PŘÍMO ZE ŠPANĚLSKA | Je jich šest. Celkově vlastně ještě o několik víc. Ale zmíněný sextet se nyní připravuje s pražskou Spartou na soustředění v Montecastillu poblíž Jerezu. Mají několik věcí společných. Narodili se v roce 1992. A s velkým fotbalovým talentem. Takovým, že na nich může nejslavnější český klub postupně stavět svou budoucnost.
Co dokážou nejlepší čeští hráči ročníku dvaadevadesát, to předvedli pod vedením Jaroslava Hřebíka loni v létě na mistrovství Evropy „devatenáctek“, kde získali stříbrné medaile. Pět hráčů z finálové sestavy teď na soustředění bojuje o místo v A-týmu Sparty.
Když odjela pražská Sparta v červnu 2010 na letní přípravný kemp do Rakouska, vzal s sebou tehdejší generální manažer Jozef Chovanec několik mladíků: Ladislava Krejčího, Pavla Kadeřábka, Romana Poloma a Jiřího Skaláka.
Všichni ročník narození 1992. K nim věkově patřil i Václav Kadlec. Ten už ale byl v té době součástí prvního týmu (do kterého nakukoval i Krejčí), navíc přišel z Bohemians 1905. Ti ostatní ovšem vyrůstali na Spartě.
Polom a Skalák – i oni hráli loni ve finále malého EURO – se současným týmem nejsou. První se připravuje s „béčkem“, ten druhý hostuje v Ružomberku. Ke Krejčímu a Kadeřábkovi přibyli jiní vrstevníci: Adam Jánoš, Martin Frýdek a Jakub Brabec. K nim se připojil i Tomáš Přikryl z Olomouce.
„Ti kluci tady nejsou náhodou. Všichni jsou hodně – někteří z nich extrémně – talentovaní,“ říká trenér Sparty Martin Hašek, který ještě přidává jedno jméno: Jan Sýkora. Odchovanec Plzně ovšem zůstal s „béčkem“ v Praze.
Koučova slova o talentu potvrzovali tito hráči i během dorosteneckých let. Ve svých kategoriích drtili soupeře, vyhrávali brutálním rozdílem. V D-dorostu nastříleli za sezonu 138 branek – ve třiceti zápasech. O pár let později získali titul s „parníkovým“ náskokem dvaadvaceti bodů. A znovu se gólově dostali přes stovku.
Teď se pokouší adaptovat na dospělý fotbal. Když pomineme Kadlece, nejdál je z této skupinky Krejčí. Na podzim už patřil do základní sestavy a je pravděpodobné, že se v ní udrží i pro jaro.
Postupem času se mohou přidat i ostatní. Na Spartě vědí, že s přesunem do sestavy se to nesmí uspěchat. Po Krejčím do ní má nejblíže asi Přikryl, menší prostor může už v průběhu jara dostávat i Kadeřábek.
Na Letné si pochvalují nejen jejich talent, ale i přístup. „Cítíte z nich, že se chtějí zlepšovat,“ líbí se Haškovi. „Ti mladí navíc přinášejí elán a energii, ovlivňují tím také kabinu a i ty starší hráče to pak baví víc,“ tvrdí.
Podobně to vnímají i „mazáci“. Jedním z nich je Libor Sionko. „Je to silný ročník, mají svou kvalitu. Vidím v nich budoucnost, navíc většina z nich to má v hlavě srovnané,“ říká.
Podle pětatřicetiletého záložníka navíc nejsou mladší spoluhráči až příliš sebevědomí a drzí, jak tomu u některých talentů bývá. „Když jim někdo starší něco vytkne, byť je to i hlasitější formou, málokdy se ozvou zpátky. Sklopí uši a vezmou to. Byla tu spousta hráčů, kteří si mysleli, že sežrali všechno moudro světa. Myslím, že to, jak je to teď nastavené, je správné. To je dobrá cesta.“
Jestli, a jak rychle, se prosadí v dospělém fotbalem, záleží hlavně na mladících. „Když neusnou na vavřínech a budou pracovat, tak o nich uslyšíme,“ prorokuje Sionko.
A Hašek si s ním notuje. „Je to výjimečný ročník, opravdu nadprůměrná kumulace hráčů, které, když na sobě budou pracovat, čeká zajímavá kariéra.“
V první fázi by z toho mohla těžit Sparta, následně i celý český fotbal. Loňský šampionát „devatenáctek“ to víc než naznačil.
