitě to spolu můžeme probrat, když bude chtít.“
Užíváte si dovolenou s pocitem, že za sebou máte životní podzim?
„To určitě ne, užívám si jako normální dovolenou. Chci si odpočinout od fotbalu, relaxovat a být připraven na jarní sezonu.“
Ale určitě to berete jinak, než když jste byl ve druholigové Čáslavi, ne?
„Osobní pocit mám z toho dobrý, protože se mi podařilo něco, co jsem si přál odmala – chytat ve Spartě. Užívám si to, ale v sobě.“
„Dočkal jsem se, jsem za to rád a doufejme, že v tom budu moci dál pokračovat. A ukazovat, že jsem za tu šanci vděčný.“
Kolem prvního týmu jste kroužil dlouhá léta. Měl jste období, kdy už jste nevěřil, že se ve Spartě prosadíte?
„Byl jsem na hostování v Čáslavi a v Mostě, vždy na půl roku, takže zas tak hrozné to nebylo. Sparta je pro mě vysněným týmem, nic víc pro mě není a já jsem pořád doufal v to, že tady začnu chytat.“
Za podzim jste nasbíral devět nul. Zakládáte si na statistikách?
„Maximálně si to doma vystřihnu a nalepím do kroniky, kterou mi v pěti letech založil táta. Je v ní zaznamenaný každý můj zápas. Ale že bych šel do utkání s tím, že teď jsem odchytal takovou a takovou nulu, to ne.“
Je devět čistých kont ve třinácti odchytaných zápasech hodně nad plán?
„Nad plán... Dobrý by bylo třináct nul. (směje se) Určitě je příjemné, když si přečtu, že statistiku brankářů v tomto ohledu vedu. Ale začne nová sezona a tam to bude de facto od nuly. Takže se k tomu nebudu nijak upínat.“
„Z pozice, v jaké jsme, ten titul udělat musíme. Je odehráno už první jarní kolo a máme náskok šesti bodů. Mohlo to být i víc, ale i tak máme bodů hodně. Doufejme, že si to nenecháme vzít. A uděláme všechno pro to, abychom vyhráli i český pohár.
Když jste na hřišti Vasluie střídal Jaromíra Blažka, napadlo vás, že už ho do brány nepustíte?
„Takhle jsem vůbec nepřemýšlel. Bláža šel o přestávce dolů, já jsem musel být připravený a odchytal jsem si poločas. S tím, jestli budu chytat i příští týden, jsem si hlavu vůbec nelámal.“
Kdy jste se začal cítit jako brankářská jednička?
„Neberu věci tak, že bych přemýšlel měsíc dva měsíce dopředu. Když jsem věděl, že budu chytat příští zápas, tak jsem se na něj připravoval.“
Takže jste se před každým zápasem klepal, jestli budete v sestavě?
„Ne, to jsem se neklepal. (směje se) Já se nikdy neklepu. Jen jsem dělal všechno pro to, abych byl připravený na pozici, na kterou být připravený mám.“
Jak to Jaromír Blažek nesl?
„Jarda je supr gólman, ale zároveň taky super chlap a kolega. Když jsem začal chytat, furt mi radil, když jsem se potřeboval na něco zeptat, šel jsem za ním jako za zkušenějším. Vycházím s ním úplně bez problémů.“
Mrzí vás, že Jaromír Blažek ve Spartě končí?
„Určitě, Bláža je sparťanská ikona. Já jsem s ním už tři a půl roku, jako parťáci si rozumíme. Je škoda, myslím si, že si ten konec mohl líp užít.“
Ale to byste musel udělat v bráně nějakou velkou minelu.
„Takhle jsem to nemyslel. (směje se) Přál bych mu, aby skončil tak, jak si to vysnil. S Tomášem Řepkou udělali pro Spartu strašně moc a zasloužili by si to, protože lidi tyhle hráče žerou.“
Jak jste se dozvěděl o tom, že realizační tým vedený Jozefem Chovancem skončil?
„Tyhle věci jdou mimo nás hráče. Končili jsme zápasem v Jablonci a potom jsme se rozjeli na dovolené, takže to, co se teď děje, nebo neděje, se dozvídáme z televize a novin. Takže k tomu nic říct neumíme.“
Váš otec je bývalý gólman. Kdy na vás byl nejvíc pyšný?
„Asi když jsem splnil náš společný sen a nastoupil jsem za Spartu. Jinak co se týče nějaké chvály, můj táta stejně jako jiní otcové sportovců moc nechválí. Spíš si po zápase řekneme, co bylo dobře, co bylo špatně.“
