ROZHOVOR | Po poločase prohrávali s nováčkem z Jihlavy 0:3 a v obrat Slavie už nevěřili ani ti největší optimisté. S jednou výjimkou. Slávistický záložník Karol Kisel naději neztratil. „Párkrát jsem totiž takový zápas zažil v minulé sezoně v Austrálii,“ říká po remíze 3:3 s úlevou Kisel.
A dopadlo to tehdy dobře?
„Taky jsme takhle párkrát začali špatně, a pak jsme to i často srovnali, nebo dokonce i otočili. Proto jsem věřil. Nebyli jsme s naším výkonem spokojení, tohle rozhodně nechceme opakovat. Jsme rádi aspoň za bod, ale proti Jihlavě jsme měli vyhrát.“
Takhle jste si asi svůj návrat do Slavie nepředstavoval, že?
„Poločas 0:3, první zápas sezony, ještě doma… Byla to pro nás ledová sprcha. Představovali jsme si to jinak. Ale mně osobně pomáhala ta zkušenost z Austrálie. Dáte jeden gól a hned je to jiné. Druhý tým se rozklepe a vy nemáte co ztratit.“
Máte pro ten poločas nějaké vysvětlení?
„Byla to ledová sprcha. Měli jsme skvělou šanci, kolmý míč na Škoďáka (Milana Škodu), šel sám, a prostě nedal. To se stane. Spíš je horší, že velice lehce inkasujeme tři góly. Když chceme být úspěšní, nesmí se nám to stávat.“
Neměl jste strach o trenéra Radu, který nevypadal vůbec dobře? Masér mu na lavičce musel ledem chladit zátylek.
„To jsem neviděl, měli jsme starosti sami se sebou. Na hřišti je to vždycky jednodušší, protože výsledek můžete sám ovlivnit. To, že po takovém poločase berou trenéra mrákoty, není divu. Musíme to brát spíš pozitivně, dobré je, že se nám podařilo vyrovnat. Je ale pravda, že takhle hrát nemůžeme.“
Vyrovnali jste v poslední minutě. Jak moc jste byl nervózní?
„Ani moc ne. Spíš jsem věřil, že ten třetí gól ještě dáme. Důležitá byla kontaktní branka na 2:3. Pak jsem věřil. A dokonce jsem věřil, že dáme i čtvrtý gól. Tým, který přijde o vedení, je většinou úplně mimo a rozhozený. Chci hlavně poděkovat fanouškům. Prohrávali jsme 0:3 a oni nás stále povzbuzovali. To je na české poměry neuvěřitelné. Jsem šťastný už i kvůli nim.“
Kolik byste ještě potřebovali, abyste utkání otočili úplně?
„Jen pár minut. Byli už nalomení, sami byli rádi, že už je konec. Do pěti minut bychom to otočili úplně.“
