ROZHOVOR | Spadl mu kámen ze srdce. Útočník Slavie Stanislav Vlček se po dvou zápasech vrátil do základní sestavy a byl u toho, když „sešívaní“ ukončili sérii deseti zápasů bez výhry. „Je to úleva,“ neskrývá slávistický veterán.
Brali jste to tak, že pokud byste neporazili ani Žižkov, bylo by to na pováženou?
„Samozřejmě. Sami bychom se dostali pod tlak. Nevyhrát nad Viktorkou, přiblížili bychom se boji záchranu. Zase jsme tam měli několik centrů, ale nebyli jsme schopni míč dotlačit do branky. Nakonec se nad námi musel někdo slitovat a gól si dali sami.“
Bylo to symbolické?
„Řekl jste to přesně. To jsme celí my. Nakonec si ho tam musí dát sami. Bohužel nás tahle beznaděj provází už dlouho a stojí nás to body.“
Nevyhráli jste deset zápasů v řadě. Doléhala na vás ta série?
„Jasně. Sport je o vítězství, a když nepřicházejí, začne psychika pracovat. Trpěli jsme, že jsme nebyli schopní dát gól.
Jaký je to pocit vyhrát po pěti měsících?
„Po deseti zápasech! Je to úleva. Vyhrál Baník, vyhrála Olomouc, všichni ze spodku tabulky bodovali. Sbírat body po jednom jako my, to je strašně málo, sestupová místa se pořád přibližovala. Teď jsme naštěstí trochu poposkočili, tak doufám, že se to konečně uklidní.“
Loni jste zažil sérii, kdy Slavia nevyhrála osm zápasů v řadě. Snášel jste to teď lépe?
„Je fakt, že se to teď s námi táhne. Nejsme schopni zápas zvládnout, pořád tomu něco chybí. Už druhý rok po sobě to není ono. Vždy si říkáme, že to zkusíme od nové sezony. Tak uvidíme teď.“
